Současný vývoj na trhu s nemovitostmi vystavuje mladým rodinám stopku v naplnění jejich snu o vlastním domě na předměstí. Mladým investorům tak nezbývá než hledat levnější alternativu, kterou je nejčastěji stereotypní panelákové bydlení. Jak ovšem ukazuje rekonstrukce jednoho bratislavského bytu, i na sídlišti lze vybudovat rodinné hnízdo, jaké jinde nenajdete.

Pokud pro vás panelový byt reprezentuje fádnost, stereotyp a ryzí funkčnost bez špetky fantazie, dílo slovenských architektů Richarda Kila a Mateje Honče vás může této představy zbavit.

Pod jejich ruce se dostal typický panelákový byt ze 60. let s výměrou 75 metrů čtverečních, které si mezi sebe rozdělovalo několik neprůchozích místností. Celkovou dispozici definoval skeletovo-panelový prostorový rám o rozměrech 3,9 × 3,9 metru, kterému se architekti rozhodli odebrat jeho nedotknutelnost a stanovili jej pouze jako mantinel, držící pohromadě jejich bezbřehou fantazii.

Ta se zaměřila především na provzdušnění bytu pomocí výřezů do jednotlivých betonových panelů tak, aby došlo k jejich prosvětlení a celkovému odlehčení prostoru. Tyto průřezy byly koncipovány tak, aby u nich nebylo nutné využívat žádné překlady či rámy a byla zachována čistota plochy.

Foto: Matej Hakár

Obývací prostor s jídelním koutem a plátnem

Veškeré stěny totiž byly zbaveny omítnutí, čímž byla odhalena šeď betonového panelu, kterou na řezu doplňuje nekonzistentní mozaika jeho vnitřní struktury. Postup přiznání základní hmoty byl zvolen i u stropů a také v případě sádrokartonových příček, na kterých je viditelný spárovací tmel. V ostrém kontrastu k syrovosti betonové hmoty je dřevěná parketová podlaha, některé bytové doplňky a zeleň pokojových květin.

Ty dominují především obývacímu prostoru, který byl propojen s kuchyní vybavenou minimalistickou nerezovou linkou. Díky tomu uprostřed bytu vznikl velký otevřený prostor podporující celkovou vzdušnost. Zároveň byl snížen počet dveří a skrze přidané otvory do chodby přivedeno světlo.

Atypické je také pojetí koupelny, konkrétně sprchového koutu na vyvýšené platformě, která umožnila vznik zapuštěné vany. Světlo do koupelny přivádí malý výřez ve stěně oddělující koupelnu a ložnici, čímž vzniklo smyslné propojení mezi prostorem pro odpočinek a očistu.

Dle slovenských architektů jsou podobné rekonstrukce cestou, jak panelovým bytům dávat šanci na nový život i mladší majitele, kteří nemusí do rekonstrukcí investovat příliš velké finanční obnosy. Díky nim se navíc může proměnit nejen tvář samotných panelových bytů, ale i celkové prostředí, které mezi vysokými činžáky panuje.