Sledovat Avatar nebo Dunu na Vision Pro má být lepší než v kině. Brýle od Applu ale mají limity

Brýle pro rozšířenou a virtuální realitu od Applu, které vyjdou v přepočtu na 80 tisíc korun, míří v USA do prodeje. Do Evropy by mohly dorazit v létě.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

apple-vision-pro2

Foto: Apple

Brýle pro rozšířenou realitu Apple Vision Pro

0Zobrazit komentáře

Od momentu, co Apple loni v červnu představil své brýle pro rozšířenou a virtuální realitu Vision Pro s cenovkou necelých 80 tisíc korun, si mnozí kladou otázku, k čemu a pro koho vlastně jsou? Odpověď na to není ani dnes, kdy se spouštějí předobjednávky ve Spojených státech, tak docela zřejmá, Apple ale doufá, že potenciální zákazníky naláká nově zveřejněným dlouhým výčtem imerzivních filmových zkušeností, které zařízení nabídne. A podle prvních reakcí má šanci.

Vision Pro bude, alespoň mezi produkty určenými pro širokou veřejnost, nejpokročilejší AR/VR headset na trhu, u něhož má jít především o co nejlepší zkušenost, v zásadě bez ohledu na cenu. Proto má například displeje s rozlišením přes 4K pro každé oko (výrazně více než vrcholová konkurence), celou řadu senzorů a kamer pro perfektní sledování pohybů hlavy a rukou, obejde se bez ovladačů a pyšní se nejpřesvědčivějším transparentním módem, kdy v brýlích vidíme skutečné okolí s prvky rozšířené reality.

Apple šel dokonce tak daleko, že na přední stranu headsetu zabudoval velký displej, který zobrazuje horní část obličeje uživatele, aby s ním v transparentním módu mohli ostatní lidé přirozeněji interagovat a „viděli“ mu do očí. Je to vlastně zbytečná funkce, která zvyšuje cenu zařízení, zcela ale zapadá do zvyku firmy lpět i na jinak nepodstatných detailech. Jelikož je to ovšem první zcela nová kategorie produktů, do níž se Apple pouští od vydání první edice hodinek Apple Watch v roce 2015, popřípadě první verze sluchátek AirPods o rok později, hlavním cílem je předvést, co vše dokáže.

„Nastala éra prostorové výpočetní techniky,“ řekl k novince šéf Applu Tim Cook. „Apple Visio Pro je nejpokročilejší zařízení spotřební elektroniky, jaké kdy vzniklo. Jeho revoluční a magické uživatelské rozhraní změní způsob, jakým komunikujeme, tvoříme a objevujeme,“ dodal. Jeho firma s brýlemi představila operační systém visioOS, který má blízko k macOS nebo iOS, ale je určen pro interakce v rozšířené a virtuální realitě. Uživatelské prostředí proto klade velký důraz na vytváření dojmu reálných objektů v prostoru, ať už jde o ikony aplikací, okna, nebo přehrávaná multimédia.

Právě na poslední kategorii se Apple nyní zaměřil. V momentě spuštění prodeje bude pro headset dostupných 150 filmů ve 3D, streamovací služby uzpůsobené pro rozšířenou realitu, nový formát imerzivního videa nebo speciální mód pro sledování na cestách.

Filmy ve 3D budou dostupné přímo v aplikaci Apple TV, stejně jako na počítači či telefonu. Půjde o tituly, které v tomto formátu vyšly už v minulosti a patří mezi ně například Avatar: The Way of Water, Duna, Spider-Man: Paralelní světy nebo Super Mario Bros. ve filmu. Technicky nejde o nic nového, díky vysokému rozlišení displejů Vision Pro a podpoře formátů jako HDR Dolby Vision nebo Dolby Atmos pro zvuk by ale uživatelé měli dostat zkušenost, které možná nedokáže konkurovat ani kino IMAX.

