S londýnskými punkáči se obchoduje ve velkém. Prodeje virtuálních postaviček vyletěly nad miliardu dolarů

Filip HouskaFilip Houska

cryptopunk_1

Foto: Larva Labs

CryptoPunks, jeden ze symbolů novodobého digitálního umění

0Zobrazit komentáře

Pokud byste je viděli v retro videohře nebo jako součást animovaného plakátu z osmdesátých let, asi by vás nijak neoslnili. Ostatně co vyloženě obdivovat na jednoduchých pixelovitých obličejích? Ve světě NFT ale mají obrovské slovo. Takzvaní CryptoPunks patří mezi nejpopulárnější sběratelské digitální předměty současnosti a obliba se odráží také v jejich prodejích, které nyní dosáhly zásadního, miliardového mezníku.

Zatímco v březnu o NFT věděla jen úzká skupina nadšenců do kryptoměn, o půl roku později se z tohoto trendu stal fenomén, který prosakuje i do běžné společnosti. NFT je zkratka pro spojení non-fungible token, v češtině nezaměnitelný token, což znamená, že kdokoliv ho vlastní, je jeho jedinečným majitelem a drží ověřený originál, byť ve virtuálním světě.

Nejčastěji se NFT spojuje právě s různými obrázky, videi nebo animovanými kolekcemi, které vznikají právě za tímto účelem – nabídnout potenciálním vlastníkům možnost, jak do budoucna obchodovat s teoreticky velice hodnotným dílem. A protože se obchodování s NFT odvíjí právě od blockchainu (digitální účetní knihy), lze s jistotou ověřovat jeho pravost.

Ačkoliv dnes už se jako NFT vytváří kdeco, experti a fanoušci se shodují, že největší hodnotu budou mít do budoucna právě takové kolekce, které vznikly mezi prvními. Do této škatulky patří i CryptoPunkové, animovaní pixelovití avataři inspirovaní londýnským punkem, kteří vznikli před pěti lety pod taktovkou studia Larva Labs a byli kompletně vygenerováni počítačovým softwarem.

1

Foto: Christie’s/Larva Labs

Pixelovití avataři zvaní CryptoPunks

Za poslední rok, kdy se o NFT začalo mluvit jako o budoucnosti virtuálního umění, se pak „kryptopunkové“ stali jednou z nejcennějších sběratelských edicí, což se potvrzuje i nyní. S digitální rodinou, která čítá přesně deset tisíc různě vypadajících avatarů, se obchoduje tolik, že v celkových prodejích již překonala jednu miliardu dolarů (21,7 miliardy korun).

Dohromady se tak napříč CryptoPunky protočilo zhruba 465 tisíc etherea, tedy kryptoměny, za kterou se NFTs zpravidla nakupují a prodávají. Velký podíl na tomto objemu mají poslední měsíce, jež například stanovily rekord na nejdražšího CryptoPunka – obrázek s pořadovým číslem 7523 se v červnu vydražil za 11,7 milionu dolarů (253 milionů korun).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak dále uvádí server CryptoSlam.io, který obchodní aktivitu s NFTs sleduje, za posledních sedm dní CryptoPunkové zaznamenali tržby ve výši 415 milionů dolarů (devět miliard korun), čímž překonali i další populární projekty jako Art Blocks nebo Axie Infinity. Na popularitě nabírá i další projekt od tvůrců CryptoPunků, a sice Meebits, který jsme blíže představovali před pár měsíci.

Zda bude hodnota CryptoPunků nadále růst, je zatím těžké odhadovat. Relevanci jim nicméně zvyšuje i zájem ze stran velkých firem, například aukční síně Christie’s, která tyto postavičky v květnu vydražila za v přepočtu necelých 360 milionů korun. Nedávno navíc svého prvního „londýnského punkáče“ koupil i karetní vydavatel Visa.

Tak trochu jiný komunismus. Kubánská vláda chce uznat kryptoměny pro platby, ale zároveň je regulovat

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Protestující lidé na Kubě

0Zobrazit komentáře

Protivládní protesty, cenzurovaný internet, centralizovaná ekonomika a v neposlední řadě nedostatek jídla. To je ve zkratce komunistický stát Kuba v roce 2021. Tamní představitelé však věří, že i v těchto podmínkách se může dařit kryptoměnám. Na ostrově by měly být nově uznávané pro platby, ale zároveň regulované centrální bankou. Ta má také určit způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.

Popularita kryptoměn na Kubě v řadách technologicky zdatné části populace vzrostla. Přispěla k tomu skutečnost, že užívání dolaru komplikují embarga, která vůči ostrovu zavedla administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a na kterých trvá i současný prezident Joe Biden. Pod jeho vedením Spojené státy sankce vůči Kubě letos ještě rozšířily.

Ovšem jak napsal server Al Jazeera, zavedení kryptoměn by mohlo ekonomické sankce pomoci obcházet. Kryptoměny, jejichž hodnota může výrazně kolísat, totiž bývají zpravidla nezávislé na jakékoli centrální bance. Ke sledování a potvrzování transakcí slouží technologie blockchainu neboli elektronické databáze.

Kubánské prohlášení uvádí, že tamější centrální banka může povolit používání kryptoměn „z důvodu socioekonomického zájmu“. Stát má zajistit kontrolu transakcí a dohlédne prý i na to, aby nezahrnovaly nezákonné aktivity. Takový dohled je však v přímém rozporu s decentralizovanými principy kryptoměn.

Benefit pro obyvatele? Nejspíš mizivý

Přesná podoba kubánské podpory kryptoměn zatím není známá, a tak je otázkou, zda ve finále bude vůbec mít nějaký dopad na život v zemi. Pochybuje o tom i Dominik Stroukal, kryptoměnový expert a hlavní ekonom Platební instituce Roger. „Byl bych velmi opatrný s tvrzením, že takový zákon má něco znamenat pro tamní obyvatele. Jestliže je to iniciativa seshora, spíš bych za tím v případě Kuby viděl snahu o očištění černých peněz,“ komentuje pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Stroukal odkazuje na neslavný příklad Venezuely, která zavedla svou vlastní digitální měnu Petro, postavenou na ropě a dalších nerostných surovinách. Pokus o její zavedení do praxe však nevyšel, a tak ji chce tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro znovu spustit letos v říjnu. Situace na Kubě však může být odlišná. Jak uvádí tamní odborník na kryptoměny, programátor Erich García, někteří Kubánci již kryptoměny používají, často prostřednictvím dárkových karet, k on-line nákupům.

Za necelé dva týdny přijme nejznámější kryptoměnu bitcoin za oficiální platidlo jako první země na světě středoamerický Salvador. Jeho Prezident Nayib Bukele uvedl, že přijetí bitcoinu může přilákat zahraniční investice. Má také podpořit a zlevnit finanční služby a snížit náklady na posílání a přijímání remitencí, tedy peněz, které posílají domů Salvadorci pracující v zahraničí. Jejich výše loni dosáhla téměř šesti miliard dolarů (přes 130 miliard korun).

S přispěním ČTK.