Na začátku stáli dva kamarádi ze školy, kteří studovali na fakultě jaderné fyziky. Nyní ale jádro jejich byznysu stojí jinde. Český startup BigHub si za cíl klade vyřešit největší problémy, se kterými se potýkají firmy v oblasti dat, pomocí umělé inteligence. Šest zakladatelů proto využilo svou expertizu v datovém inženýrství, analytice a datové vědě pro vývoj vlastních technologií. A právě o taková řešení je na trhu stále větší zájem, což dokazuje také výčet projektů, za nimiž stojí, například včetně odhalování černých odběrů v energetice na Slovensku.

Podnikatelská dvojice Karel Šimánek a Tomáš Hubínek se seznámila během studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT. Po škole pracovali v konzultačních společnostech i velkých korporacích, kde ale nedokázali dostatečně využít potenciál, který v sobě skrývaly cloudové technologie či možnosti umělé inteligence. Aby tento stav napravili, v roce 2016 se rozhodli založit vlastní firmu BigHub.

V začátcích je přitom finančně podpořil další kamarád, bývalý právník a nyní jeden z partnerů Josef Stejskal. Základní kapitál přitom složil díky tomu, že prodal bitcoin. „Šlo o první peníze, které jsme využili jako případný polštář. Nakonec jsme na ně vůbec ani nesáhli, protože jsme nepotřebovali, od začátků se dokážeme financovat sami,“ vypráví v rozhovoru pro CzechCrunch Šimánek.

„Pilot prvního velkého projektu jsme dělali ještě při své předchozí práci. Když jsme už ale měli oficiální poptávku, do byznysu jsme skočili naplno. První rok a půl provozu jsme dokázali financovat právě díky tomu,“ doplňuje svého kolegu Tomáš Hubínek. V začátcích se ještě ke zakládající trojici připojili první tři zaměstnanci, kteří nyní také drží v BigHubu podíl – Pavel Zvolánek, Jiří Kafka a Tomáš Lancinger.

Až na Stejskala přitom všichni vystudovali stejnou fakultu ČVUT. Obecně pak ve firmě o týmu 40 lidí pracuje i dalších několik „jaderňáků“, které doplňují absolventi nejen IT oborů, ale také například částicové fyziky, astrofyziky či geoinformatiky. Zkušenosti přitom sbírali na různých projektech, sám zakladatel Hubínek spolupracoval mimo jiné s CERNem, kde se podílel na tvorbě matematických modelů a implementaci algoritmů pro správné fungování urychlovače částic.

K energetice měli i díky studiu a svým zkušenostem zakladatelé BigHubu blízko, přičemž právě tento segment se stal prvním, kde prorazili. Prvním velkým klientem firmy před pěti lety byla skupina Innogy, a to nejen česká dcera mezinárodního koncernu, ale i další sestry v jiných evropských zemích. Mezi další tuzemské klienty patří i E.ON, ČEZ či Pražská plynárenská.

První projekty implementoval také na řadě klientů ze skupiny Fortune 500, tedy u těch největších globálních zákazníků, k nimž se dostal díky jinému českému startupu GoodData. Tým si tak dokázal sáhnout na zajímavé projekty, celkem jich už BigHub realizoval přes padesát a díky globálnímu dosahu jeho klientů má praktické dopady na denní život lidí po celém světě. Nejde přitom jen o energetiku.

„Již několik let pracujeme na datových projektech a optimalizacích v globální logistice. Nyní například začínáme velký projekt pro odhalování podvodů jako porušování duševního vlastnictví či podhodnocování zboží při mezinárodní přepravě za použití umělé inteligence,“ popisuje Šimánek. A i když jsou projekty z energetiky a logistiky pro BigHub stěžejní, rozšiřují se i dále.

„Datová analytika je do značné míry obecná a máme projekty například i v oblasti počítačových a mobilních her či zdravotnictví. Dlouhodobě pak máme zkušenosti i z financí, analyzujeme a optimalizujeme například investiční portfolia pro společnost ve Spojených státech,“ doplňuje Hubínek.

