Setkali se na Jaderce, jádrem jejich byznysu jsou ale data. S umělou inteligencí pomáhají i ČEZu

V korporacích nedokázali využít potenciál umělé inteligence, proto založili BigHub. I bez investorů patří mezi nejrychleji rostoucí firmy regionu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

bighub-foundersStory

Foto: BigHub

Zakladatelé BigHubu Tomáš Hubínek a Karel Šimánek

0Zobrazit komentáře

Na začátku stáli dva kamarádi ze školy, kteří studovali na fakultě jaderné fyziky. Nyní ale jádro jejich byznysu stojí jinde. Český startup BigHub si za cíl klade vyřešit největší problémy, se kterými se potýkají firmy v oblasti dat, pomocí umělé inteligence. Šest zakladatelů proto využilo svou expertizu v datovém inženýrství, analytice a datové vědě pro vývoj vlastních technologií. A právě o taková řešení je na trhu stále větší zájem, což dokazuje také výčet projektů, za nimiž stojí, například včetně odhalování černých odběrů v energetice na Slovensku.

Podnikatelská dvojice Karel Šimánek a Tomáš Hubínek se seznámila během studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT. Po škole pracovali v konzultačních společnostech i velkých korporacích, kde ale nedokázali dostatečně využít potenciál, který v sobě skrývaly cloudové technologie či možnosti umělé inteligence. Aby tento stav napravili, v roce 2016 se rozhodli založit vlastní firmu BigHub.

V začátcích je přitom finančně podpořil další kamarád, bývalý právník a nyní jeden z partnerů Josef Stejskal. Základní kapitál přitom složil díky tomu, že prodal bitcoin. „Šlo o první peníze, které jsme využili jako případný polštář. Nakonec jsme na ně vůbec ani nesáhli, protože jsme nepotřebovali, od začátků se dokážeme financovat sami,“ vypráví v rozhovoru pro CzechCrunch Šimánek.

„Pilot prvního velkého projektu jsme dělali ještě při své předchozí práci. Když jsme už ale měli oficiální poptávku, do byznysu jsme skočili naplno. První rok a půl provozu jsme dokázali financovat právě díky tomu,“ doplňuje svého kolegu Tomáš Hubínek. V začátcích se ještě ke zakládající trojici připojili první tři zaměstnanci, kteří nyní také drží v BigHubu podíl – Pavel Zvolánek, Jiří Kafka a Tomáš Lancinger.

bighub-owners

Foto: BigHub

Spoluzakladatelé BigHubu Jiří Kafka, Pavel Zvolánek, Josef Stejskal, Tomáš Hubínek, Karel Šimánek, Tomáš Lancinger

Až na Stejskala přitom všichni vystudovali stejnou fakultu ČVUT. Obecně pak ve firmě o týmu 40 lidí pracuje i dalších několik „jaderňáků“, které doplňují absolventi nejen IT oborů, ale také například částicové fyziky, astrofyziky či geoinformatiky. Zkušenosti přitom sbírali na různých projektech, sám zakladatel Hubínek spolupracoval mimo jiné s CERNem, kde se podílel na tvorbě matematických modelů a implementaci algoritmů pro správné fungování urychlovače částic.

K energetice měli i díky studiu a svým zkušenostem zakladatelé BigHubu blízko, přičemž právě tento segment se stal prvním, kde prorazili. Prvním velkým klientem firmy před pěti lety byla skupina Innogy, a to nejen česká dcera mezinárodního koncernu, ale i další sestry v jiných evropských zemích. Mezi další tuzemské klienty patří i E.ON, ČEZ či Pražská plynárenská.

