Na obecné mapě České republiky se dají Boskovice přehlédnout poměrně snadno. Na mapě hospodářské však nikoliv. Město ležící pár desítek kilometrů od Brna je z hlediska historie průmyslově aktivní oblastí, a i dnes v něm sídlí řada velkých rodinných podniků i nadnárodních společností.

Některé z nich staví své podnikání na pozůstatcích místní průmyslové činnosti. To je i případ rodinného podniku LD Seating, který založila a téměř třicet let vede Jitka Hurábová. Ta se sedacím nábytkem určeným do veřejného prostoru dnes dominuje nejen na českém trhu, ale díky spolupráci se špičkovými zahraničními designéry boduje i v zahraničí. Navíc díky novým technologiím, jako je například tvarovatelná polyuretanová pěna, posouvá celý segment sedacího nábytku kupředu.

Obraty podniku dnes dosahují téměř 400 milionů korun a sahají tak podobně vysoko jako starý cihlový komín nacházející se ve výrobním areálu společnosti. Právě ten je tichým, i když zcela nepřehlédnutelným, mementem nelehkých začátků podniku, které odstartovala restituce staré cihelny.

Nejdřív cihly, pak židle

Tu po své dědečkovi získal v Boskovicích na počátku devadesátých let manžel Jitky Hurábové. Rodina se rozhodla do městečka přestěhovat, a Jitka Hurábová, vystudovaná statistička, tak ze dne na den opustila dosavadní život ve velkém městě a práci v bance vyměnila za podnikatelský život na Boskovicku.

„Jak manželův děda cihelnu ve čtyřicátém osmém roce odevzdal, v takovém stavu jsme ji dostali. Pro mě to byl kulturní šok a brzy jsme zjistili, že to asi nepůjde. Manžel se ji snažil ještě chvilku provozovat, ale byla to manufaktura z 19. století. Takže jsme ji zanedlouho zavřeli a manžel pokračoval ve stavebninách,“ vysvětluje Jitka Hurábová, která se rozhodla poskytovat na malém městě daňové poradenství.

Jedním z jejích klientů se stal mladý energický obchodník, který v té době rozjížděl byznys s kancelářskými židlemi dováženými ze Slovenska. „Slovo dalo slovo, já jsem mu poradila s tím a s tím, načež mi nabídnul, že by bylo nejlepší dělat spolu,“ vzpomíná s úsměvem Hurábová, která se nad nabídkou příliš nerozmýšlela a přijala ji.

Tak začala v roce 1993 přivážet do České republiky židle z Itálie a obchodovat s nimi. Brzy však vycítila příležitost vytěžit potenciál Boskovic. Ve městě totiž dříve fungoval podnik Kras, kde se šily obleky, které se díky své kvalitě odesílaly až do Spojených států, a to znamenalo řadu kvalifikovaných švadlen. V okolí navíc sídlila i řada velkých čalounických dílen, což zase znamenalo kvalitní čalouníky.

K obchodní činnosti po roce fungování a prvních 10 milionech obratu společnost postupně přidala i činnost výrobní, byť podle slov Jitky Hurábové z počátku velmi primitivní a opírající se především o montáž komponentů a jednoduché čalounění.

Tehdy ještě podnik nesl jméno LD Marketing. Ona písmena LD jsou prvními písmeny křestních jmen dnes již bývalého společníka Jitky Hurábové a jeho ženy. Se svým obchodním partnerem Hurábová rozloučila po osmi letech společné práce. „Výroba byla víc systematická, větší dřina a méně obchodu. A můj bývalý společník byl víc obchodně založený, a proto už v tom nechtěl pokračovat,“ vysvětluje.

Na následující dva roky Jitka Hurábová vzpomíná jako na období, kdy si několikrát sáhla na dno svých sil. Ve firmě totiž platila za šedou eminenci, která vše organizovala, ale coby obchodník byl vidět jen její společník. Nicméně jeho odchod se nakonec ukázal být k užitku.

