Sestra z Přeletu nad kukaččím hnízdem má temnější minulost, než jsme čekali. Netflix ukázal trailer seriálu Ratchedová
Mildred Ratchedová možná nedisponuje zrovna okamžitě rozeznatelným jménem, představuje ovšem jednu z nejikoničtějších postav v dějinách kinematografie. Dosud jsme toho přitom o despotické vrchní sestře z Přeletu nad kukaččím hnízdem mnoho nevěděli. Ryan Murphy, známý díky seriálům jako Glee, American Horror Story nebo American Crime Story, se rozhodl, že je na čase to změnit a v roli výkonného producenta na Netflix přináší hororově laděnou Ratchedovou.
Psychiatrická léčebna je na jednu stranu důležitou institucí, jejímž smyslem je pomoci lidem, kteří kvůli svému psychickému stavu nejsou schopni fungovat v rámci společnosti. Na druhou ovšem může nabývat status bizarního vězení, které z ulic odstraňuje nevyhovující individua. Právě o problému druhé interpretace psal například filozof Michael Foucault, který se zabýval proměnami konceptu „šílenství“ napříč dějinami moderní civilizace.
Podle Foucaultových analýz psychiatrické léčebny vznikly spolu se zvyšujícím se důrazem společnosti na „rozum“, vycházející z osvícenství 18. století. Ačkoliv jsou s nimi spojovány, mají výrazně odlišnou funkci od klasických nemocnic, protože jejich pacienti jsou do velké míry určováni aktuálními sociálními normami. Ten, kdo z nich vybočuje, se rychle dostává na seznam nežádoucích a je umístěn do zvláštního zařízení pro převýchovu.
Nastolený systém zkrátka musí fungovat a je třeba zabránit i potenciálu, že by mohl být nějak narušen. Obrovská komplikovanost lidské mysli byla institucionalizována, všichni se musí poslušně podrobit kontrole „společnosti“. Ti, kteří tak neučiní, tuto kontrolu zakusí v mnohem bezprostřednější formě, kdy zcela ztratí možnost alespoň v minimální míře svobodně rozhodovat.
Koncept „šílenství“ jako jednoznačně nežádoucího fenoménu se rozvinul až v posledních pár stoletích. Jako důkaz Foucault zmiňuje příklady z renesance, kdy šílenci měli v umění určitou formu moudrosti poukazující na limity každodenního lidského světa – ostatně i dnes se stále mluví o tenké linii mezi genialitou a šílenstvím. S nástupem éry racionality ale tento aspekt vymizel, označení určitého mentálního stavu jako problematického se stalo nástrojem útlaku například u sociálně slabých nebo rasových nebo sexuálních menšin.