Rostoucí výčet projektů se podepisuje také na byznysu firmy. V prvním „ostrém“ roce 2017 dosáhla obratu 2,3 milionu korun, v roce 2020 šlo o 44 milionů a loni 62 milionů. V loňském žebříčku Deloitte Fast 50 nejrychleji rostoucích technologických firem regionu střední a východní Evropy se tak BigHub umístil na desátém místě.

„Za obraty se neženeme. Hlavní prioritou je pro nás akvizice a diverzifikace nových projektů z různých oblastí, chceme byznys více stabilizovat. Letos se tak více zaměřujeme na tvorbu ‚podhoubí‘, na kterém budeme moci růst v příštích letech,“ přibližuje Šimánek.

Strategie pro příští roky přitom je přesunout se více od zakázkového vývoje k produktovému, což do větší míry vytvoří jednodušeji škálovatelné možnosti růstu firmy. První produkt IoT Platform už je na světě a běží u prvních klientů. Potenciál ale BigHub vidí mnohem větší, a to zejména díky technologickému pokroku posledních let.

Zjednodušeně řečeno ve vývoji datových řešení došlo k posunu, kdy ještě před pěti lety bylo nutné projekty z větší části programovat od nuly. I díky stále větší adopci cloudu a open-source se ale tento přístup mění a vývojáři tak nemusí opakovaně začínat na zelené louce, místo toho mohou využít existující „prefabrikáty“, z nichž pak skládají hotové řešení. Něco jako stavebnice LEGO, kterou je možné vytvarovat vždy jinak podle konkrétních požadavků klienta.

„Vývoj datově-analytických řešení byl dlouho speciální disciplínou, v posledních letech dochází ve větší míře k adopci moderních metodik z vývoje softwaru. Tyto dříve oddělené oblasti se začínají více přibližovat, což klade stále větší nároky na vývojáře datových řešení, jako jsme my,“ komentuje Šimánek.

„Nejsou to jenom metodiky, ale zejména technologie. Největší transformaci na trhu s daty způsobil open source a za poslední roky vznikla celá řada volně dostupných řešení, které efektivně adresují donedávna obtížné či draze řešitelné problémy,“ říká Šimánek s tím, že motorem globálních změn na trhu datových řešení byly i aktivity cloudových hráčů, zejména Microsoftu a Amazonu, jež díky cloudovým řešením odemykají potenciál umělé inteligence i netechnologickým a menším firmám za zlomek nákladů. BigHub s těmito firmami spolupracuje a je jejich partnerem.

Aktuální výzvou pro firmu je zvládnout další růst, a to kromě produktového zaměření také do zahraničí. Jako i další podobně zaměřené společnosti plánuje v našem regionu otevírat vývojářské pobočky, zatímco na západních trzích půjde spíš o obchodní oddělení. Brzdou ale zůstává nedostatek kvalitních lidí. A protože většina zakladatelů BigHubu se poznala během studia ČVUT, rozhodli se v této oblasti více podporovat studenty a propojování univerzit s reálnou byznysovou praxí.

„Trh, technologie a požadavky se pořád proměňují a pro vysoké školy není jednoduché udržet tempo, odpovídající kvalitu i obecnost obsahu. Provázání s praxí nám při studiu dost chybělo, ale poslední roky dochází k velkému posunu, z čeho máme velkou radost. I my sami jsme na FJFI ČVUT otevřeli předmět Aplikovaná analýza dat, kde procházíme nové technologie a metody, ale především se snažíme studentům ukázat, jak to funguje v reálných aplikacích a předávat postřehy a příklady, které jsme v oblasti datové analytiky za ty roky nasbírali,“ říká Hubínek.

Cílem dvojice zakladatelů bylo prý vždy postavit firmu, kde by chtěli sami pracovat. Na projektech, které je posouvají, s lidmi, kteří je baví. „Postupně jsme během let BigHub formovali, tvarovali a skládali z diverzity různých osobností, nápadů, názorů a očekávání do současné podoby. Sdílíme pevné základy i vizi a jdeme za naším cílem – pomoci s datovou a AI transformací našeho světa a jsme připraveni i v dalších letech udělat maximum pro to, aby byl svět kolem nás zase o něco lepší,“ uzavírá Hubínek.