Samozřejmě nebudou chybět ani klasické dvojrozměrné filmy a seriály, dostupné například ve streamovacích službách. Přímo dedikované aplikace nabídnou Disney+, Max, Amazon Prime Video, Paramount+, Crunchyroll, MUBI a další, jiné půjde sledovat v prohlížeči. Opět se přitom předpokládá, že Vision Pro nabídne výrazně jinou – a lepší – zkušenost ze sledování než laptop či televize.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vůbec nejživější podívanou má nicméně poskytnout specializovaný formát Apple Immersive Video, který kombinuje 3D, 180stupňové video v rozlišení 8K a prostorový zvuk Spatial Audio. Filmy jako Adventure, Wild Life nebo Prehistoric Planet Immersive mají diváky zavést do středu dění mezi průkopnické atlety, nezvyklá zvířata nebo dinosaury a další prehistorické živočichy.

Jak to vše funguje dohromady, si zatím mohli vyzkoušet jen vybraní novináři. Většina z nich se shodne na tom, že uživatelské prostředí a interakce nemají mezi ostatními AR/VR brýlemi konkurenci, stejně jako transparentní mód a sledování pohybů očí a rukou. Při ovládání skutečně prý stačí například podívat se na ikonu požadované aplikace a gestem spojení palce a ukazováčku ruky pohodlně položené v klíně ji spustit. Není potřeba mít dodatečné ovladače, jako je to u jiných zařízení.

Sledování filmů pak někdy údajně poskytuje až příliš živou zkušenost. Na jedné straně je zde aplikace Disney+, kde se lze dívat na epizodu Mandaloriana na obřím plátně, zatímco sedíme uprostřed pouště na planetě Tatooine. Immersive Video zase prý dokáže dokonale pohltit až do bodu, kdy novináři měli pocit, že skutečně sedí v pokoji s Alicií Keys hrající jen pro ně nebo se na ně řítí stádo nosorožců.

Vision Pro ale má svoje jasné limity, na nichž musí Apple do budoucna zapracovat. Virtuální klávesnice, kde lze psát výběrem kláves očima a potvrzením gestem nebo přímým „vyťukáváním“ na neexistujícím digitálním objektu, je v rámci možností prý překvapivě funkční, ale stále není zdaleka dostatečně přesná pro pohodlné zadávání delších textů.

Virtuální klávesnici je sice možné nahradit i fyzickou, připojenou přes bluetooth, problém s dlouhodobým používáním se ale projevuje i jinde. Ačkoliv se Apple skeny obličeje a širokými možnostmi nastavení snaží učinit nošení Vision Pro co nejpohodlnější, většina novinářů zmínila, že po pouhých dvaceti minutách si od něj potřebovala odpočinout. Baterie headsetu navíc vydrží jen 2–2,5 hodiny, takže zmiňovanou Dunu ani Avatar na něm vcelku bez připojení k nabíječce nezhlédneme.

O to palčivější bude otázka, jak a k čemu všemu Vision Pro používat. První zákazníci zařízení dostanou 2. února, kdy začne jeho oficiální prodej – prozatím pouze ve Spojených státech, do dalších zemí by podle odhadů analytiků mohl dorazit před konferencí WWDC v červnu. Zájemci budou za „budoucnost výpočetní techniky“ muset zaplatit 3 499 dolarů, v přepočtu necelých 80 tisíc korun. Pokud by měly brýle nahradit MacBook Pro, nebyla by to nutně tak extrémní částka, v dohledné době ale půjde spíše o zajímavý doplněk, bez něhož se drtivá většina lidí snadno obejde nebo dá přednost dostupnější konkurenci od Mety či HTC.

Continental v Brandýse ukazuje budoucnost průmyslové výroby. Bok po boku tu pracuje člověk s robotem

Continental, to nejsou jen pneumatiky. Firma toho vyrábí mnohem víc. V brandýském závodě ukazuje, jak k tomu využívat roboty nebo rozšířenou realitu.

continental7

Foto: Continental

V závodě Continental v Brandýse se potkávají schopnosti člověka a nejmodernější technologie

Jméno společnosti Continental si většina lidí pojí především s pneumatikami. Portfolio produktů této německé firmy je ovšem daleko pestřejší. Čtvrtý největší producent obutí pro auta na světě se zabývá i výrobou elektroniky do vozů, a to včetně autonomních brzdových systémů či softwaru využívaného nejen v automobilovém průmyslu. Jeho know-how dokonce na podrážkách svých bot využívá i značka Adidas. Část produkce Continentalu probíhá také v Česku, kde závod v Brandýse nad Labem platí za jeden z nejmodernějších v rámci firmy.

