Pamatujete Heroes of Might & Magic, hru plnou mocných rytířů, strašlivých draků, bájných pokladů a tisícovek kostlivců, které rozdrtí (nebo z poražených nepřátel vyčaruje!) vaše mocná magie? Pokud ne, určitě si je připomeňte. Nebo rovnou zahrajte. Znalci vám totiž potvrdí, že to je jedna z nejpovedenějších sérií herních dějin. Případně si chvilku počkejte. Posunout Heroes ze světa kopí, kouzel a kentaurů do futuristického konfliktu se nyní rozhodli čeští Oxymoron Games. Po úspěšné simulaci Project Hospital vyvíjí sci-fi strategii Silence of the Siren, kterou představí už příští rok.

Když se podíváte na prvotinu Oxymoron Games, možná vás napadne srovnání se stařičkou Theme Hospital. Jenže slavná hra od studia Bullfrog všechno brala s velikánskou nadsázkou a ještě větší dávkou humoru. Léčili jste v ní třeba nafouknuté hlavy nebo královský komplex – tedy patologickou proměnu do krále rokenrolu Elvise Presleyho. Kdepak v Project Hospital. V české hře se k medicíně přistupuje velice vážně a realisticky.

Že vám to nepřijde jako dobrý recept na úspěšnou hru? To by byla špatná diagnóza. Pražští vývojáři jen za dva roky od vydání v roce 2018 utržili přes šedesát milionů korun. A i loni se jim dařilo. „Už dávno jsme překonali 200 tisíc prodaných kopií. Výsledky hry jsou velmi vysoko nad původními očekáváními. A přestože je Project Hospital už čtyři roky venku, tak v prodejích si vede stále velmi dobře,“ říká pro CzechCrunch zástupce herního studia Vojtěch Matušinský. Ona očekávání totiž byla řádově jinde.

„Doufali jsme ve třicet tisíc prodaných her. S tím, že třeba sto tisíc by bylo opravdu velkým úspěchem. Z toho si asi dokážete odvodit naše nadšení,“ říká Matušinský. Klíčovou roli v úspěchu simulátoru nemocnice navíc hrála neustálá podpora a vydávání dalších rozšíření: „Ta jsme vydávali čistě na přání komunity. A velmi mile nás překvapila. Co do počtu prodaných kopií, tak i do podílu na zisku z projektu. Díky tomu jsme mohli začít poměrně rychle rozšiřovat zázemí firmy, tým a započít práci na novém projektu.“

A tak se začal rodit titul Silence of the Siren. Hráčům, kteří znají Heroes of Might & Magic, bude stačit velmi zjednodušené přiblížení „něco jako sci-fi Heroes“. Ačkoliv omezit se na takový popis by pro vývojáře bylo medvědí službou. Osobám slavnou strategickou sérií nepolíbeným pak snad postačí vysvětlení, že ve hře se v jednotlivých tazích pohybujete po mapě fantastického světa, objevujete roztodivná magická místa, utkáváte se v soubojích s armádami nepřátel, vylepšujete své hrady a dobýváte ty cizí.

V Silence of the Siren se tyto principy hyperprostorem přesunou do vědeckofantastického vesmíru. Kromě zmíněných Heroes byly autorům vzorem i hry s mnohem rozsáhlejším měřítkem, série Total War a Civilization. Z nich si dílo Oxymoron Games, jež je ve vývoji už druhým rokem, má brát nejen větší uživatelský komfort, ale třeba i velkou strategickou mapu určenou k postupnému prozkoumání. A nejspíš i podmanění.

Vývojáři však ujišťují, že jejich hra nebude jen napodobeninou těch stávajících v jiném vizuálu, kde ohnivé koule nahradí lasery. „Ve hře je například denní cyklus, který ovlivňuje mapu. Možnost vylepšovat budovy mimo vaši základnu. Nebo v ní najdete mini dungeony a plánovač cest,“ vyjmenovává Matušinský některé rozdíly v hratelnosti oproti Heroes of Might & Magic. Kromě zdrojů herních mechanismů tvůrci zmiňují i zajímavou příběhovou inspiraci.

Inspirace českým sci-fi, Warhammerem i Dunou

Vedle pojetí vesmíru plného různých druhů života ve videoherním Mass Effectu tak má prý na hru velký dopad svět Warhammeru 40 000, v němž lidské impérium čelí temným mimozemským hrozbám i extrémnímu vnitřnímu úpadku. Warhammer je mimochodem původně válečná hra s figurkami, která se až časem ze stolních bojišť rozlezla na miliardový byznys na stránkách knih i obrazovkách počítačů.

