Mít vlastní rekreační objekt zasazený do panenské přírody, který slouží jako úkryt před tempem města a celým světem, je výhoda k nezaplacení. Jedno takové místo vyrostlo loni v Jizerských horách, které pro majitele vytváří soukromý tmavomodrý svět – a byť může působit skandinávským dojmem, ve skutečností je lokální od základů až po střechu. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.

Skandinávie je proslulá svými dřevěnými chatami, které si místní staví v nejrůznějších barvách – od černé a hnědé přes žlutou až po modrou – staví u fjordů a v lesích. A právě modrý dřevěný plášť dostala chata, v jejíž blízkosti bychom fjord hledali jen marně. Stojí totiž v Jizerských horách. A spíš než k severu vzhlíží k tradicím místní architektury.

Pro ní jsou typické podlouhlé objekty se sedlovou střechou a velkou šíří čelního štítu. Dům se stal díky svému umístění pomyslnou tečkou za horským městečkem. Stojí na jeho samotném okraji, kde dál není již nic jiného než louky a lesy. Proto nabízí klid a soukromí, zároveň je však civilizace na dosah ruky.

Za podobou chaty stojí Markéta Cajthamlová s architektkami Petrou Soukalovou a Petrou Peleškovou. Pro tvorbu studia je typická snaha docílit naprostého splynutí novostavby s lokalitou. V tomto případě k tomu pomohlo nejen tvarosloví domu, ale také zvolené materiály.

Foto: Petr Polák

Dům stojí na konci jednoho z jizerských městeček

Dům umístěný ve svahu je z jedné strany podpírán kamennou zdí z místního kamene. Samotný terén okolo domu byl upravován jen minimálně, a tak si stále drží svou původní podobu. Na pozemku navíc není žádný plot, proto pozvolně přechází do svého okolí bez ostřejších hraničních vymezení.

Samotný vzhled domu je naopak ostrých předělů plný. Na betonový sokl navazují tmavě modrá prkna fasády domu. Kontrastem k nim jsou bílé okenice oken přetažených přes rohy budovy. Některá tak mají na délku až dvanáct metrů a do hlavních obytných místností, tedy obývacího pokoje a ložnice, pouští velké množství světla.

Zatímco obývací prostor s kuchyní a krbem směřuje na západ, ložnice je orientovaná na východ. Střední část domu nabízí saunu a koupelnu. Nad touto částí se nachází půda, na kterou se dá dostat po schodišti z obývacího pokoje – a kde se dá taktéž složit hlava.

Interiér byl pojat minimalisticky, přesto útulně. Zevnitř přiznané CLT panely vyvolávají pocit útulnosti a jsou hřejivým kontrastem k betonové stěrce na podlahách. Zajímavostí je, že dřevo dostalo prostor také v koupelně, která se tak svým vzhledem více blíží přítomné sauně než klasickým koupelnám.

Foto: Petr Polák

Interiér pracuje s přiznanými CLT panely