Byl dvacátý prosinec. Čas vánočních večírků. Jeden pořádali také příznivci freedivingu. Na něj se vypravili Jiří Velechovský a Tomáš Mikula. Každý zvlášť, nikdy předtím se neviděli a spojovala je snad jen vášeň pro potápění bez dýchacích přístrojů. Nebo tak to aspoň na první pohled vypadalo. „Měl jsem zkušenost a vášeň pro podnikání a hledal jsem nový projekt, do kterého se naplno pustím. Byznys model mi vycházel jen na konopí, vztah jsem k němu příliš neměl, tak jsem to hodil do šuplíku,“ vypráví dnes Mikula.

To platilo až do onoho vánočního večírku, kde, jak už to bývá, byla spousta lidí, avšak málo známých. A mezi nimi také Jiří Velechovský. „Na tom večírku jsem nikoho neznal. Někam jsem se přichomýtl, vedli jsme small talk. Tomáš se mě ptal, co dělám, tak jsem suše odpověděl, že na univerzitě pěstuju konopí. To ho zaujalo, jen jsem netušil, že po večírku zavolá hned v osm ráno,“ vypráví svoji část příběhu Velechovský.

Zatímco on je vědec a už tehdy se konopí věnoval v akademické sféře, Mikula se v té době zabýval 3D tiskárnami. Ani jedno nebylo překážkou, ba naopak. A tak je dnes výsledkem onoho prosincového setkání firma, která pěstuje léčebné konopí. Jmenuje se SensiQure a nyní se pohybuje mílovými kroky.

SensiQure vznikla v říjnu 2021, tedy ani ne rok po setkání dvou svých zakladatelů. V listopadu podepsala společnost nájem na výrobní prostory, v březnu už sklízela první šarži, a to konopí technického, tedy toho s obsahem CBD, ale jen skutečně malým podílem THC. V SensiQure si tehdy mysleli, že než dojde k rozšíření povolení pro pěstování léčebného konopí v Česku, ještě to nějaký ten rok potrvá.

Novela zákona, která přispěla k otevřenějšímu trhu, ale začala platit už v lednu 2022. Zakladatelé tehdy nelenili. Trvalo to osm měsíců a SensiQure získalo první licenci od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Letos v květnu prošli také auditem na správnou výrobní praxi, což je finální štempl, který firma potřebuje, aby mohla léčebné konopí pěstovat, vyrábět a prodávat.

Na cestě se ke dvěma mužům přidala ještě Šárka Betke, která působila také v několika startupech. A když se s prvními zakladateli potkala, sama už rozjížděla firmu, která by se zabývala přesně tím samým – výrobou léčebného konopí. Nakonec se dali dohromady a dnes skupinka těží ze znalosti německého trhu, kde Betke dlouhá léta žila, s přestávkou na Filipínách, kde budovala jihoasijskou verzi Bla Bla Car.

S uvolněnou legislativou vzniklo na českém trhu rovnou několik firem se stejným záměrem – vybudovat hned na začátku z léčebného konopí úspěšný byznys. „V současnosti má licenci až sedm subjektů, všichni do toho vložili stamiliony, nás to stálo nižší desítky milionů. Povedlo se to především díky tomu, že opravdu víme, co děláme. Díky tomu jsme se vyhnuli chybám v procesu,“ líčí Mikula s tím, že prvotní investici získali od dvou přátel a následně řešili půjčky a vkládali vlastní kapitál.

Velechovský má za sebou dvě absolventské práce o konopí, nyní píše i disertační. To by ale samo o sobě k úspěšnému byznys modelu nestačilo. V době, kdy SensiQure začínala, měl za sebou Velechovský zkušenosti z budování pěstírny na univerzitě, která tu vznikla v rámci výzkumné činnosti. „Nic jiného snad v celé Evropě nebylo, postavili jsme hi-tech zkušební laboratoř. Podobný projekt, jako děláme teď, jsem už na starosti tedy měl, jen v menším měřítku,“ říká vědec.

SensiQure se zaměřuje na prémiové produkty a menší šarže. „To je to, co nyní trh vyžaduje, nejde o megalomanský projekt s velkými hybridními skleníky, které vznikaly po otevření trhu v Kanadě nebo v první vlně otevírání trhu v Evropě. My trh sledujeme, detailně ho známe a jdeme pomalými krůčky, ale velmi efektivně,“ líčí Betke.

Firma je dnes schopná vyrábět okolo jedné tuny léčebného konopí ročně. Potenciální příjem je okolo padesáti milionů korun. Konkrétně to znamená vypěstování květu, který není ničím kontaminovaný a splňuje veškeré zákonné normy. V Česku se květ může předat lékárně, která na základě receptu vyrobí potřebný lék. V Německu je zákon v některých ohledech volnější.

