Začátkem července odvezl kamion ze Slovenska k úpatí švýcarských Alp zvláštní náklad. Jakmile ho vyložil, odborníci připoutali na jeho zabudovaná oka lana a zavěsili jeho 2 200 kilogramů na vrtulník. Teprve díky němu náklad vystoupal do výšky 3 020 metrů nad mořem. A poprat se s odlišným tlakem, silnými větry i se sněhem vyžadovalo zkušeného pilota. Ale mobilní obyvatelné vajíčko Ecocapsule je na něco takového stavěné a svým usazením na vrchol hory Titlis tento projekt potvrdil novou kapitolu svého příběhu.

Slovenská firma, která doteď mikrodomky Ecocapsule prodávala, si jich vyrobila několik také pro sebe, respektive k zapůjčení. Pronajmout si je mohou majitelé lokalit, které společnost pečlivě kontroluje. Chce totiž jen exkluzivní místo i odpovídající servis. A taková strategie rezonovala – zmiňovaný Titlis je obsazený na tři měsíce dopředu.

Přitom noc na miniaturním prostoru, ke kterému ovšem aktuálně náleží i soukromá terasa a v noci prakticky i soukromý výhled, tu stojí necelých 700 švýcarských franků (16,5 tisíce korun). O ceně rozhodují ti, kteří si Ecocapsule od výrobce pronajímají. Na švýcarské hoře jsou to provozovatelé lanovek, na jejichž střeše obytné slovenské vajíčko je.

„Na takovém místě, které je skutečně off-grid, Ecocapsule ukáže svou sílu,“ myslí si Tomáš Žáček, zakladatel a šéf firmy. „Je ale pravda, že na Titlisu je to pro nás v extrémních podmínkách trochu experiment,“ dodává. Přestože toto obyvatelné vajíčko už vrtulník přepravoval na střechu domu v centru Bratislavy, případně se v kontejneru vezlo na Bahamy nebo třeba do Japonska, Titlis je nejvyšší místo, kam se zatím dostalo.

Kapsule na vrcholku hory je teď jedna ze tří, kterou si lze po světě na krátkou dobu pronajmout. Další dorazila na maďarský Balaton, kde bude na omezenou dobu součástí minirezortu. Jiná je ve švýcarské Ženevě na festivalu architektury Open House Festival. Další místa se zatím vyjednávají – ve hře je i třeba zámeček ve Francii.

V projektu, který dostal název Rental, má být celkem pět domků. Zbylé dva se teprve vyrábějí. „Největší problém kapsule je, že je jich po světě málo, přitom by si je lidé rádi vyzkoušeli. Proto jsme Rental založili. Chceme zrušit tu bariéru a dostat se k nim,“ popisuje Žáček projekt, který se může stát dalším opěrným bodem pro byznys, ale zatím je hlavně o marketingu.

Objednávky stovek domků

Po světě jsou aktuálně skoro dvě desítky těchto mikrodomků a další jsou předobjednané. Jenže při rychlosti výroby jedné kapsule za měsíc se jejich množství rapidně nezvyšuje, navíc se na vysněné obyvatelné vajíčko čeká minimálně čtyři měsíce. A to ještě pokud jde všechno dobře.

V posledních měsících však všechno dobře nešlo. Celá výroba je stále na Slovensku, jak od začátku firma slibovala. Přesto se některé dodávky v rámci koronavirových opatření posouvaly. Zkrachovala společnost, která do domku dodávala speciální bojler na míru. Stejně tak firma, která dodávala klimatizační jednotku.

„Takové speciální komponenty mají strašně dlouhé dodací lhůty. Máme sice sklad, ale nemůžeme mít dopředu nakoupené všechno vybavení kapsulí. Sháněli jsme tak staré zásoby přes Amazon a hledali alternativu, už jsme začali i vyrábět vlastní,“ popisuje Žáček poslední rok.

Ten přitom začal velmi zajímavě pro domek, který dokáže svému majiteli zajistit pohodlné ubytování prakticky kdekoliv daleko od lidí. Ecocapsule mají vlastní větrné turbíny i solární panely, umí si zajistit vodu, jsou vybavené kuchyňkou i úložným prostorem, sprchou a také toaletou.

