Modus operandi bývá v těchto případech dost podobný. Oběti jsou kontaktovány na sociálních sítích, přes e-mail nebo po telefonu. Platí, že podvodníci se představují jako zástupci renomovaných institucí a slibují většinou nerealistické výnosy. Podobně tomu bylo i v Liberci. Kryptošmejdi tu připravili důchodce o více než tři miliony korun.

Dvaasedmdesátiletému muži z Liberce se loni v červnu zobrazila v počítači reklama na investování do virtuální měny. „Objevila se i přesto, že nikdy žádné takovéto stránky či informace nevyhledával,“ uvedla policie na svém webu. Senior na reklamu klikl a vyplnil i požadované kontaktní údaje. Telefon mu zazvonil ještě ten den.

V něm se mu představil údajný zástupce investiční společnosti a po telefonu ho navedl k první platbě. Muž si také po poradě s domnělým poradcem založil účet, ve kterém měl i přehled vložených prostředků. Právě to ho podle policie přesvědčilo o tom, že je firma důvěryhodná. Zástupci společnosti mu také po telefonu poskytovali různé informace o tom, jak fungují investice. Muž pak obdržel odkaz k instalaci programu se vzdáleným přístupem k jeho počítači.

„S mužem komunikovalo několik lidí a postupně tak prostřednictvím vzdáleného přístupu s jeho vědomím proběhlo od loňského června do letošního července celkem 21 plateb ve výši 3 109 000,“ líčí policie.

Na to, že jde o podvod, přišel muž ve chvíli, kdy si chtěl z nově založeného účtu investici vybrat. Společnost najednou přestala komunikovat a po kontrole účtu na něm zbyl jen jeden dolar. Případ nyní vyšetřuje liberecká policie, pokud bude úspěšná a pachatele dopadne, hrozí jim osmiletý trest odnětí svobody.

Podvodníků přibývá

Podobných případů v Česku přibývá. Podle dat České bankovní asociace byly loni v kyberprostoru ukradeny dvě miliardy korun. Celosvětové údaje říkají, že za loňský rok se uskutečnily podvody s kryptoměnami za bezmála 130 miliard korun. Celková částka je ale pravděpodobně vyšší, protože ne všechny byly nahlášeny.

V Česku policie takové problémy řeší i několikrát do týdne. „Od policie dostáváme poměrně hodně žádostí o spolupráci, je jich i několik týdně. Drtivá většina se týká právě různých podvodů. Ve většině případů si vyšetřovatelé vyžádají data k podezřelým transakcím nebo konkrétním osobám, které jsou podezřelé z nelegální činnosti,“ uvedl pro server Novinky.cz bývalý manažer největší kryptoměnové směnárny Binance v Česku Matt Okša. Její investigativní oddělení loni spolupracovalo s orgány činnými v trestním řízení na více než 47 tisících případů.

Policie radí, aby si lidé dali pozor na falešné reklamy s kryptoměnou. Stačí na ni kliknout a člověk se ocitne na stránkách podvodníků. Stránky často používají také fingované fotografie z médií nebo fiktivní rozhovory s různými osobnostmi. Pozor by si lidé měli dát také na takzvaný vishing, kdy volá někdo, kdo se vydává za pracovníka banky. Ten pak přesvědčí oběť, aby svoje peníze převedla nebo vybrala a vložila na jiný účet.

„Opatrnosti a obezřetnosti není nikdy dost, o to více to platí v kyberprostoru, kde nikdy nevíme, kdo se skutečně nachází na druhé straně počítače. Vždy si dostatečně prověřte, že nakupujete, obchodujete nebo provádíte transakce u ověřených firem, na skutečných internetových burzách nebo jednáte se skutečnými zástupci bankovních institucí,“ radila už loni také plzeňská policie.

Mezí klíčové zásady bezpečnosti patří ověřování. Neznámé projekty je vždy dobré ověřit z více zdrojů. Je také dobré se zaměřit na to, zda nejsou někde nějaké překlepy a zda je správně URL webových stránek. Člověk by nikdy neměl sdělovat heslo ke své kryptopeněžence, pokud o to někdo žádá, je to podvodník. Dobré je také ignorovat e-maily a zprávy, které chtějí, aby se uživatel přihlásil do burzy nebo peněženky přes přiložený odkaz. V neposlední řadě je také dobré nedávat cizím lidem vzdálenou správu ke svému počítači.