Patří mezi jednu z vyčnívajících dominant Prahy, přesto bylo uvnitř dlouhá léta mrtvo. Fantova budova pražského hlavního nádraží na konci roku ožila nejen díky dokončené rekonstrukci severního křídla. Vedle skromné Fantovy kavárny tu totiž v jednom z obnovených secesních prostor otevřelo také Foyer Café. Místo s vlastní pekárnou, kde se kromě zákusků podává šampaňské.

Prostor patřil k těm nejzničenějším. Dřív tu byla luxusní čekárna první a druhé třídy, v padesátých letech sem komunisté umístili nový strop. Když se strhával, nad římsou levitovaly radiátory, které sem dal režim, když vytvořil nocležnu. Nic z toho teď návštěvník nepozná. Výhled je odsud přímo na první nástupiště, na stěnách jsou květinové motivy a bar seshora objímá lustr v podobě velkého zlatého oválu, ze kterého visí kulatá křišťálová světla.

Na programu jsou víkendové brunche s čerstvě upečeným francouzským pečivem z místní pekárny. Zavítat je ale možné také na čaj o páté, při kterém lze ochutnat – kromě čaje samozřejmě – několik druhů kanapek, třeba s foie gras, či medovou sušenku s kozím sýrem. Večer naláká exkluzivní výběr vín a šampaňských ze známých vinařství. To všechno znamená, že tato kavárna nemá sloužit k čekání na vlak, byť sendvič na cestu tu mají také. Má být cílem, do kterého se člověk vydá za zážitkem.

Vlastně tu není místo, které by se nedalo desítky minut zkoumat a pořád objevovat něco nového. Může za to samotný Josef Fanta, který byl nejen architektem největšího secesního skvostu. V budově navrhl téměř vše od plastik přes výmalby, podlahy a dlažby až po větrací mřížky. Kdo by si tak myslel, že uvnitř zrekonstruovaného křídla vidí výjevy od Alfonse Muchy, mýlil by se – jsou Fantovým dílem.

Foto: Spojujeme

+5

Nová kavárna má kromě dobrého jídla nabízet také dobrou kávu. To všechno tu chtěla Správa železnic, když na její provoz vypsala soutěž. Uspěla v ní společnost Spojujeme, která stojí i za eventovým provozem v restauraci Spojka v pražském Karlíně nebo cateringovou společností Dark Kitchen.

„Foyer Café bylo rozhodnutí doslova ze dne na den. Už dlouho jsme hledali nějaké eventové prostory, kde bychom mohli nabídnout naše komplexní služby a zároveň poskytnout našim stálým hostům něco nového. Náš jednatel Andrej Zajcev se dozvěděl o prostorech ve Fantově budově z článku, kde byla zmínka o komentovaných prohlídkách. Jeden den jel kolem autem a na prohlídky si vzpomněl. Zrovna probíhaly. Plán byl podívat se dovnitř jen jako návštěvník, když ale zmínili, že se bude tendrovat kavárna, zaujalo ho to natolik, že mě hned další den na nádraží vzal. Stáli jsme před okny sálů, přes která bylo vidět dovnitř,“ líčí pro CzechCrunch Sabina Stejskalová ze Spojujeme.

V eventové společnosti tak hned začaly vznikat prezentace pro soutěž. „Poprvé jsem tam stála až ve chvíli, kdy jsme soutěž vyhráli,“ dodává Stejskalová. Je to samozřejmě hlavně kavárna, skupina Spojujeme tu ale bude společně se Správou železnic plánovat i eventy. Večer se pak prý místo mění v koktejlový bar. To je možné i díky dlouhé otevírací době – na cokoli z výše jmenovaného je sem možné zajít od osmi ráno do jedenácti večer.

V prostoru, který je mimochodem jediným s rovným stropem, je velkolepé schodiště. Výhodou této kavárny je přítomnost toalet, které se ukrývají pod ním, spodní část ale zahrnuje také další místnosti a zázemí pro různé akce včetně šaten. Kavárna je tak v podstatě dvoupatrová.

Dalším plusem je spojení nejen z čela Fantovy budovy, před kterou vede rušná magistrála, nebo z Vrchlického sadů přes novou odbavovací halu hlavního nádraží. Spodní část kavárny je díky novému průchodu napojená také na podchod ze Žižkova. Odtud pramení její název – je to vstupní brána, tedy foyer.

Nová kavárna mohla vzniknout díky několikaleté rekonstrukci historické budovy, která se opravovala nejen zvenku, ale i zevnitř. Kromě místnosti, kde je dnes Foyer Café, je tu také Fantův sál, který má sloužit nejrůznějším akcím. V místnosti byl mimochodem při rekonstrukci odkryt státní znak, který v padesátých letech zahalily vrstvy barev, stejně jako nápis Pravda vítězí pod ním. Ten byl zničený nejvíce, skrze něj totiž vedla dlouhá léta elektroinstalace.

Další místností je Sloupový sál, kde je k vidění například mozaika Josefa Fanty, na stěnách jsou tu také alegorie: čtvero ročních období, ale i lov a rybolov a polní a hospodářské práce. Nábytek tu má evokovat romantickou představu jídelních vozů z dob Orient Expresu. Poslední místností je malý salonek určený pro nejrůznější jednání.

To vše se podařilo zachovat díky původním návrhům samotného Fanty, které byly provedeny do detailu. Obraz, který tak nyní člověk vidí v severním křídle historické budovy, je přesně takový, jaký byl, když se na začátku minulého století otevřela. Foyer Café nabízí vhled do neobyčejného světa plného fauny a flory, který lze zcela volně obdivovat. Stačí se zastavit na cappuccino.