První projekty implementoval také na řadě klientů ze skupiny Fortune 500, tedy u těch největších globálních zákazníků, k nimž se dostal díky jinému českému startupu GoodData. Tým si tak dokázal sáhnout na zajímavé projekty, celkem jich už BigHub realizoval přes padesát a díky globálnímu dosahu jeho klientů má praktické dopady na denní život lidí po celém světě. Nejde přitom jen o energetiku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Již několik let pracujeme na datových projektech a optimalizacích v globální logistice. Nyní například začínáme velký projekt pro odhalování podvodů jako porušování duševního vlastnictví či podhodnocování zboží při mezinárodní přepravě za použití umělé inteligence,“ popisuje Šimánek. A i když jsou projekty z energetiky a logistiky pro BigHub stěžejní, rozšiřují se i dále.

„Datová analytika je do značné míry obecná a máme projekty například i v oblasti počítačových a mobilních her či zdravotnictví. Dlouhodobě pak máme zkušenosti i z financí, analyzujeme a optimalizujeme například investiční portfolia pro společnost ve Spojených státech,“ doplňuje Hubínek.

Rostoucí výčet projektů se podepisuje také na byznysu firmy. V prvním „ostrém“ roce 2017 dosáhla obratu 2,3 milionu korun, v roce 2020 šlo o 44 milionů a loni 62 milionů. V loňském žebříčku Deloitte Fast 50 nejrychleji rostoucích technologických firem regionu střední a východní Evropy se tak BigHub umístil na desátém místě.

Za obraty se neženeme. Letos se více zaměřujeme na tvorbu ‚podhoubí‘, na kterém budeme moci růst v příštích letech.

„Za obraty se neženeme. Hlavní prioritou je pro nás akvizice a diverzifikace nových projektů z různých oblastí, chceme byznys více stabilizovat. Letos se tak více zaměřujeme na tvorbu ‚podhoubí‘, na kterém budeme moci růst v příštích letech,“ přibližuje Šimánek.

Strategie pro příští roky přitom je přesunout se více od zakázkového vývoje k produktovému, což do větší míry vytvoří jednodušeji škálovatelné možnosti růstu firmy. První produkt IoT Platform už je na světě a běží u prvních klientů. Potenciál ale BigHub vidí mnohem větší, a to zejména díky technologickému pokroku posledních let.

Zjednodušeně řečeno ve vývoji datových řešení došlo k posunu, kdy ještě před pěti lety bylo nutné projekty z větší části programovat od nuly. I díky stále větší adopci cloudu a open-source se ale tento přístup mění a vývojáři tak nemusí opakovaně začínat na zelené louce, místo toho mohou využít existující „prefabrikáty“, z nichž pak skládají hotové řešení. Něco jako stavebnice LEGO, kterou je možné vytvarovat vždy jinak podle konkrétních požadavků klienta.

„Vývoj datově-analytických řešení byl dlouho speciální disciplínou, v posledních letech dochází ve větší míře k adopci moderních metodik z vývoje softwaru. Tyto dříve oddělené oblasti se začínají více přibližovat, což klade stále větší nároky na vývojáře datových řešení, jako jsme my,“ komentuje Šimánek.

bighub-team

Foto: BigHub

Tým startupu BigHub

„Nejsou to jenom metodiky, ale zejména technologie. Největší transformaci na trhu s daty způsobil open source a za poslední roky vznikla celá řada volně dostupných řešení, které efektivně adresují donedávna obtížné či draze řešitelné problémy,“ říká Šimánek s tím, že motorem globálních změn na trhu datových řešení byly i aktivity cloudových hráčů, zejména Microsoftu a Amazonu, jež díky cloudovým řešením odemykají potenciál umělé inteligence i netechnologickým a menším firmám za zlomek nákladů. BigHub s těmito firmami spolupracuje a je jejich partnerem.

Aktuální výzvou pro firmu je zvládnout další růst, a to kromě produktového zaměření také do zahraničí. Jako i další podobně zaměřené společnosti plánuje v našem regionu otevírat vývojářské pobočky, zatímco na západních trzích půjde spíš o obchodní oddělení. Brzdou ale zůstává nedostatek kvalitních lidí. A protože většina zakladatelů BigHubu se poznala během studia ČVUT, rozhodli se v této oblasti více podporovat studenty a propojování univerzit s reálnou byznysovou praxí.

