Sam Altman je tváří rychlého vývoje umělé inteligence v poslední době a vyplácí se mu to. Jeho OpenAI měla loni v prosinci podle deníku Financial Times roční obrat dvě miliardy dolarů (46,7 miliardy korun). Spoluzakladatel startupu stojícího za populárním programem ChatGPT teď hodlá převrátit vzhůru nohama i globální byznys s výkonnými mikročipy. Bez nich se totiž systémy umělé inteligence neobejdou. Cenovku Altman partnerům, které nyní hledá, stanovil na sedm bilionů dolarů. To je pro srovnání dvojnásobek hrubého domácího produktu Velké Británie a třináctinásobek objemu celosvětově prodaných mikročipů za minulý rok.

Astronomická částka činí v přepočtu na koruny více než 163 bilionů. Altman podle deníku Wall Street Journal jedná s investory, mezi nimiž mají být firmy, které pokročilé součástky vyrábějí ve velkém. Na světě je jich jen pár. Dvě asijské – Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) a Samsung Electronics – a k tomu americký Intel. Server The Information doplnil, že zmíněná částka je podle Altmana celková investice, kterou by projekt všechny případné partnery stál v průběhu několika let.

Peníze Altman hledá ale i na Blízkém východě, ve Spojených arabských emirátech se potkal se zástupci menšího výrobce čipů G42, se kterými podle Bloombergu domlouvá investici už od konce minulého roku. Na konferenci World Government Summit v Dubaji také podle časopisu Fortune prohlásil, že by emiráty mohly v budoucnu fungovat jako místo pro testování regulace AI, ze kterého by následně vycházela celosvětová opatření. Ale zpět k mikročipům.

Globální byznys se součástkami, které pohání téměř veškerou moderní elektroniku a jsou potřeba i pro fungování systémů umělé inteligence, má zásadní ekonomický význam. Minulý rok se tohoto „technologického zlata“ prodalo za 526,8 miliardy dolarů (zhruba 12,5 bilionu korun). Vše má ale i geopolitický rozměr. Nejen Spojené státy a Čína se předhánějí v tom, kdo bude mít v této oblasti navrch. Do odvětví v poslední době lijí velké peníze i v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Evropské unii.

Ve Spojených státech v létě 2021 přijali zákon CHIPS and Science Act, který mimo jiné americkým výrobcům mikročipů vyčlenil 39 miliard dolarů (925 miliard korun). To vše ve snaze vrátit technologii „domů“. Ač má totiž vynález polovodičových čipů prvopočátky právě v USA, konkrétně v Silicon Valley, současné centrum výroby je v jihovýchodní Asii, odkud pochází výše zmíněné Samsung Electronics a TSMC.

Snaha vrátit montáž do Ameriky ale i přes kroky tamní vlády podle některých zpráv drhne. Časopis Fortune uvedl, že od přijetí zákona zatím USA rozdělily méně než půl procenta z vyčleněných peněz. Americký Intel také nedávno odložil výstavbu nového „fabu“ v Ohiu, jak se továrnám na mikročipy říká, za 20 miliard dolarů (474 miliard korun). Jako jeden z důvodů uvedl, že čeká na vládní peníze, napsal Wall Street Journal.

Nejen podle Altmana z OpenAI je však současný pokrok v umělé inteligenci nejrychlejší technologickou revolucí lidské historie, a pokud tempo nemá klesat, bude potřeba peněz ještě víc. Altman tak chce podle amerického deníku případné biliony dolarů použít k úpravě stávajících továren a na stavbu nových. Některým pozorovatelům se ale údajných sedm bilionů zdá přehnaných. Analytik Stacy Rasgon, s nímž Wall Street Journal mluvil, například srovnává, že v celé historii se dosud na výrobu mikročipů dal pouze jeden bilion dolarů.

Vedle financí existují potenciálně i další problémy, třeba lidé. Byznys s mikročipy podle organizace Semiconductor Industry Association, která sdružuje firmy a lobbisty mikročipového sektoru, do roku 2030 vytvoří 115 tisíc pracovních pozic pro kvalifikované zájemce a hrozí, že až 58 procent z nich se nepodaří zaplnit. „Základní výzvou této technologie je to, že je velmi komplikovaná,“ řekl analytik think-tanku Rand Jimmy Goodrich.

I proto je nejen málo výrobců, ale také designérů těch nejvýkonnějších mikročipů. Jedním z nich je americká Nvidia, jejíž čipy vyrábí TSMC. Její akcie hlavně díky poptávce po čipech drtí i technologické giganty, jako je Microsoft nebo Alphabet. Podle ředitele Nvidie Jensena Huanga bude v příštích čtyřech až pěti letech nutné kvůli technologické náročnosti programů AI postavit datová centra v hodnotě jednoho bilionu dolarů (23,5 bilionu korun). To napovídá, že Altmanových sedm bilionů zas tak přehnaných být nemusí, porovnává The Information.

Jak však upozornil Goodrich, velký industriální projekt, jaký navrhuje Altman, je jiný oříšek než vývoj softwaru a nutně naráží na limity toho, co jsou schopné současné výrobní kapacity zařídit. Čekací doba na dodání některých součástek například činí až dva roky. „V softwaru je možné všechno. Je to opravdu jen o penězích a kódování,“ řekl Goodrich. „Ve světě těžkého průmyslu se ale musíte vypořádat s fyzikálními zákony. Musíte přemýšlet o skutečném světě a inženýrských výzvách.“