Je to prý stezka, která stírá hranice mezi poutníkem a turistou. Dohromady má přes pět tisíc kilometrů, na kterých jsou odkazy na kulturní kořeny Slovanů spojených s příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Kdy jindy se na tuto cestu vydat než právě na svátek věrozvěstů, kteří jsou patrony Moravy a spolupatrony Evropy. Bratrům ze Soluně připadá ten dřívější z červencových.

Pro Česko je Cyrilometodějská stezka výjimečná – je totiž jediná, která loni získala certifikát Kulturní stezky Rady Evropy. Žádný jiný projekt v Česku ho nemá. „Zapsala se tak do historie téměř padesáti certifikovaných kulturních evropských stezek, navíc jako první se zaměřením na slovanské kulturní dědictví. Toto jedinečné uznání je svým významem srovnatelné se zápisem do UNESCO,“ uvedl pro server Novinky.cz náměstek pro strategický rozvoj a cestovní ruch Zlínského kraje Lubomír Traub. Mezi nejznámější takové stezky patří například Svatojakubská cesta, některé se ale zaměřují na Mozartovu hudbu, další třeba na secesi.

Trasy spojují hlavní místa spojená s věrozvěsty nejen v Česku, ale také v Polsku, na Slovensku, v Rakousku, Itálii, Albánii, Severní Makedonii, Řecku a Turecku. Jde tak o naprosto unikátní síť cest, které vedou do přírody i za poznáním. Jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného středověku. Trasy mají sloužit nejen věřícím, ale i těm, kdo se chtějí ponořit ke kořenům slovanství.

Může jít o archeologická naleziště, archeoparky, slovanská hradiště, sakrální stavby, sochy, obrazy, muzea, galerie či knihovny. Cestovat lze ale i za uměním nebo třeba za písmem, slovanskými jazyky či literaturou, kulturními a vzdělávacími akcemi a dalšími programy, které mají co dočinění s cyrilometodějskou tradicí. To vše v devíti zemích Evropy, potenciál ale má prý stezka ve více než dvaceti zemích starého kontinentu.

Foto: archiv Koruna Vysočiny

Kostel, který má podle legendy přímou vazbu na svatého Metoděje

„Kulturní stezky jsou skvělou příležitostí ke kulturní spolupráci. Jsou důležité pro turistický ruch i pro sdílení kulturních témat a kulturního dědictví. České i moravské regiony o tento projekt mají velký zájem, protože pomáhá jejich dalšímu rozvoji,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. Letos v červnu vláda schválila, že se Česko stane plnohodnotným signatářem Parciální dohody o kulturních stezkách rady Evropy. Ty existují od roku 1987.

Cyrilometodějskou stezku má na svědomí zájmové sdružení, které vzniklo v Česku už v roce 2013. To má za cíl propagovat živý odkaz Cyrila a Metoděje a hodnoty založené na úctě a dialogu mezi lidmi různých kultur a vyznání.

Na stezce leží i kostelík svatého Michaela archanděla. Patří k jedněm nejstarších na Moravě. A legenda praví, že podnět k založení kostela podal sám svatý Metoděj. Kostel ve Vítochově pochází asi z první poloviny třináctého století a vznikl v gotické stylu s románskými prvky.

Původní rysy si dodnes zanechal například lomený vítězný oblouk se sochou Archanděla, kamenný portál nebo úzká okénka se štěrbinovým tvarem. Je tu také fresková výmalba z druhé poloviny čtrnáctého století. Výjevy zobrazují Vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři Páně nebo Ježíšovo umučení a zmrtvýchvstání. Restaurovány byly v roce 2005.

Vzácné jsou i dva zvony, které bimbají ve věži kostela – jeden od roku 1500, druhý od roku 1535. Kostelík obklopuje hřbitov s márnicí. Nejcennější je ale kamenná křtitelnice z poloviny třináctého století a menza z původního kamenného oltáře.

Kamenná stavba je kromě příchodu bratrů ze Soluně spojená ještě s jednou historickou událostí. Tou je vpád Švédů, kteří měli místní kostel vypálit během třicetileté války. Pod podlahou kostela se mimochodem našlo několik desítek lidských koster. Patrně důsledek švédských výbojů. Zpět ale k Metodějovi.

Foto: Vysocina.eu

Kostelík obklopuje hřbitov s márnicí

Podle legendy se svatý Metoděj zastavil během putování u vladyky Dětocha. Toho nechal i s celou jeho družinou pokřtít, Dětoch se pak rozhodl postavit novou svatyni. Nic se ale nedařilo, až poustevník vladykovi poradil, aby nechal vysázet v okolí borovice kořeny vzhůru. Kde se uchytí, tam bude vhodné místo pro novou stavbu.

Kořeny zazelenaly nad Vítochovem, vznikla zde svatyně, kterou Metoděj po cestě zpátky vysvětil. I proto se pak kostelu říkalo u sedmi borů. Dnes je tu jediná, v roce 2002 ji tady zasadil Luděk Munzar při natáčení pořadu Paměť stromů. Uvnitř kostela mají být každopádně předměty, které Metoděje ještě pamatují. Je to už zmíněná křtitelnice a mramorový oltář.

Objevovat lze ale i okolí kostela. V lese mezi obcemi Zubří, Vojtěchov a Koníkov – tam, kde se místu říká U Pytláka – je smírčí kámen. Ty vznikaly na místech, kde se stalo neštěstí nebo hrdelní zločin. Pytlácký kámen je přes metr vysoký a je netradičně zpracovaný. Díky tomu se stal kulturní památkou. V okolí je ale možné navštívit také Luční a Lesní bar. Výměnou za platbu do modré pokladničky nebo bezkontaktně na bankovní účet si tady lze vyzvednout občerstvení.

Dohromady je nicméně v Česku v rámci cyrilometodějské stezky víc než 928 kilometrů značených a dobře udržovaných turistických tras. Z pěti směrů vedou stezky na Velehrad. Všechny nicméně nabízí putování krajinou mimo rušné cesty.