Sezona festivalů klasické hudby je v plném proudu. Víme, do jakých koutů Česka se za ní vydat

Již dnes 12. května začíná Pražské jaro, léto se ponese ve znamení Smetanovy Litomyšle či Festivalu Krumlov. Tóny klasiky ale budou znít celým Českem.

krumlov-nahled

Foto: Festival Krumlov

Krumlovský festival zve nejen na skvělou hudbu, ale na krásné exteriéry i interiéry

0Zobrazit komentáře

Co se klasické hudby týče, Česko je skutečnou velmocí. Díky skladatelům, jako jsou Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů nebo Bedřich Smetana, je naše země známá po celém světě. I díky tomu mají domácí festivaly zaměřené na klasickou hudbu v globálním měřítku velký význam. Letos se pod záštitou Asociace hudebních festivalů v Česku pořádá celá řada událostí zaměřených na klasickou hudbu: od Hudebního festivalu L. van Beethovena, nejstaršího a největšího festivalu klasické hudby v severních Čechách, až po jeden z nejvýznamnějších evropských počinů klasického žánru, mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Hudební festivaly nejsou jen příjemnou událostí, ale také důležitou součástí kulturního turismu, který je podle Světové organizace cestovního ruchu jedním z nejrychleji rostoucích segmentů v rámci cestování. V Česku jde o zvlášť důležitou oblast, jelikož podle průzkumu České centrály cestovního ruchu právě pro bohaté kulturní dědictví navštěvuje naši zemi průměrně 40 procent zahraničních hostů. Pro mnohé z nich bývají největším lákadlem právě festivaly klasické hudby.

„Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé. Mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně,“ říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.

prazske-jaro

Foto: Pražské jaro

Jedním z nejvýznamnějších festivalů klasické hudby nejen v Česku je Pražské jaro

Charakteristikou takových festivalů podle Trojana je, že se odehrávají na časově koncentrované ploše, využívají zajímavých míst a nabízejí bohatý doprovodný program. Díky tomu hrají důležitou roli v domácím i přeshraničním cestovním ruchu. Jejich ekonomický přínos je významný i z toho důvodu, že lákají především vzdělané turisty z vyšších příjmových skupin. To se ukázalo před propuknutím pandemie covidu.

„V minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů korun, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů korun,“ dodává k přínosu hudebních událostí ředitel České centrály cestovního ruchu Jan Herget. O letošním pozitivním efektu vypovídá obsazenost, kterou v době konání festivalů hlásí jednotlivá ubytovací zařízení. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z asi 48 procent. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, kdy začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 procent.

Festivalový triptych v Praze, Litomyšli a Krumlově

Již dnes, tedy v pátek 12. května, propuká jedna z nejvýznamnějších evropských událostí na poli klasické hudby, 78. ročník festivalu Pražské jaro. Jeho kořeny sahají do roku 1946, kdy vznikl pod taktovkou dirigenta Rafaela Kubelíka a klavíristy Rudolfa Firkušného. Tradičně ho zahajuje Má vlast od Bedřicha Smetany, v premiéře zde ale letos zazní celá řada nových skladeb a na své si přijdou i ti, kdo sledují nejnovější trendy v interpretaci hudby starých časů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Festival zaplní pražské koncertní síně hudbou do 2. června. Hned na čtyřech koncertech si budou moci návštěvníci poslechnout letošního rezidenčního umělce, violistu Antoina Tamestita, vůbec poprvé do Prahy zavítá jeden z nejžádanějších dirigentů současnosti Klaus Mäkelä. Přijede také Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu či Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem. Orchestr PKF-Prague Philharmonia bude dirigovat ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv, Českou filharmonii zase žijící legenda americké hudby John Adams.

O měsíc později, ve čtvrtek 15. června, začíná druhý nejstarší hudební festival v České republice, Smetanova Litomyšl, jehož centrem je areál státního zámku Litomyšl. Ten ale současně prochází rekonstrukcí, akce se tak přesouvá do Festivalové haly. „Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, ty jsou ale vyváženy tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná,“ říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek.

Letošní 65. ročník přinese představení o dvou stech osmdesáti účinkujících i komorní tituly, po roční odmlce se navíc do programu vrátí opery. Ústředním tématem je pro rok 2023 období změn a technologického pokroku Belle Époque. Návštěvníci se mohou těšit na jednu z největších klavíristek současnosti Elisabeth Leonskaju, na houslistu Fedora Rudina, v opeře pak na sopranistku Marii Agrestu. Festival zahájí Česká filharmonie v čele s Tomášem Netopilem a celou událost uzavře Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

krumlov

Foto: Festival Krumlov

Koncerty v rámci Festivalu Krumlov probíhají například v Maškarním sále krumlovského zámku

Trojici největších českých přehlídek klasické hudby uzavírá Festival Krumlov, jehož 32. ročník začne v pátek 14. července a skončí 5. srpna. Jako již tradičně i letos propojí interiéry a exteriéry středověkého města, rozkročí se ale i do dalších lokalit jižních Čech, jako je například kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně nebo kostel sv. Mikuláše v Boleticích. Na festival zavítají mimo jiné klavírista Alexander Melnikov, tenorista Charles Castronovo, kytarista Rafael Aguirre či houslisté Vadim Gluzman a Josef Špaček.

„V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra, které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné propojení turismu, individuálních zážitků a kultury,“ dodává k festivalu jeho ředitelka Gabriela Rachidi.