Historie značky Continental sahá až do roku 1871, kdy začala s výrobou pryže, přičemž na pneumatiky přesedlala o pár desítek let později. V roce 1904 přišla jako vůbec první s nápadem na drážkované pneumatiky, a tak ji dnes můžeme označit za významného průkopníka v oboru.

V průběhu let vzal Continental pod svá křídla i další známé producenty pneumatik, jako je například Barum, zároveň se však začal zaměřovat i na další oblasti sektoru automotive. Se svou výrobou navíc začal expandovat do zahraničí. Díky tomu má dnes značka jen na našem území sedm poboček, ve kterých zaměstnává na 13 tisíc lidí, což ji řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku.

S produkty českých závodů se mohou zákazníci potkávat v modelech nejrůznějších automobilek od Škodovky přes Volkswagen, Ford, Toyotu a BMW až po luxusní Bentley a mnoho dalších. Nejedná se přitom jen o výrobky výhradně z pryže. Zatímco v závodech, jako je ten v Otrokovicích, se zaměřují na produkci pneumatik, továrna v Brandýse nad Labem má zcela jiné zaměření.

continental2

Foto: Continental

Závod v Brandýse nad Labem

„V současné době je brandýský závod předním dodavatelem elektroniky pro široké spektrum výrobců automobilů po celém světě. V jeho portfoliu najdeme velkoformátové displejové řešení, palubní přístroje, multimediální systémy, ovládací panely klimatizací, autorádia, displeje středových panelů, vysoce výkonné počítače a další,“ vyjmenovává Petr Bařina, který v Continentalu zastává pozici Smart Automation manažera.

Vzorový závod

Brandýská továrna spadá do takzvaného Business Area User Experience, tedy divize, která má ve svém hledáčku primárně uživatelský zážitek z jízdy zaměřený na interiér. Podobných závodů má Continental po celém světě třináct, ovšem ten v Brandýse se oproti ostatním přece jen vymyká. Společnost si jej totiž zvolila za výkladní skříň toho, jaký pokrok v této oblasti udělala.

„Brandýský závod spadá do tzv. Megaplant struktury, ve které se nachází ještě další dva závody v Evropě, konkrétně Temešvár v Rumunsku a Novi Sad v Srbsku,“ vysvětluje Bařina s tím, že tu ročně vyprodukují přibližně 20 milionů kusů jednotlivých výrobků. Zároveň s tím zde částečně probíhá i vývoj. Posledním trendem, na nějž v Brandýse například reagují, je zvětšování displejů v autech a plná digitalizace jejich elektroniky.

continental5

Foto: Continental

I přes přítomnost robotů tu má lidský faktor nezastupitelnou roli

„Analogová řešení jsou už minulostí a všechny nové projekty směřují k velkoformátovým displejům různých tvarů. Pro naši výrobu je to velká transformace, se kterou souvisí také digitalizace a chytrá automatizace naší výroby. Linky na výrobu takových produktů jsou stále větší a komplexnější, zatímco čas na vývoj a výrobu je kratší,“ vysvětluje Bařina.

V Brandýse se podařilo reagovat na změny natolik efektivně, že si jej Continental vybral coby modelový závod celého koncernu. To znamená, že jde příkladem dalším továrnám ve světě a pomáhá jim zdokonalovat i jejich produkci. Kromě samotného vývoje a produkce tak na pozadí funguje i jako obří pokusná laboratoř, v rámci které tu probíhá hledání, tvorba a testování zcela nových nástrojů. Pokud se ukáže, že jsou funkční, tvoří se z nich následně standard aplikovaný jinde.