„Trh, technologie a požadavky se pořád proměňují a pro vysoké školy není jednoduché udržet tempo, odpovídající kvalitu i obecnost obsahu. Provázání s praxí nám při studiu dost chybělo, ale poslední roky dochází k velkému posunu, z čeho máme velkou radost. I my sami jsme na FJFI ČVUT otevřeli předmět Aplikovaná analýza dat, kde procházíme nové technologie a metody, ale především se snažíme studentům ukázat, jak to funguje v reálných aplikacích a předávat postřehy a příklady, které jsme v oblasti datové analytiky za ty roky nasbírali,“ říká Hubínek.

Cílem dvojice zakladatelů bylo prý vždy postavit firmu, kde by chtěli sami pracovat. Na projektech, které je posouvají, s lidmi, kteří je baví. „Postupně jsme během let BigHub formovali, tvarovali a skládali z diverzity různých osobností, nápadů, názorů a očekávání do současné podoby. Sdílíme pevné základy i vizi a jdeme za naším cílem – pomoci s datovou a AI transformací našeho světa a jsme připraveni i v dalších letech udělat maximum pro to, aby byl svět kolem nás zase o něco lepší,“ uzavírá Hubínek.

Ani válka je nezastavila. Investice se vracejí na Ukrajinu, startup Finmap sahá na milion dolarů

Jak slíbili, narukovali. I tak mají pro zemi nejen zakladatelé Finmapu velkou hodnotu především jako fungující byznys. Investoři už jim věří.

Iva BrejlováIva Brejlová

finmapInsider

Foto: Finmap

Oleksandr Solovej, Dmytro Dubilet a Ivan Kaunov, spoluzakladatelé Finmapu

0Zobrazit komentáře

Kdyby dříve přemýšleli o tom, kde budou letos v červenci, bylo by to celkem jednoduché spočítat. Stejně jako předchozí měsíce růst o dalších deset procent, vstup do nových zemí včetně Česka, opět rozšiřování týmu a noví zákazníci. Jenže Finmap je ukrajinský startup, což znatelně změnilo plány. Ivan Kaunov, jeden ze spoluzakladatelů, se stal součástí ozbrojených složek a chod firmy se na několik týdnů hodně zpomalil. I tak teď hlásí, že má rozjednanou investici ve výši jednoho milionu dolarů.

„Před dvěma týdny jsme fundraising zahájili a už máme přislíbené téměř všechny peníze. Naše ukazatele jsou docela atraktivní, pokračujeme ve škálování,“ popisuje Aleksandr Solovei, druhý spoluzakladatel a šéf Finmapu. Těchto v přepočtu více než 24 milionů korun má být konvertibilní forma investice. A protože smlouvy nejsou kompletně podepsány, kdo firmě peníze posílá, zatím nepřibližuje.

Je to jen začátek, takzvané překlenovací kolo, které startup posouvá dál. „Pomůže nám dostat se na ta čísla, se kterými můžeme spustit investiční kolo série A,“ přibližuje Solovei. To plánuje uzavřít během prvních měsíců příštího roku.

Finmap je startup, do kterého investovali i Češi. Nabízí platformu, díky které získávají firmy přehled o penězích a jejich tocích uvnitř společnosti a ještě na začátku letoška se úspěšně rozšiřovala po Evropě. Právě investice, mimo jiné od tuzemských Presto Ventures, měla Finmapu pomoct vstoupit i do Česka.