Za hudbou také do Příbrami, na Vysočinu či jižní Moravu

Od 27. dubna do 1. června běží v Příbrami 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který se rozprostírá po celém příbramském regionu a jeho koncerty se odehrávají na místech spojených se životem Antonína Dvořáka. Severní Čechy lákají na Hudební festival L. van Beethovena. Ten nabídne od 25. května do 22. června celkem 21 koncertů, z toho šest symfonických a patnáct komorních, celkem v deseti městech Ústeckého kraje.

Na Vysočině bude od 5. do 19. srpna probíhat Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, zaměřený na prezentaci lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období. Akce se bude konat v prostorách zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech Vysočiny – mimo jiné také v Pivovaru Dalešice.

prazske-jaro

Foto: Pražské jaro

Jedním z nejvýznamnějších festivalů klasické hudby nejen v Česku je Pražské jaro

Praha bude důležitým dějištěm klasické hudby hned dvakrát, jelikož kromě Pražského jara zde v pozdějším termínu – od 7. do 25. září – proběhne ještě Dvořákova Praha. Událost je poctou Antonínu Dvořákovi, letos ale také Johannesu Brahmsovi, jehož 190. výročí narození si letos pořadatelé připomenou. Návštěvníci se budou moci těšit na vystoupení Vídeňských filharmoniků, Izraelské filharmonie nebo na pianistu sira Andráse Schiffa.

Festivalovou sezonu letos od 21. září do 2. listopadu uzavře jižní Morava a její Harmonia Moraviae, multižánrová hudební přehlídka s více než dvacetiletou tradicí, kterou pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Celkem 11 koncertů připomene, jaké vazby má česká hudba a kultura s kulturou evropskou. V moderním koncertním sále Kongresového centra Zlín zazní hudba symfonická, komorní, vokální, ale také duchovní, lidová, filmová nebo jazz.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Neprovokuji, to jen ostatní jsou nudní, říká David Černý. Zajímalo by ho, jestli má Jiří Ovčáček kosti

Jeden z nejviditelnějších českých umělců je známý pro své kontroverzní plastiky. Diskuzi vyvolalo i jeho nejnovější karlínské dílo.

david-cerny

Reprofoto: Čestmír Strakatý/YouTube

Hostem podcastu Čestmíra Strakatého byl umělec David Černý

0Zobrazit komentáře

Fialový prostředníček namířený na hrad, miminka na žižkovské věži, otáčející se hlava Franze Kafky nebo ikonický růžový tank. Za tím vším i mnohým dalším stojí jeden z nejúspěšnějších a i světově nejznámějších českých umělců David Černý. Mnozí jeho díla – anebo možná spíš jeho osobnost samotnou – považují za kontroverzní, ale on sám to označuje za nálepku, která není pravdivá. Víc než vlastní provokativnost vnímá nudnost ostatních.

Jedním z jeho posledních výtvorů je Lilith – obří socha ženy, která zdobí nový obytný dům v pražském Karlíně. Prakticky okamžitě po odhalení díla se kolem něj rozvinula kritika za údajnou obscénnost a jakousi povrchnost, která má plevelit veřejný prostor. Černý argumentuje, že obří stříbřitá postava ve skutečnosti ve velkém pracuje s geniem loci, což mají ještě podtrhovat nadživotní noha a ruka, které podpírají části domu. Naproti totiž stojí Invalidovna, která se již ze svého názvu i prapůvodního určení týkala lidí s chybějícími končetinami.

O tom, jak vnímá dnešní stav umění i společnosti, mluvil Černý v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit níže. Na své webové stránce má napsáno „artist of a civil disobedience“, tedy umělec občanské neposlušnosti. Odmítá však, že by se automaticky snažil provokovat. „Jen si prostě – s prominutím – nenechám kálet na hlavu, když vidím nějaké příkoří u mě nebo u jiných,“ říká s tím, že více než vlastní provokatérství vnímá upjatost celé společnosti.

Ač je umělec, Černému nechybí sebevědomí k vyjadřování se o široké paletě celospolečenských témat. Oním příkořím třeba nemyslí jen situace, kdy je někdo okrádán nebo trpí nespravedlností, ale i mnohá politická témata. V potaz bere třeba i údajná společenská utrpení, jako desetiletky prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Černý oba někdejší vrcholné představitele státu považuje za „kreatury“.

Zejména toho druhého zmiňovaného pak viní, že nás blíže přiklonil k Rusku, jehož režim dnes považuje za fašistický. S drsným humorem jemu vlastním se vyjadřuje i o exprezidentově blízkém okolí: „Mě by třeba zajímalo, jestli má Jiří Ovčáček kosti. Já ho totiž vidím jako esenciální sliz, který z nějakého důvodu drží pohromadě povrchovým napětím,“ vyjádřil se o Zemanově mluvčím.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mnozí Černého kritizují za to, že je jakýmsi prodejným korporátním umělcem. K této nálepce se ale naopak hrdě hlásí a podle něj i tak nikdy nepřekročil hranici kýče. Ostatně, korporát jde dohromady s jeho pravicovým politickým přesvědčením. Odmítá moderní levicový diskurz a považuje ho jen za předzvěst komunismu.

„Já je prostě s dovolením házím do jednoho pytle. Levičáctví je jen podhoubí komunismu, což je prostě zločinná ideologie, která opravdu zmařila víc životů než fašismus. A z nepochopitelného důvodu se tohle neakceptuje,“ argumentuje umělec. Protest proti levicové ideologii projevil i v případě, kdy v dubnu otevíral svou vlastní stálou expozici. Muzeum, jež se jmenuje Musoleum, má běžné vstupné za 250 korun. „Studenti uměleckých škol“ zaplatí 300 korun a „levicově zaměření studenti“ 500 korun. „Je to samozřejmě žert, po nikom nechceme žádné průkazky,“ uzavírá.