„V momentě, kdy jsem začala podnik vést sama, začalo být daleko jednodušší prosazovat vlastní vize, mohla jsem to dělat podle svého. Navíc jsem velice rychle viděla, že ta cesta je správná, a pak už to bylo lehčí. Poté dokonce přišlo období, kdy mi to začalo přerůstat přes hlavu, ale do firmy přišli mí dva synové, a dokonce i manžel zanechal svého podnikání a také se k nám přidal,“ popisuje Jitka Hurábová, které se podařilo v roce 2003 poprvé dovést LD Seating k obratům ve výši 100 milionů korun, již dva roky po odloučení původního společníka.

Zaměstnanci na prvním místě

Rodina se se svým podnikem nakonec vrátila tam, kde to všechno začalo, tedy do zrestituované cihelny. Starou budovu srovnali se zemí, zůstal z ní jen zmíněný komín a Boží muka, a na místě vyrostlo hned několik výrobních hal.

Právě díky nim je LD Seating ve svém oboru unikátní. Zatímco dříve byla vlastní výroba zcela běžná, pro dnešní špičky v oboru vyrábějí často externí podniky. Hurábová však vidí ve vlastní výrobě malý poklad, který LD Seatingu umožňuje dohlížet na kvalitu a dává mu velkou pružnost.

To byl také důvod, proč se v roce 2009, když na podnik dolehla finanční krize z roku 2008, Jitka Hurábová snažila čalouníkům a švadlenám najít práci i přesto, že objednávky zamrzly. Zatímco se švadlenami vymýšlela nový výrobní program a dala jim prostor učit se nové postupy, čalouníci oblékli montérky a šli dodělat právě rozestavěnou halu.

Právě ti zaměstnanci, kterým Hurábová našla jinou práci zůstali podniku loajální, zatímco obchodníci na placeném volnu se již nevrátili. Díky této zkušenosti Jitka Hurábová mohla efektivněji nastavit krizový plán pro situaci spojenou s příchodem pandemie koronaviru v předminulém roce. Poučena z předchozích chyb i přes klesající počty objednávek nikoho nepropouštěla a hledala pro své zaměstnance novou práci.

Mužská část zaměstnaneckého osazenstva podniku, který dnes čítá přibližně 140 osob, se pustila do údržby areálu podniku, švadleny zase začaly šít ze zbytků látek nejrůznější drobné doplňky. Proto recept Jitky Hurábové na přežití podobných krizí zní následovně:

„Hlavní je udržet lidi ve smysluplné činnosti, jinak to rozloží vztahy ve firmě. A pak je samozřejmě velmi důležité si ekonomicky držet rezervu a počítat s možností, že něco takového nastane,“ říká zakladatelka LD Seating.

Dobu covidovou využila společnost i ke komplexnímu rebrandingu, který si vzal na starosti Jakub Huráb, jeden ze synů Jitku Hurábové. Ten o celém procesu mluví jako o rekonstrukci starého domu. „Nakonec jsem do toho zatáhl i mou ženu, která zde původně pracovat nechtěla. Vlastně jsme překopali úplně všechno, jak tištěnou prezentaci, tak i tu webovou, exteriéry, interiéry, interní věci, jako jsou dokumenty, prostě úplně všechno,“ říká Jakub Huráb.

Podle Jitky Hurábové je po provedených změnách o LD Seating hodně slyšet, a to hlavně v zahraničí. „Designéři krok, že jsme sladili prezentací firmy s designem výrobků, velmi kvitují. Prezentace nám totiž začala zaostávat, zatímco s výrobky jsme byli napřed. V čem je to měřitelné, je fakt, že se nám ozývají lepší architekti ze zahraniční a jsme oslovováni do prestižnějších projektů,“ říká majitelka LD Seating.

Český produkt se světovým designem

Právě zahraničí se pro LD Seating stalo postupem času stěžejním odbytištěm. Hurábová s ním začala obchodovat v roce 2006 a v současnosti posílá za hranice přibližně 60 procent své produkce. Významnou roli přitom sehrála spolupráce se zahraničními designéry.

