Sedačka z pěny měla zůstat prototypem. Nakonec jde do prodeje celá kolekce nábytku, který je i z rýže

Rýže a pěna jsou dvě základní suroviny tvořící novou kolekci nábytku, která bude poprvé k vidění na Designbloku. Stojí za ní dvě české firmy.

Eliška NováEliška Nová

foamy

Foto: Foamy

Recyklovaný nábytek Foamy vytvořilo studio Balance is Motion

0Zobrazit komentáře

Původně navrhli jen materiálový a tvarový experiment, který měl inspirovat. Modulární nábytek z recyklované pěny ale předloni vyhrál cenu RoPlastic Prize na milánském Design Weeku, a tak se české ekodesignové studio spojilo se společností, která se zabývá vývojem výrobků z polyethylenové pěny. Tak vznikla kolekce Foamy, která je kromě pěny také z rýže.

Sestava nábytku z recyklovaných materiálů se představí na letošním Designbloku. Za návrhem stojí firma Balance is Motion, do výroby se pak dostal díky české společnosti Yate. Základem je sedačka, která uspěla na zmíněné milánské soutěži, jejímž cílem je motivovat designéry, aby hledali kreativní způsoby zpracování plastového odpadu. Letos bylo v soutěži na 600 designérů z celého světa.

Vítězná sedačka z recyklované pěny je modulární, dá se různě upravovat, díky čemuž vzniká takové posezení, jaké je zrovna potřeba. Může fungovat jako solitér nebo jako celek. „Systém je navržený tak, aby se v případě lokální vady nebo opotřebení daly obměnit jen jednotlivé sekce a mohla se tak prodloužit životnost celé sedačky. Je ale možné spojovat i různé tvary sedaček a vytvářet sestavy přizpůsobitelné různým typům interiérů,“ popisuje pro CzechCrunch tisková mluvčí Balance is Motion Anna Houdková.

U prototypu Foamy, který ekodesignové studio vezlo do Milána, všechno málem skončilo. K sedačce ale přibyl také stolek a křeslo a trochu se pozměnila materiálová struktura – teď má nově bočnice z rýžového kompozitního materiálu Resysta. Ten tvoří v zásadě tři suroviny: rýžové slupky, sůl a minerální olej. Materiál odolává vodě, mrazu, škůdcům i plísním. Je také udržitelnější.

Kolekce půjde do prodeje letos na podzim a celou ji lidé poprvé uvidí právě na Designbloku. „V mezičase jsme původní prototyp Foamy poskytli udržitelně smýšlejícím projektům a objevili se tak například na stagi Rock for People nebo na konferenci Global Goals Summit,“ líčí Houdková.

Foamy najde podle ní největší uplatnění v komerčních a veřejných prostorech, jako jsou například foyer, atria, lounge zóny, showroomy nebo kavárny. Zároveň ale nic nebrání tomu, aby byla sada součástí domácností s moderním interiérem. Největší kus kolekce, což je sedačka, se bude pohybovat od padesáti tisíc korun výš. Cenu pak mohou ovlivňovat úpravy na míru klientovi.

Pěna, ze které nábytek je, pochází právě od Yate, v jejímž sortimentu jsou karimatky i průmyslové aplikace v automotive sektoru. Firma lisuje odpad z výroby a vznikají tak bloky z recyklovaných pěnových odřezků. Ty se původně používaly hlavně jako terče pro lukostřelbu. „Širší uplatnění našly až díky Foamy,“ dodává Houdková. Pěna je podle ní tak akorát měkká, aby se na ní pohodlně sedělo, zároveň je odolná proti opotřebení. V zimě prý také krásně hřeje. A z Resysty je kromě bočnic i celá vnitřní konstrukce, která byla původně z ocelových trubek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Balance is Motion už chystá do kolekce další produkty. Primárně se zaměřuje na ty, které budou využitelné ve veřejném prostoru. Tam má podle Houdkové Foamy největší potenciál. „Ve velkorysém interiéru její design nejlépe vynikne, firmy navíc mohou nákup nábytku z recyklovaných materiálů využít v rámci své ESG strategie. Foamy je také barevná a láká pozornost, takže má i edukativní funkci,“ líčí mluvčí společnosti s tím, že sestava je příkladem cirkularity aplikované v praxi.

Balance is Motion má také v plánu využívat pěnový i rýžový materiál v dalších výrobcích. Firma se obecně zaměřuje především na produkty pro firmy, zároveň se soustředí na to, aby byly udržitelné. Aktuálně pracuje na výrobcích pro značky jako Konsepti, Plastic Guys či Škoda Auto.