V době, kdy se lidé chtěli stranit dalších lidí, tedy pro nové zákazníky vypadala investice do obytné kapsule v přepočtu za dva miliony korun smysluplně. Navíc je mikrodomek vybavený chytrými technologiemi a hlásí, že vše potřebné na jeho 8,2 metru čtverečního najdou až dva obyvatelé.

Loni tak firma podepsala smlouvu na objednávku 200 kapsulí. Jenže v dalších měsících z ní sešlo. „Měla to být síť mobilních hotelů. Měli jsme dodávky rozjednané v Anglii, Francii i ve Španělsku. Ukázalo se ale, že hoteliéři nechtěli loni jít do ničeho nového,” říká Žáček.

„Byl to pro ně boj o přežití, nepřemýšleli v rámci něj nad jiným konceptem,” dodává zakladatel slovenské společnosti. Ecocapsuli i tak zůstávají desítky rozjednaných obchodů, které v zásadě čekají na to, až se situace s pandemií koronaviru dlouhodobě uklidní.

Ecocapsule, vývozní artikl Slovenska

V půlce srpna se další z mikrodomků vydal ještě na jednu speciální cestu. Pečlivě zabalený a uložený do kontejneru pluje na lodi do Dubaje, kde se stane součástí slovenského pavilonu Expo. Cesta tam trvá asi 45 dní a jen přípravy na ni zabraly několik týdnů.

Zatímco Ecocapsule vyslala své mikrodomky do Japonska, USA, Kazachstánu, na Bahamy i na Kostariku, pro Slovensko se stala jedním ze startupů, které mají ukázat inovativnost nápadů mladých firem v zemi. Kromě Expa ji například tamní státníci ukazovali v rámci návštěvy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – i ona do mikrodomku vstoupila.

Jednou z majitelek Ecocapsule je také americká herečka Susan Sarandon, která se s ní každou chvílí pochlubí na sociálních sítích. Tým Ecosapsule to ví a na tuto marketingovou vzpruhu se těší. Šlo totiž o dohodu už při prodeji mikrodomku, díky níž se má informace o něm dostat k dalším možným zákazníkům.

Aby se nicméně Ecocapsule mohla dál šířit po celém světě, firma chce svým klientům poskytovat odpovídající servis pro případ, že se něco v obyvatelném vajíčku rozbije. Pro to ovšem hledá partnery, kteří by byli schopni zákazníky obsluhovat a alespoň základní problémy opravit. Ve Spojených státech je v jednání „s jedním opravdu velkým“ distributorem, což by tamější dodávky mohlo také o něco posílit.

Ecocapsule nicméně stojí zhruba dva miliony korun, což jí širší publikum vyčítá. Loni proto přišla firma s konceptem dostupnějšího vajíčka, jehož vybavení o něco osekala a nabídla ho s cenovkou 1,3 milionu. To si zatím nicméně nikdo nekoupil. Jedna z původních představ totiž zahrnovala nabízet ho v tandemu s větší verzí coby pokoj k zázemí tvořenému kuchyňkou se sprchou a toaletou. Jenže se změnami v hotelovém byznysu se zatím něco takového neuskutečnilo.

Máme vychytáno

Vývoj mikrodomku probíhá od roku 2008, kdy s návrhem přišlo studio Nice Architects. Prototyp firma sestavila o šest let později a v roce 2018 se první vajíčka dostala k zákazníkům. Na začátku trvala výroba jednoho kusu i půl roku. Příští rok bude společnost podle představ jejího šéfa Tomáše Žáčka vyrábět už tři mikrodomky každý měsíc. „Firma už má vychytané technické reakce ze zpětné vazby,“ hlásí zakladatel.

Do „prototypu nula“, jak ho dnes Žáček označuje, putovaly peníze z vlastních zdrojů. Většinu dalších peněz zatím Ecocapsule získala na platformě Crowdberry, kam se po prvním úspěšném kole vrátila, a dohromady zde vysbírala asi 2,75 milionu eur. Zhruba před měsícem do firmy investoval Slovak Investment Holding, který na rozvoj poslal 223 tisíc eur (zhruba 5,7 milionu korun).

Pro Ecocapsuli aktuálně pracuje dvacet lidí, kteří mají na starosti obchod, marketing a kompletaci vajíčka. Výrobu ale zajišťují spolupracující firmy. A pokud se podaří navýšit kapacitu třikrát, jak je to v plánu, Žáček si je jistý, že se firemní cash flow dostane do černých čísel.