„Květ je v současnosti nejpožadovanější produktovou formou na trhu. Cílíme do Německa nebo do Velké Británie, což jsou dva největší trhy v Evropě. Chceme ale vstoupit také na český trh, který je aktuálně sice malý, ale jsme česká firma. Chceme tady ten trh budovat a zvyšovat počty předepisovaných receptů,“ říká Betke.

V Česku bylo v roce 2022 vydáno jen asi 160 kilo lékařského konopí, podle SensiQure to v roce 2024 může být i dvojnásobek. V Německu je jeden milion pacientů a doveze se sem kolem 22 tun konopí. SensiQure proto nyní podepisuje první dlouhodobé kontrakty s německými distributory. „Až bude naše kapacita vyprodána, můžeme navyšovat produkci,“ dodává členka týmu.

Do budoucna se chce také firma zaměřit na další produktové formy konopí. První šarže tedy poputují k sousedům, až se to podaří, bude následovat strategie pro český trh. „Ze začátku to bude jen pár desítek kilo, chceme ale pro Česko uloupnout ty nejprémiovější produkty,“ dodává Mikula.

A přestože platí, že český trh je malý, kolem a kolem je to trh masivní. Jen je z velké části v ilegálním prostředí. Podle Betke je tak největší výzvou překlopit aspoň malá procenta černého trhu do toho legálního a lidi přimět, aby šli za kvalitou. „Říkáme sice, že to je 160 kilo, podle studií se tady ale pohybuje třicet až čtyřicet tun nelegálního konopí. Je to obrovský nepoměr, kdyby se to tedy podařilo změnit, pak je trh obrovský i v Česku,“ míní Velechovský.

SensiQure pro pěstování používá hydroponii. Pěstírnu má v patře jednoho průmyslového areálu v pražských Čakovicích. Nikdo by tady vlastně nic podobného nečekal. Uvnitř je celý uzavřený systém, do kterého nevstupují žádné venkovní elementy. Tým uvnitř řídí veškeré pěstební podmínky. Dodává dovnitř v přesně plánovaných dávkách oxid uhličitý, vodu, řídí intenzitu a dobu svícení nebo cirkulaci vzduchu.

Podle Velechovského je to ta nejbezpečnější cesta, kdy má pěstitel vše pod kontrolou. V jedné místnosti roste kolem tří milionů korun. I proto taková opatrnost. To vše dokáže SensiQure vyrábět s nadstandardními systémy a průmyslovými komponenty. „Přesto jsme schopni dlouhodobě vyrábět za velmi konkurenční ceny. Oproti Německu jsme třeba na polovině, jsme blízko výrobním nákladům Jižní Ameriky nebo jihu Afriky,“ vysvětluje Mikula.

Vtip je také v tom, jaká se pěstuje odrůda, byť něco jako jedna všespásná neexistuje. „Najít ideální rostlinu chce každý od doby, kdy tu kytku někdo přinesl z Himálají. My se snažíme pracovat s pacientskou základnou a najít vhodné genetiky,“ vysvětluje další záludnosti tohoto podnikání Velechovský.

Jsou genetiky energizující, nebo uklidňující, některé mohou pomoci se třemi neduhy, jiné s deseti. SensiQure má nyní v portfoliu 28 genetik, tři jsou stabilní, otestované a prodejné, zbylých 21 je zasazených ke zkoumání. Zároveň se oba muži s kolegy z akademické sféry věnují ozdravování rostlin a vývojovým záležitostem. Firma také spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Dozajista to tím nekončí. Například v Německu v uplynulých měsících plánovali plnou legalizaci, kterou nakonec vláda zamítla. Naši sousedi ale směřují k povolení takzvaných konopných klubů. „A co je nejdůležitější a pro nás velmi zajímavé, že konopí bude během několika málo měsíců vymazáno z listiny narkotik a bude tedy mnohem jednodušší ho předepisovat. Lidé tedy nebudou muset hledat specialistu jako v Česku,“ říká Betke.

To, že konopí bude moci v Německu předepsat i praktický lékař, už německý parlament schválil, nyní se čeká, až opatření vejde v platnost. „Předpokládá se, že trh vyroste až pětkrát. Podobný vývoj očekáváme i v Česku,“ dodává. V takové chvíli plánuje SensiQure vstoupit na trh pod vlastní značkou.

„Příští rok bude pro segment léčebného konopí obrovská raketa,“ souhlasí také Mikula. Firma se tak připravuje a hledá nové investory, aby dokázala držet tempo a dosáhla na všechny příležitosti. Byť podle podnikatelů platí, že konopí není všelék, dokáže si poradit s mnoha neduhy.

Podle studií může rostlina pomoci s bolestí, neurotickými stavy, epilepsií, křečemi nebo záněty v těle. Pomáhá také s homeostázou těla, Parkinsonovou chorobou i ADHD. Výzkum zkoumá taktéž účinky na rakovinu či endometriózu.