„Já to nechápu,“ říká Petr Procházka, spoluzakladatel značky Skinners, když popisuje, jak působí klasická bota na chodidlo. „Je to, jako by vás někdo nutil mít v autě ohnutou hlavu. Protože řekne, že s nižší střechou bude mít nižší spotřebu a bude vypadat líp na fotkách,“ dodává. Když firma Skinners začala řešit takzvané ponožkoboty a přivedla k obouvání bez opory tvrdé obuvi stovky tisíc zákazníků z Čech i zahraničí, její tvůrci si začali zkoušet také nabídku barefootové obuvi. Nejdřív pro sebe. Ale pak se rozhodli ji podle svého vylepšit a připravit se na vlastní výrobu.

Jdou přitom přesně tam, kde začali s ponožkobotami – peníze na výrobu hodlají vybrat v crowdfundingové kampani. Ve Skinners si pro rady, spojení s vlastními zákazníky i reklamu na takové portály s novými výrobky chodí. Je to trochu postoj, komunikace, ale i reklama. A hodně tradice, dodává Petr Procházka. „Jsme firma, která vznikla díky crowdfundingu. Produkty tak tvoříme a uvádíme na trh s pomocí zákazníků právě skrz crowdfundingové portály,“ říká.

Spočítali si, že aby mohli rozjet výrobu barefootových bot založenou na vlastních střizích i materiálech, potřebují miliony korun. Tolik musejí vložit jen do nástrojů, jako jsou kopyta či formy na podešve, další finance do vyřezávacích nožů a pak ještě další peníze poslat do zásob. Aby se svými botami vůbec odstartovali, chtěli by od lidí pro začátek alespoň půl milionu.

To má zajistit, že se firma nebude muset obracet na externí investory ani k půjčkám, a přesto bude schopná výrobu pořádně spustit. Zatím mají několik produktů v mužské i ženské variantě, velkovýroba ale nejede. Ve Skinners jsou ale domluvení s dodavateli kůže v Itálii i výrobci v Portugalsku, zemi, kterou vyhodnotili jako nejmodernější zázemí pro výrobu kožených bot.

Věří, že boty poputují opět do světa. I proto, že lidi osloví už svým vzhledem. Je to jedna z věcí, která podle toho, co si ve Skinners u svých zákazníků a na trhu zjišťovali, lidem vadí. „Chtěli jsme vytvořit takové barefooty, ve kterých by se člověk nemusel stydět jít na rande,“ říká Procházka. Nebo jinak: „Aby nevypadaly jako rozpláclá kačení noha.“

Dostat je mezi lidi

Skinners na trhu působí šest let a dlouhodobě rostou. Lidi firma zaujala, když na trh přišla s ponožkami, ve kterých své zákazníky poslala třeba do lesa. Výrobek určený na nošení v přírodě, při sportu i ve městě se rozeběhl tak, že jen loni společnost prodala 240 tisíc párů ponožkobot a meziročně víc než zdvojnásobila svoje tržby na 135 milionů korun.

„Skinnersky jsou ale doplněk. Nikdy jsme neříkali, ať v nich lidi chodí celý den,“ uvádí spoluzakladatel značky. Věří, že otevírá nový segment nejen pro svou firmu. Boty mají být speciálně do města, a jak od začátku říká, pěkné i na pohled.

Výroba Skinners bot

Do studování barefootového typu obuvi se ponořil poté, co se skinnerskami zaznamenali úspěch. Ale podle Procházky spousta z takových bot ve skutečnosti není dělaná na celodenní nošení ve městě. Pokud jsou si toho lidé vědomi a chtějí to řešit, někdy si raději vezmou běžeckou obuv. Ta zas ale podle Procházky není vhodná pro obyčejné chození.

A pak je tu zmíněný vzhled. Procházkovi na něm velmi záleží. Sám je držitelem několika mezinárodních ocenění za design včetně ceny Red Dot. Věří, že i tím pomůže dostat obuv mezi lidi a zvýší počet zákazníků. „Chceme, aby to nebylo pro určitou sortu lidí. Opravdu jsme si dali práci, aby bota lahodila oku,“ dodává.

Ve správný čas na správném místě

Obuv na „nahaté“ nošení připravují od března loňského roku. Aby bota vznikla, konzultovali ji ve Skinners s ortopedy nebo fyzioterapeuty. Když vytvářeli formu, pomáhal jim český kopytář. Přesto ve chvíli, kdy hotové kopyto vzali do Itálie za tamním odborníkem, myslel si, že hledí na kopyto pro sandály. „Dělají úzké boty. Nestačilo říct, že vytváříme barefoot, museli jsme mu to popsat oklikou. Jako běžecké boty, které ale nemají sklon mezi patou a špičkou… Nebylo to jednoduché,“ říká Procházka.

V Portugalsku už jsou na bosé obouvání zvyklejší. Firma se dostala do továrny, kde se vyrábí největší značka barefootové obuvi. „To je velký úspěch. Do některých fabrik trvá dostat se roky,“ popisuje. Portugalce ale koncept Skinners oslovil. Líbilo se jim, že ač je bota přizpůsobená chodidlu, i tak vypadá jako klasická kecka.

Ve Skinners věří, že zaujmou v barefoot segmentu

Spoluzakladatelé Petr Procházka a Michaela Steinhauser tehdy ještě netušili, že mají velké štěstí. „Později nám řekli, že kdybychom přišli o pár měsíců později, už by nás jako klienty nevzali. Byli jsme ve správnou chvíli na správném místě,“ říká Procházka. Covid totiž přinutil spoustu výrobců bot vrátit svou výrobu z Asie zpátky do Evropy. Teď už v této továrně nové zákazníky nepřijímají vůbec.

Až vyberou peníze na nové boty – tedy ne až, ale jestli, oběma je jasné, že crowdfunding je nevyzpytatelný – chtěli by prošlápnout ještě jednu pro ně dosud nepoznanou cestu. Do budoucna si představují otevření vlastní kamenné prodejny. Ostatně, už teď ke každému balení ponožkobot přidávají vzkaz, že pokud budou mít zákazníci cestu kolem, můžou se stavit na kafe nebo pivo. „Nedávno jsme tak u nás v Brně přivítali i jednu americkou rodinku, která cestovala po Evropě,“ usmívá se Procházka.