Co se klasické hudby týče, Česko je skutečnou velmocí. Díky skladatelům, jako jsou Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů nebo Bedřich Smetana, je naše země známá po celém světě. I díky tomu mají domácí festivaly zaměřené na klasickou hudbu v globálním měřítku velký význam. Letos se pod záštitou Asociace hudebních festivalů v Česku pořádá celá řada událostí zaměřených na klasickou hudbu: od Hudebního festivalu L. van Beethovena, nejstaršího a největšího festivalu klasické hudby v severních Čechách, až po jeden z nejvýznamnějších evropských počinů klasického žánru, mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Hudební festivaly nejsou jen příjemnou událostí, ale také důležitou součástí kulturního turismu, který je podle Světové organizace cestovního ruchu jedním z nejrychleji rostoucích segmentů v rámci cestování. V Česku jde o zvlášť důležitou oblast, jelikož podle průzkumu České centrály cestovního ruchu právě pro bohaté kulturní dědictví navštěvuje naši zemi průměrně 40 procent zahraničních hostů. Pro mnohé z nich bývají největším lákadlem právě festivaly klasické hudby.

„Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé. Mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně,“ říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.

Charakteristikou takových festivalů podle Trojana je, že se odehrávají na časově koncentrované ploše, využívají zajímavých míst a nabízejí bohatý doprovodný program. Díky tomu hrají důležitou roli v domácím i přeshraničním cestovním ruchu. Jejich ekonomický přínos je významný i z toho důvodu, že lákají především vzdělané turisty z vyšších příjmových skupin. To se ukázalo před propuknutím pandemie covidu.

„V minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů korun, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů korun,“ dodává k přínosu hudebních událostí ředitel České centrály cestovního ruchu Jan Herget. O letošním pozitivním efektu vypovídá obsazenost, kterou v době konání festivalů hlásí jednotlivá ubytovací zařízení. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z asi 48 procent. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, kdy začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 procent.

Festivalový triptych v Praze, Litomyšli a Krumlově

Již dnes, tedy v pátek 12. května, propuká jedna z nejvýznamnějších evropských událostí na poli klasické hudby, 78. ročník festivalu Pražské jaro. Jeho kořeny sahají do roku 1946, kdy vznikl pod taktovkou dirigenta Rafaela Kubelíka a klavíristy Rudolfa Firkušného. Tradičně ho zahajuje Má vlast od Bedřicha Smetany, v premiéře zde ale letos zazní celá řada nových skladeb a na své si přijdou i ti, kdo sledují nejnovější trendy v interpretaci hudby starých časů.

Festival zaplní pražské koncertní síně hudbou do 2. června. Hned na čtyřech koncertech si budou moci návštěvníci poslechnout letošního rezidenčního umělce, violistu Antoina Tamestita, vůbec poprvé do Prahy zavítá jeden z nejžádanějších dirigentů současnosti Klaus Mäkelä. Přijede také Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu či Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem. Orchestr PKF-Prague Philharmonia bude dirigovat ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv, Českou filharmonii zase žijící legenda americké hudby John Adams.

O měsíc později, ve čtvrtek 15. června, začíná druhý nejstarší hudební festival v České republice, Smetanova Litomyšl, jehož centrem je areál státního zámku Litomyšl. Ten ale současně prochází rekonstrukcí, akce se tak přesouvá do Festivalové haly. „Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, ty jsou ale vyváženy tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná,“ říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek.

Letošní 65. ročník přinese představení o dvou stech osmdesáti účinkujících i komorní tituly, po roční odmlce se navíc do programu vrátí opery. Ústředním tématem je pro rok 2023 období změn a technologického pokroku Belle Époque. Návštěvníci se mohou těšit na jednu z největších klavíristek současnosti Elisabeth Leonskaju, na houslistu Fedora Rudina, v opeře pak na sopranistku Marii Agrestu. Festival zahájí Česká filharmonie v čele s Tomášem Netopilem a celou událost uzavře Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Trojici největších českých přehlídek klasické hudby uzavírá Festival Krumlov, jehož 32. ročník začne v pátek 14. července a skončí 5. srpna. Jako již tradičně i letos propojí interiéry a exteriéry středověkého města, rozkročí se ale i do dalších lokalit jižních Čech, jako je například kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně nebo kostel sv. Mikuláše v Boleticích. Na festival zavítají mimo jiné klavírista Alexander Melnikov, tenorista Charles Castronovo, kytarista Rafael Aguirre či houslisté Vadim Gluzman a Josef Špaček.

„V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra, které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné propojení turismu, individuálních zážitků a kultury,“ dodává k festivalu jeho ředitelka Gabriela Rachidi.

Za hudbou také do Příbrami, na Vysočinu či jižní Moravu

Od 27. dubna do 1. června běží v Příbrami 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který se rozprostírá po celém příbramském regionu a jeho koncerty se odehrávají na místech spojených se životem Antonína Dvořáka. Severní Čechy lákají na Hudební festival L. van Beethovena. Ten nabídne od 25. května do 22. června celkem 21 koncertů, z toho šest symfonických a patnáct komorních, celkem v deseti městech Ústeckého kraje.

Na Vysočině bude od 5. do 19. srpna probíhat Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, zaměřený na prezentaci lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období. Akce se bude konat v prostorách zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech Vysočiny – mimo jiné také v Pivovaru Dalešice.

Praha bude důležitým dějištěm klasické hudby hned dvakrát, jelikož kromě Pražského jara zde v pozdějším termínu – od 7. do 25. září – proběhne ještě Dvořákova Praha. Událost je poctou Antonínu Dvořákovi, letos ale také Johannesu Brahmsovi, jehož 190. výročí narození si letos pořadatelé připomenou. Návštěvníci se budou moci těšit na vystoupení Vídeňských filharmoniků, Izraelské filharmonie nebo na pianistu sira Andráse Schiffa.

Festivalovou sezonu letos od 21. září do 2. listopadu uzavře jižní Morava a její Harmonia Moraviae, multižánrová hudební přehlídka s více než dvacetiletou tradicí, kterou pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Celkem 11 koncertů připomene, jaké vazby má česká hudba a kultura s kulturou evropskou. V moderním koncertním sále Kongresového centra Zlín zazní hudba symfonická, komorní, vokální, ale také duchovní, lidová, filmová nebo jazz.