U domu na Vysočině si postavil malou větrnou elektrárnu za půl milionu. Další krok k soběstačnosti, říká

Karel Joch stavěl nový dům s tím, že chce být co nejvíce soběstačný. Na střechu namontoval solární panely a energii získává také z větru.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vetrnaelektrarna

Foto: Electro Dad

Dům se solárními panely a vzadu na stožáru větrná elektrárna

0Zobrazit komentáře

U rodinného domu, který na hranici mezi Vysočinou a Jihomoravským krajem buduje Karel Joch, je na první pohled vidět, že to není úplně obyčejný barák. Je pomalu všude, kde to jde, osázen solárními panely a navíc pár desítek metrů za domem se tyčí osmnáctimetrový stožár a na něm je větrník. Panely i větrník jsou elektrárnami generujícími energii, se kterou se pak pohání velká část života v domácnosti. Cílem Karla Jocha je totiž být co nejvíce soběstačný a na YouTube ukazuje, jak na to. Úplnou nezávislost ale ještě ani kombinace fotovoltaické a větrné elektrárny nezajistí.

„Větrná elektrárna je výborná z hlediska doplnění další technologie, jak být soběstačnější, ale určitě to neznamená, že bychom byli stoprocentně soběstační. Obrovsky to nicméně pomáhá v některých obdobích, kdy už sluníčko nesvítí nebo má malý odběr, aby domácnost byla schopna i po většinu roku aspoň nějak fungovat,“ vysvětluje Karel Joch v novém videu (podívat se na něj můžete na konci článku) na kanálu Electro Dad. Za ním stojí Jan Staněk, podnikatel a investor, z něhož se jako z velkého fanouška elektromobility a obnovitelných energií stal také youtuber.

Aby byl celý dům energeticky co nejefektivnější, neřešil jeho majitel logicky jen samotné elektrárny, ale také další spotřebiče a technické zázemí. „Spoustu technologií jsme zvolili tak, abychom byli co nejvíce soběstační, zároveň jsme závislí primárně na elektrice a ničem jiném,“ vysvětluje Joch. Má tak například elektrické podlahové topení zalité v zemi a nechtěl tepelné čerpadlo ani elektrokotel, které podle něj mají více součástek, jež se mohou pokazit.

Místo toho má stolitrový boiler s tepelným čerpadlem v kombinaci se spirálou. Tepelné čerpadlo má také sušička, v každé místnosti je využívána rekuperace vzduchu a rodinný dům má i vlastní vrt pro dodávky vody. Na střeše je fotovoltaická elektrárna, která se instalovala hned po dokončení stavby, což bylo těsně před Vánoci. „V tu chvíli nedávala smysl, protože bývají nejhorší čísla. Když jsem se pak každých pět minut díval, jak vyrábíme, byl jsem zděšený,“ vzpomíná Joch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jakmile ale přišlo jaro, výkon se začal rychle zvedat. Karel Joch postupně přidal i několik dalších panelů a k tomu má navíc připojenou baterii, v níž je nasbíraná energie ze slunce, kterou zrovna v domácnosti (nebo třeba při dobíjení auta) nespotřebují.

spotify-darkweb

Přečtěte si takéSpotify řeší problém s dealery drog. Využívají platformu k propagaciStalo se Spotify novým dark webem? Platforma musí mazat stovky podcastů nelegálně nabízejících léky

Necelý rok se do ní sbírá také energie z větru. Je to možné díky vrtuli s průměrem přes čtyři metry, která se tyčí na stožáru ve výšce osmnáct metrů. Celé řešení včetně instalace stálo podle Jocha kolem půl milionu korun bez daně a na zajímavý výkon větrné elektrárny se prý dostává při rychlosti větru mezi deseti až jedenácti metry za sekundu.

Jaké jsou technické parametry celého energetického řešení, kdy, komu a jak se vyplatí postavit větrnou elektrárnu a na co si při tom dávat pozor? O tom všem hovoří Karel Joch v nejnovějším videu na kanálu Electro Dad, na které se můžete podívat níže. Majitel domu v něm dává ještě jeden tip, jak efektivně řídit doma spotřebiče, když řešíte, kdy zrovna fouká nebo svítí. „Postupně jsem využil toho nejlepšího regulátoru, co na trhu je: manželky na mateřské, která vypíná a zapíná spotřebiče podle toho, jak svítí a jak vyrábíme,“ směje se Karel Joch.