Co ze závodu v Brandýse dělá jeden z nejmodernějších v rámci firmy, je práce s daty a digitalizace v čele s takzvanými digitálními dvojčaty výrobních linek i celých hal. Ty Continentalu umožňují výrazným způsobem ušetřit čas i peníze, kdy se ještě před samotnou fyzickou výstavbou nové výrobní linky či celé haly vytvoří její digitální model v počítači.

„Díky tomu, že je naše dvojče na 99 % stejné jako reálný svět, můžeme provést během velice krátké chvíle simulaci milionů výrobních cyklů a zjistit tak potenciální problémy,“ dodává Bařina s tím, že takto Continental například vytvořil digitální dvojče nové brandýské linky pro výrobu displejů do automobilů, která byla doposud největší instalací v historii společnosti.

continental6

Foto: Continental

Petr Bařina, Smart Automation manažer Continentalu

V Brandýse se také zaměřují na co možná největší vypilování práce s daty, která jsou v rámci závodu přenášena pomocí privátní 5G sítě. Tato data jsou sbírána za pomoci internetu věcí z čidel výrobních strojů a systému monitoringu materiálu, ale vycházejí také z autonomních vozítek nebo třeba z brýlí pro rozšířenou realitu.

Ty zde pomáhají, když dojde například k zastavení linky. V tu chvíli začne společnost tratit tisíce až desetitisíce korun za minutu a problematické kusy, které linka vyprodukovala, se musí vyhodit. Díky brýlím pro rozšířenou realitu člověk držící pohotovost nemusí spěchat do firmy problém vyřešit, ale může si celou situaci prohlédnout doma a rychle navrhnout řešení. Brýle podobným způsobem umožňují provádět na dálku i audity nebo si s jejich pomocí mohou zákazníci lépe představit finální podobu produktu.

Digitalizace do posledního detailu

Vizí Continentalu je postupně digitalizovat veškeré výrobní i nevýrobní procesy v závodu a co možná nejefektivněji pracovat s následnými datovými výstupy, třeba i na základě doporučení umělé inteligence.

„Digitalizace se týká toho, jak naše vývojové centrum posílá data do výroby, jak nastavujeme naše linky, jak komunikujeme se zákazníky a dodavateli, jak monitorujeme výrobu ve všech úrovních, jak zaměstnanci komunikují s naší firmou… Vše se snažíme mít elektronické a online,“ vysvětluje fungování digitálního závodu Bařina a přidává i příklady z praxe. „Například boxy s materiálem dostávají QR kódy, a tak vždy pomocí privátní 5G sítě víme, kde box je, co se s ním děje a co obsahuje. V kancelářích se snažíme mít režim bez využívání papíru, protože všechny procesy mají mít v ideálním případě jen elektronické rozhraní.“

continental3

Foto: Continental

V Continentalu se využívá také rozšířená a virtuální realita

Může to vypadat, že jednou budou závodu v Brandýse vládnout už jen jedničky a nuly. Podle Bařiny je ovšem přítomnost člověka nezastupitelná a v budoucnu bude klíčová spolupráce mezi robotem a člověkem, ke které v závodě dochází již nyní. „Zaměstnanec a robot stojí vedle sebe. Na zaměstnanci je, aby udělal složité kroky, například montáž flexi pásky, pro kterou je nutná jemná motorika. Robot si pak následně převezme kus, na kterém se pracuje, otestuje tlačítka, napojí jej na tester a předá ho dalšímu zaměstnanci, který pokračuje dál,“ přibližuje Bařina.

Společná práce člověka a stroje přináší podle něj větší efektivitu, ale zaměstnancům také ulehčuje práci. Podobně jako nedávno postavená administrativní budova, která je dalším znakem tamního pokroku. Budova totiž mimo jiné nabízí i služby kavárny a fyziocentra, lékařské zázemí, a dokonce zde pohlídají i děti, zatímco jsou rodiče v práci.

CC Native

Partnerem článku je Continental