Silicon Valley a především pak samotné San Francisco je již léta Mekkou všech startupistů, právě tam totiž vznikají jedny z nejhodnotnějších firem světa i inovativní nápady. Město a okolí celého zálivu je cílovou stanicí mnoha evropských podnikatelů, kteří jdou za svým snem. Pokud ale odhlédneme od skvělých byznysových příležitostí, může se takový sen docela jednoduše změnit v noční můru. San Francisco je opravdu tvrdé město, ve kterém dokážou přežít jen ti nejsilnější.

Zní to jako klišé, ale pokud sem přicházíte z Evropy a nikdy předtím jste v USA nebydleli, může to být trochu šok. Miliardové společnosti i menší startupy a všudypřítomnou auru technologické komunity v San Franciscu hned na vedlejším rohu střídá chudoba, strach, nezaměstnanost a drogy. Problémy lidí, kteří město nezvládli a i přes dobrou práci se nakonec vlivem rostoucích cen dostali na ulici, jelikož jim jednoduše neměl kdo pomoci. Stejně jako ti, kteří z psychického tlaku propadli drogám.

Ne že by to byly jediné důvody pro ztrátu domova a všech finančních prostředků nebo rodiny, ale určitě na tom mají právě technologie svůj podíl, který z jádra města prakticky vyhnal nižší a střední třídu. A i když v samotném San Franciscu a nejbližším okolí žije pouze 880 tisíc obyvatel a lidí bez domova je zhruba 7 500, neví si město dlouhodobě s touto složitostí rady. A tak chce finanční zodpovědnost za pomoc takovým lidem z velké části uvalit na ty nejbohatší.

V rámci nového dodatku zákona, který prošel prvním kolem schvalování, budou společnosti s příjmy nad 50 milionů dolarů ročně platit takzvanou „homeless tax“, ze které půjdou prostředky přímo na pomoc lidem bez domova a na budování psychiatrických léčeben. Právě psychiatrické léčebny byly totiž již před několika dekádami v Kalifornii značně omezeny a někde zrušeny, což jen navýšilo například počet lidí na ulici v důsledku posttraumatické stresové poruchy, kteří si navíc kvůli rostoucí ceně nemohli dovolit potřebné léky a propadli drogám.

Nový dodatek zákona, který prošel v úterý 6. listopadu (byť ho lze kvůli „nedostatku“ hlasů stále napadnout a připomínkovat), tak bude pro společnosti s příjmy nad 50 milionů dolarů ročně znamenat navýšení daňové zátěže o zhruba 0,5 procenta, což ve výsledku může do městské kasy přinést až 300 milionů dolarů ročně. Novinka má ovšem nespočet kritiků, včetně představitelů předních technologických firem, kteří město dlouhodobě podporují.

Proti je například zakladatel a nynější šéf Twitteru a startupu Square Jack Dorsey, spoluzakladatel fintech startupu Stripe Patrick Collison či zakladatel herní společnosti Zynga Marc Pincus. Kampaň proti schválení dodatku podpořily stovkami tisíc dolarů třeba i miliardář Michael Moritz, legenda mezi investory Paul Graham z akcelerátoru Y Combinator či společnosti VISA a Lyft.

Těm, kteří bojovali proti schválení, se nelíbí uvalení zodpovědnosti pouze na technologické firmy bez hlubšího zamyšlení, zda jim podobně navýšená daň nemůže v krátkodobém měřítku uškodit. Podle nich nese velkou část viny také město, které se dlouhá léta o situaci patřičně nestaralo a nyní, po tlaku veřejnosti, podniká „zoufalé“ kroky. Naopak největším podporovatelem tohoto kroku je technologický gigant Salesforce a jeho šéf Marc Benioff.

Miliardář proti miliardáři

Salesforce má v San Franciscu své hlavní želízko, staví jednu obrovskou budovu za druhou a zabírá podstatnou část rezidentních pozemků komerčními prostory, které jen ubírají na možné výstavbě pro běžné obyvatele. Ostatně právě Salesforce vlastní nejvýznačnější budovu San Francisca, 326 metrů vysokou Salesforce Tower, která je jednou z nejvyšších kancelářských budov na západě. Na druhou stranu ale iniciativě za schválení nového dodatku přispěl Salesforce již 7 milionů dolarů a změna by pro firmu znamenala bezmála 30 milionů dolarů ročně do městské kasy.

Prop C’s victory means the homeless will have a home & the help they truly need! Let the city come together in Love for those who need it most! There is no finish line when it come to helping the homeless. Thank you amazing supporters of Prop C! pic.twitter.com/0JOXCua1m1

— Marc Benioff (@Benioff) 7. listopadu 2018

Marc Benioff je již dlouhou dobu hlavním podporovatelem nové daně a dokonce nabádá ostatní technologické firmy a jejich představitele k rázným akcím a podpoře, jelikož jsou dle něj často úspěšné jen díky tomu, že si něco vzali z tohoto technologického města, a teď to jednoduše musí nějakým způsobem vrátit.

Problémů je více, tlak neustále roste

Pokud se opravdu podaří po schválení dodatku a všech iniciativách homeless tax prosadit, mělo by město v příštích osmi letech vybudovat dalších 5 000 nových ubytovacích jednotek pro lidi s nízkými příjmy a přes 1 000 nových postelí v centrech pro lidi bez domova, kde každý den stojí dlouhé fronty a ne na všechny se dostane. Jen minulý rok na tyto iniciativy San Francisco i bez homeless tax vynaložilo 380 milionů dolarů. Další kategorií jsou pak drogově závislí.

Ze suverénně nejhorší části města s názvem Tenderloin bylo jen od začátku roku odklizeno přes 100 tisíc použitých jehel. Drogově závislí se usidlují nejen po ulicích, ale i v průchodech stanic metra (BART), kde kolem nich přešlapují každý den tisíce lidí s absolutním nezájmem. Město tak kromě pomoci lidem bez domova zavedlo další 13milionový plán na odstranění jehel z města a prevenci šíření nemocí.

Tak drahé, že většina musí dojíždet i několik hodin denně

Problémem všeho zmíněného je částečně i to, že množství podobně postižených lidí nemá o nějakou pomoc zájem, takže město ani neví, jak se v podobných situacích zachovat a jak udělat město nejen bezpečnější, ale také čistší. Nepřispívá tomu ani fakt, že průměrná cena prodávaných domů v San Franciscu a nejbližším okolí vzrostla již na 1,6 milionu dolarů, s tím, že pronájem bytu s jednou ložnicí (obdoba 2kk) vychází průměrně na 3 300 dolarů, tedy asi 75 tisíc korun. Průměrná mzda je ale přitom pouze 77 tisíc dolarů ročně.

Nájem tak představuje v případě jedné osoby bezmála polovinu všech příjmů, a to nebereme v potaz služby, daně, dopravu, stravu a nespočet dalších poplatků a běžných nákladů. Nižší a střední třída tak žije i několik hodin od města, jen aby si mohla dovolit rozumné bydlení, ve kterém se nemusí o kuchyň dělit s 5 dalšími spolubydlícími. Jaké je ovšem řešení všech těchto problémů, není známo, stejně jako není možné svalovat veškerou vinu na technologické společnosti, byť na tom mají svůj díl.

Foto: Dustin Diaz / Flickr, Jeremy Brooks / Flickr, Wildwise Studio / Flickr