Sazby v USA letí vzhůru. Fed začal reagovat na inflaci a podepisuje tím ortel globální ekonomice

Svět trápí nejvyšší inflace za 40 let, kterou způsobily právě samy centrální banky a vlády rozhazovačností po začátku pandemie.

Americké kroky ovlivní globální ekonomiku

Zvyšující se inflace, snaha o její zkrocení, rostoucí úrokové sazby a také růst cen de facto všech produktů. To je dění, které sledujeme prakticky všude po světě a nevyhýbá se ani Spojeným státům. Právě tam se teď zvýšily základní úrokové sazby nejvíce od roku 1994. K čemu ale tento agresivní krok bude? A jak ovlivní evropskou ekonomiku?

O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Štěpán Hájek, analytik finančních trhů ve společnosti XTB, který vysvětluje, kdo zahnal americkou centrální banku do kouta, proč se jí teď nedaří inflaci zkrotit ani přes výjimečná opatření a hlavně jaký dopad budou mít kroky za velkou louží na globální ekonomiku.

***

Federální rezervní systém, krátce Fed, na svém červnovém zasedání přistoupil ke zvýšení základní úrokové sazby o 75 bazických bodů, nejvíce od roku 1994. To je pro představu trojnásobek standardního zvýšení o 25 bazických bodů. Šlo tedy o poměrně agresivní krok, který dokonce i sama centrální banka na svém posledním zasedání vyloučila a signalizovala, že přijde růst o 50 bazických bodů. Důvodem by se mohl zdát překvapivý růst květnové inflace ve Spojených státech na 8,6 procenta nebo propad spotřebitelského sentimentu.

Částečně tomu tak je, ale roli sehrály samotné trhy. Fed byl totiž v minulosti kritizován, že nedokázal inflaci rozeznat, správně definovat a zakročil až příliš pozdě. To ho dostalo do pozice, kdy mu výrazně klesá kredibilita a důvěra, jestli vůbec ví, co dělá. Finanční trhy tak vzaly osud trochu do vlastních rukou a začaly naceňovat ono zvýšení o 75 bazických bodů.

Tím zahnaly centrální banku do kouta a ta měla na výběr se buď držet svých předchozích vyjádření, že zvýšení o 75 bazických bodů nic neřeší, nebo pomyslně odehraje smeč, na kterou jí nahrály samy trhy, a zvýší o 75 bazických bodů. Nakonec odehrála onu smeč a doručila to, co se od ní očekávalo. Na první pohled bychom mohli cítit úlevu, ale sekundární dopady vyšších sazeb ukazují, že opak je pravdou.

hajek-xtb

Foto: XTB

Štěpán Hájek, analytik finančních trhů ve společnosti XTB

Globální ekonomiku trápí nejvyšší inflace za 40 let, kterou způsobily právě samy centrální banky a vlády rozhazovačností po začátku pandemie. Jakmile se znovu otevřela ekonomika, zaplavily ji levné peníze a uměle stimulovaná poptávka. To, že přijde inflace, čekal každý – až na Fed. Ten si nyní po sobě musí uklidit nepořádek, který udělal, a je možná až zarážející, že se k němu přes půl roku nehlásil. Pouze tiše přitakával americké vládě, která sváděla a stále svádí inflaci na Putinovu invazi na Ukrajinu.

Nyní tedy musí být o to agresivnější, dát jasný signál, že ví, jak dostat inflaci pod kontrolu, a získat si zpět ztracenou důvěru. To bohužel musí udělat za cenu výrazného zpomalení americké (ale také globální) ekonomiky, růstu nezaměstnanosti a větších sociálních nepokojů. Ale inflaci možná nedostane ani tak pod kontrolu. Znovu připomínám, že ta je téměř na 9 procentech a Fed očekává, že sazby zvýší na 3,5 procenta.

Inflaci tím tedy nezkrotí a ani se o to nemůže pokusit. Ještě vyšší sazby totiž výrazně zdražují americké vládě servisování federální dluhu a přidávají se další náklady na sociální a zdravotní pojištění.

Sazby v USA musí bezpodmínečně zajímat i celou Evropu. Agresivní politika Fedu pravděpodobně výrazně zpomalí celou globální ekonomiku, nebo ji dokonce dostane do recese. Monetární politika není chirurgický nástroj, nýbrž tupý předmět, jehož vyvážení do takové míry, aby pouze zastavil inflaci, bude velmi složité.

Postoj Fedu dodává sebevědomí k agresivnějšímu zvýšení sazeb i dalším centrální bankám. Například té švýcarské, která zvedla sazby poprvé od roku 2007. Vyšší sazby v USA také posilují dolar proti ostatním měnám, jež budou dále oslabovat. Zdražují se tím importované materiály, zboží, potraviny, roste cena produkce a zhoršují se podmínky pro byznys. Tím roste nezaměstnanost a klesá HDP. Zpomalení dynamiky růstu HDP zpomaluje poptávku po komoditách, službách a zboží a dostane se do celé globální ekonomiky.

Výsledkem nižší poptávky je však také zpomalení inflačních tlaků, a tedy i konečné inflace. Ačkoliv to nikdy Fed nepřizná, protože politicky jednoduše nemůže, jde o jedinou cestu, jak inflaci zastavit. Strana poptávky je po dvou letech znovu pro Fed klíčová, ale tentokrát ji musí zničit. A zaplatíme za to my všichni

Štěpán Hájek

Finančním trhům se začal věnovat již na vysoké škole v roce 2012, kdy se přes technickou analýzu postupně dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu na finančních trzích. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont, ale část portfolia stále tvoří aktivní trading. Ve společnosti XTB připravuje pro klienty pravidelné zprávy o dění na finančních trzích a v mediích popularizuje svět investování.

Finančním trhům se začal věnovat již na vysoké škole v roce 2012, kdy se přes technickou analýzu postupně dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu na finančních trzích. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont, ale část portfolia stále tvoří aktivní trading. Ve společnosti XTB připravuje pro klienty pravidelné zprávy o dění na finančních trzích a v mediích popularizuje svět investování.