Jenže během prvního měsíce války klesly tržby třikrát. A počet nových registrací rovnou pětkrát. Firma se mimo jiné začala účastnit technologického odboje, ale pracovala i na tom, aby fungovala dál. Zdejší investoři týmu nabídli možnost se přestěhovat, zakladatelé ji ale nevyužili. Hodiny před začátkem války dokonce řekli, že pokud bude třeba, sami narukují. Konkrétní zapojení Kaunova i dalších teď z bezpečnostních důvodů nepřibližují.

finmap

Foto: Finmap

Aleksandr Solovej, spoluzakladatel a CEO Finmapu

Přes to všechno se firma nezastavila. Jen v Česku, kam společnost ještě před válkou plánovala vstoupit, si už našla více než dvacítku společností, které její produkt využívají. Říká, že jsou to zatím malá čísla: pro jistotu postupuje pomalu a opatrně.

Firma kromě toho vstoupila do Polska, Španělska, Turecka, Kazachstánu, Estonska i Lotyšska. Plánuje expanzi do Jižní Afriky. Do každé země přitom musí trochu svůj produkt upravit pro specifické místní podmínky.

Situace, ve které se firma ocitla, není ojedinělá. A stejně tak není velkou výjimkou ani skutečnost, že investory stále zajímá.

Optimistický scénář. A ten druhý

Ještě nedávno optimistický scénář pro Ukrajinu předpovídal, že export technologického sektoru (tedy služby, které zdejší odborníci dodávají do zahraničí), dosáhne v roce 2025 celkem 16,8 miliardy dolarů. Loni přitom čítal „jen“ 6,8 miliardy dolarů. Takové číslo ovšem znamenalo, že proti předchozímu roku průmysl vystoupal o více než třetinu.

A ještě výrazněji je růst vidět při shrnutí čísel za poslední tři roky. Během té doby se vývoz odvětví více než zdvojnásobil a počet specialistů narostl o polovinu. Tato čísla a veškeré predikce kompletně zastavila válka. „Ale navzdory jí a celkové recesi ekonomiky se IT sektor stal jediným, který od února vzrostl o 27 procent,“ říká Veroslava Novosilnaya a odkazuje na veřejné statistiky.

Novosilnaya je ředitelka a zakladatelka PR agentury, která se stará o technologické firmy, a zároveň zakladatelka technologické komunity pro ženy fungující i mimo Ukrajinu. Nepopírá, že mnohé projekty se na nějakou dobu zasekly. Uvádí, že téměř devět z deseti společností se potýkalo buď s úplným zastavením práce, nebo se ztrátou zakázek. A investoři během prvních měsíců války své investice do ukrajinských firem výrazně omezili. „Pokud je rovnou nestopli,“ dodává.

Novosilnaya

Foto: Veroslava Novosilnaya

Veroslava Novosilnaya, zakladatelka PR agentury Slova a ženské tech iniciativy

Posléze se ale odvážili. Novosilnaya hovoří například o penězích, které v posledních měsících získaly startupy PeopleForce nebo GoSolo. Prvně jmenovaný řeší automatizaci HR a náborových procesů a ve 14 zemích se v něm firmy starají o víc než 60 tisíc zaměstnanců. V květnu přilákal investici od polského fondu Pracuj Ventures. GoSolo umožňuje jednoduše založit firmu v Británii a ač má startup sám nepřekvapivě na ostrovech sídlo, založil ho Ukrajinec Dima Pimakhov. I tato firma před třemi měsíci oznámila seedovou investici, a to v hodnotě 800 tisíc liber.

„Investoři jsou rozhodně mnohem obezřetnější,“ přiznává Solovei. Jednoznačně je podle něj problémem především skutečnost, pokud startup působí pouze na Ukrajině. „Ale pokud z Ukrajiny jsou a působí mimo ni – a dokonce i ve chvíli, když velká část nebo skoro všichni z týmu firmy fyzicky na Ukrajině nejsou –, ta situace je téměř stejná jako před válkou,“ myslí si. Není sám.

