Španělský Madrid se chystá zahájit vůbec největší projekt svého druhu v Evropě. Po celém městě nechá rozprostřít 11 tisíc senzorů se zvláštním úkolem – budou kontrolovat, kolik odpadů je v nádobách na něj. Systém, který za nimi stojí, umí určit, kdy má smysl, aby na místo vyjely popelářské vozy, případně kudy by přesně měly jet, aby se to co nejvíc vyplatilo. Tady i jinde po světě ho dodává společnost Sensoneo.

„Pro Sensoneo je to obrovský úspěch,“ říká Martin Basila, spoluzakladatel a CEO společnosti. Nasazení inteligentních senzorů v Evropě se obvykle pohybuje v řádu několika stovek až tisíc kusů. A dosud vůbec největší instalace senzorů Sensoneo, která je zároveň jedním z největších projektů inteligentního nakládání s odpady v Latinské Americe, se uskutečnila v Buenos Aires. Ta zahrnovala 4 500 senzorů.

Hodnota zakázky v Madridu přesahuje jeden milion eur (asi 23,7 milionu korun) a zahrnuje kromě samotných senzorů i software s nimi spojený. Dohodnutá je prozatím na šest let. „Tak velká věc se nestane přes noc, vývoj našich produktů a budování reputace u zákazníků v Evropě i po celém světě vyžaduje roky práce,“ doplňuje Basila.

Ty se odrazily ve výsledcích celého loňského roku. Díky svému systému hlídání odpadů firma dokázala utržit přes čtyři miliony eur, tedy v přepočtu asi 95 milionů korun. V porovnání s rokem 2021 je to nárůst o 120 procent. Stoupal i počet zaměstnanců, a to ze zhruba 50 na 80. Sensoneo má chytrá odpadová řešení ve více než 80 zemích, instalace senzorů proběhly kromě Buenos Aires také například v Dubaji, Reykjavíku, Praze či třeba v Al-Ula v Saúdské Arábii.

Kultura nakládání s odpady

Přesvědčit o tom, že i odpady si zasluhují chytré zacházení, není jednoduché. Sensoneo zmiňovalo, že ještě před pár lety žádná země odpad skutečně efektivně neřešila. Mnozí zákazníci měli dojem, že chytré krabičky nainstalované v odpadových nádobách jsou jen technologie pro technologie.

Přesto firma postupně jednotlivá města přesvědčovala. Dokáže ještě předtím, než popeláři sednou do auta, říct, že nemá smysl jezdit vysypávat prázdné nádoby. Naplánuje jim trasu. Snižuje spotřebu pohonných hmot, opotřebení vozů i čas zaměstnanců. Její nástroj slouží pro kompletní digitalizaci a automatickou evidenci procesu svozu.

Města instalují senzory do podzemních kontejnerů, kam jednoduše nevidí, ale i nadzemních, z nichž některé zas někdy bývají příliš přeplněné. Naplněnost navíc můžou online sledovat třeba i občané. A díky datům je možné přesně evidovat produkci odpadu.

Taková řešení v Česku využívají Praha, Znojmo nebo třeba Černošice. A například v Táboře se Sensoneo očipovali popelnice na bioodpad, které tím při každém svozu systém eviduje automaticky. Město má tak přehled, zda smlouvy se svozovou společností odpovídají skutečnosti. Na Slovensku a na Maltě firma pomáhá i se systémem zálohovaných lahví.

U madridské zakázky nejde jen o velikost. „Tato instalace má také velký kulturní význam. Ve Španělsku je odpadové hospodářství stále poměrně konzervativní. A přestože si mnoho měst uvědomuje důležitost technologií a digitalizace odpadového sektoru, žádné z nich se zatím nedokázalo odhodlat ke skutečně velkému projektu. Díky Madridu jako hlavnímu městu s největším evropským smart waste projektem očekáváme, že se k němu připojí i další města v regionu,“ představuje si Benjamín Varese, zástupce společnosti Candam, která pro Sensoneo funguje jako partner.