Atmosféru hry podobně zasáhla i ještě slavnější univerza Star Wars nebo Duny Franka Herberta, tedy stejně jako Warhammer díla, kde navzdory zasazení technologie nehrají hlavní roli. „Nechceme vytvořit hard sci-fi dílo, k jehož pochopení potřebujete tři semestry astrofyziky. Zdroje naší inspirace technickou stránku žánru předkládají jen jako třešničku na dortu pro největší nadšence,“ vysvětluje Matušinský.

Tím však rozmanité vlivy, které promlouvají do vývoje Silence of the Siren, zdaleka nekončí. Slavné sci-fi ságy se světovým dopadem jsou jedna věc, v Oxymoron Games ale znají i českou tvorbu. „Příběhové pozadí hry si bere inspiraci i z děl, jako je knižní série Mycélium od Vilmy Kadlečkové,“ přidává Matušinský se zmínkou o dalších skvěle hodnocených vědeckofantastických knihách, jako jsou Nonstop od Briana Wilsona Aldisse nebo Tkalci gobelínů Andrease Eschbacha.

To je sáhodlouhý výčet inspirativních jmen a jejich děl, pro hru jsou však mnohem důležitější jména samotných tvůrců. Oxymoron Games jsou do reality přetvořenou myšlenkou z hlav čtveřice zakladatelů Jana Beneše, Ondřeje Melkuse, Romana Pítra a Igora Janečky. A jak už to tak u skvělých nápadů bývá, i ten založit vlastní herní studio začal v hospodě.

„Plán založit vlastní studio vznikal postupně na několika frontách, zakládající členové se znali z předchozí spolupráce v českých herních studiích i ze zahraničí. Od prvního setkání a rozhodnutí udělat nemocniční simulaci k jejímu vývoji to však ještě nějakou dobu trvalo,“ říká pro CzechCrunch Jan Beneš. Na hře se tak začalo pracovat až po výpovědích ze stávajících pozic a za několik měsíců od prvotní myšlenky.

„Na začátku vývoje jsme ještě uvažovali o zapojení vydavatelů nebo investorů, ale nakonec jsme si spočítali, že by měly stačit vlastní úspory. Po několika měsících se ke mně a Romanovi přidali Ondřej s Igorem,“ dodává Beneš. Spočítané to v Oxymoron Games měli dobře, od té doby stihli Project Hospital vydat, sklidit s ním desítky milionů i nadšené recenze a vyrůst na devět členů. A rozjet vývoj Silence of the Siren.

Není však od realistického simulátoru nemocničního provozu až příliš velký hyperskok ke sci-fi strategii s prvky her na hrdiny? „Kdepak, nejsme studio jedné hry, chtěli jsme zkusit něco nového. Při vybírání nového titulu se sešlo mnoho různých nápadů. Nakonec jsme se rozhodli, že tahová strategie nejvíc sedí našemu vkusu. A navíc her našeho stylu vychází málo a rádi bychom si něco takového sami zahráli,“ vysvětluje Matušinský.

Výrazné styčné body s Project Hospital však novinka přece jen mít bude. Prvotina Oxymoron Games těžila z dlouhotrvající podpory vývojářů, vydávání rozšiřujícího obsahu a především ze zapojení komunity. Ta pomáhala s testováním novinek, s překladem do různých jazyků, ale třeba i tvorbou fanouškovských modifikací základní hry.

Něco podobného by tak autoři podle svých slov chtěli zopakovat i u Silence of the Siren, byť na přesné plány je ještě brzy. Přinejmenším editor map a podporu hráči vytvořeného obsahu, tedy ingredience důležité pro dlouhověkost a komunitní oblíbenost jakékoliv videohry, však už teď slibují. Stejně tak českou lokalizaci.

A co si pod názvem, který v překladu zní Ticho sirény, představit? I ten je totiž vzhledem k jinak nebezpečně hlasitým mytickým pěvkyním takový oxymóron neboli protimluv. „Má kořeny v příběhu hry, ale zatím bychom to rádi nechali utajené. A ano, na škodu určitě není, že se jedná o hezký oxymóron,“ uzavírá s úsměvem Matušinský.

Na hlasité vyřčení skrytého významu si tak zájemci budou muset počkat, ale kdovíjak dlouhé čekání to nebude. Oxymoron Games chtějí Silence of the Siren v předběžném přístupu představit už příští rok.