Předválečný dril

WeSoftYou je firma, která vyvíjí webové a mobilní aplikace a řeší jejich bezpečnost. Postup, jak řešit takto extrémní krizové situace, sestavili ve skutečnosti už v roce 2014, tedy při anexi Krymu. Nazvali ho Plánování pokračování byznysu a zahrnuje informace o tom, jak je třeba přemístit pracovníky, připravit evakuační plány, informovat klienty, ale třeba ještě dávno před krizovou situací pravidelně instruovat zaměstnance o nouzových postupech a možnostech.

Když válka začala, okamžitě nasedli na svůj program, jak zachovat provoz. Zajistili zaměstnance a jejich přesun, stejně jako všeho potřebného vybavení. Řešili možnost stabilního připojení. Cílem bylo ukázat se jako pro klienty spolehlivá firma. Provoz zvládli obnovit za dva dny. Služby dodávali stále.

„Nemá smysl popírat, že válka ovlivnila startupový ekosystém,“ přitakává Maksym Petruk, šéf a zakladatel společnosti. A myslí tím nejen Ukrajinu. „Počet investičních kol se v prvním týdnu války snížil na polovinu. Podnikatelé teď snížili svou aktivitu. Ale ukrajinské prostředí s venture fondy funguje dál,“ říká. Myslí si ale, že firmy už prokázaly, že válka nemá na efektivitu práce tak obrovský vliv, jak se investoři báli.

Petruk

Foto: WeSoftYou

Maksym Petruk, zakladatel WeSoftYou

Něco přeci firmy musely změnit. Finmap zároveň s geografickým rozšiřováním vytvořil oddělení manažerů pro jednotlivé země a změnil svou organizační strukturu, aby posílil vrcholový management, druhou úroveň po vrcholových manažerech. Spolu s růstem firmy najímá zahraniční pracovníky a řeší znalost angličtiny napříč týmem. Klade důraz na multitasking specialistů. A zaměřil se na zvyšování morálky zaměstnanců, úroveň jejich spokojenosti se prý navzdory válce a nutnému stěhování zvýšila.

I s mnoha opatřeními se ne každé firmě podařilo obnovit metriky tak, jak by bylo ideální. Nahoru se po prvotním šoku snaží vyšplhat všichni. Zatímco v prvních měsících války potřebovala finanční podporu prakticky každá firma, teď se poptávka po jejich službách obnovila o 40 až 50 procent. Pomáhá tomu hlavně oblast IT – tedy ta, ve které se velká část startupů uplatní.

Hlavně fungujte

Pro ty šťastnější, mezi které se řadí Finmap, byl únor a březen hluchým místem v příjmech a aktivitách, které tým plánoval. „V tuto chvíli jsme už metriky, které jsme měli před válkou, obnovili,“ říká Solovei.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

etihad

Přečtěte si takéAerolinky Etihad spojí Prahu s Abú Dhabí a otevřou bránu do AsiePřímé propojení Prahy s Abú Dhabí se blíží. Etihad nabídne levnější bránu do Asie i Oceánie

Na konci května firma měla o osm procent vyšší pravidelné příjmy než na začátku války. „Tedy vlastně jsme je navýšili,“ dodává pak. „Pokud jde o další čísla, provádíme aktivní expanzi. Přepočítali jsme naši uživatelskou základnu a zjistili jsme, že naši zákazníci jsou ve více než 50 zemích. To je pro naši společnost skvělé číslo,“ doplňuje.

„Hlavní věc je, co nám řekl prezident – jestli můžete fungovat jako firma, prosím, udělejte to,“ přibližuje Solovei. Jeho slova podnítila mnoho lidí k tomu, aby i ti, kteří museli z některých míst utéct, začali jinde nanovo. „To je na malých firmách skvělá věc. Majitel malého projektu bude podnikat vždycky. Pokud dnes něco dělá, může zítra začít s úplně jiným projektem, ale podnikat prostě může,“ říká.