Jitka Hurábová hovoří především o těch italských, kteří jsou podle ní mistry svého oboru a spolupráce s nimi znamená pro LD Seating výraznou prestiž. „Mají tu výhodu, že nábytek je u nich velmi silný. Jeden designér dělá celý život třeba jen sezení, a proto o něm ví naprosto všechno,“ vysvětluje Jitka Hurábová, které se díky spolupráci s těmito designéry otevřely dveře k novým, kvalitnějším dodavatelům.

Právě italští designéři stojí za ikonickými produkty společnosti, jako jsou série Harmony či Flexi, kterou má na svědomí studio Orlandini. Proč je důležité mít na své straně právě zkušeného designéra nábytku, dokresluje fakt, že to byl právě Orlandini, kdo navrhnul pro LD Seating křesílko Flexi, které Jitka Hurábová původně nechtěla vůbec vyrábět.

Těžce nemocný návrhář ji však nakonec srdceryvným dopisem a nabídkou, že vše sám finančně pokryje, k výrobě přesvědčil, a z křesílka se stal jeden z nejprodávanějších produktů společnosti. „Někdy zkrátka není nejlepší to, co našeptává trh. Ten sice napoví hodně, ale jsou to právě designéři, kdo prošlapává nové cesty,“ vysvětluje Jitka Hurábová.

Mezi další zajímavá jména ze světa designu, se kterými LD Seating v poslední době spolupracuje, patří například mladý český designér Martin Foret. Ten pro boskovický podnik navrhnul minimalistickou sérii židlí evokující staré školní židličky.

A velmi slibná je i spolupráce se Švýcarem Andreasem Krobem. S ním LD Seating pracuje na unikátní židli s plastovým opěrákem, který je schopen přizpůsobit se tvaru zad bez složitějších mechanismů. Samotný vývoj, i se započtením koronavirové pauzy, trval podle Jitky Hurábové téměř čtyři roky, přičemž jen čtyři týdny probíhal softwarový výpočet, zda je opěrák navržen správně a bez chyb.

Cest, kterými chce LD Seating v budoucnu celý svůj obor posouvat, je ovšem více. Jedna z nich vede do měkké náruče polyuretanu. Pro jeho zpracování již ve spolupráci s italským dodavatelem vznikla dceřiná firma PUR seating, která bude mít výrobu polyuretanových komponentů na starosti. V budoucnu by chtěla společnost dodávat sedáky z tohoto materiálu například do vlaků a autobusů.

Dalších třicet

Snaha hledat nová řešení ukazuje, že přestože LD Seating funguje na trhu téměř 30 let a za tu dobu si vybudoval velmi dobré jméno, rozhodně nechce usnout na vavřínech. „Sedět se bude pořád, nic se na tom nezmění. Základ tohoto oboru bude vždy stát na šikovných řemeslnících. Jsou tu ale možnosti, jak produkt zdokonalit z hlediska materiálů či citlivosti k životnímu prostředí a na nich my chceme pracovat,“ říká Jitka Hurábová, která u tohoto procesu chce být, dokud to jen bude možné.

Podle svých slov nedokáže ze dne na den opustit místo, které budovala 30 let. Jak ale přiznává, část své práce již delegovala na své kolegy, a především své syny. Vidí totiž, že ta největší jména v oboru jsou rodinné podniky, ve kterých dnes působí již několikátá generace potomků původních zakladatelů. A přesně to samé by si čerstvě šedesátiletá Jitka Hurábová přála i v případě LD Seating.

Jejím přáním dále je, aby se firmě podařilo proniknout ještě více na zahraniční trhy, a postupem času se dostala na dvojnásobnou, možná i trojnásobnou obratovou hodnotu. Ta nejdůležitější přání jsou ale spojená se zachováním tradice výroby.

„Držet řemeslo, tvořivost a používat všechny možné nové technologie, které v tomto oboru budou moci být použité. Vytvářet výrobky trvalé hodnoty, aby to prostě byly výrobky na roky, protože největší ekologický přínos je ten, když výrobky trvají, není z nich ekologický odpad a jsou pořád hezké. Aby si i za dvacet let naši zákazníci říkali, že si od nás koupili krásný kus nábytku. To bych si moc přála,“ uzavírá Jitka Hurábová.