Étienne Klein, francouzský fyzik, filozof, ředitel výzkumu tamní komise pro atomovou energii a popularizátor vědy, se právě stal jedním z nejznámějších žijících vědců minimálně v Evropě. V naší sluneční soustavě. Nebo možná v celé galaxii. Měřítko tady hraje velkou roli. Na svém poměrně oblíbeném twitterovém účtu totiž Klein zveřejnil fotografii španělského salámu, kterou označil za snímek hvězdy Proxima Centauri zachycený Webbovým teleskopem. A spousta lidí obrázek vůbec nezpochybňovala.

„Ta hloubka detailů… Každý den objevujeme nový svět,“ uvedl Klein na Twitteru. Popisoval tak fotografii ukazující do vskutku milimetrových podrobností nepravidelný kulatý objekt.

Fotografii sdílely tisíce lidí, mnozí s představou, že hledí na zázrak vyspělosti lidské techniky. Poslední známá fotografie nejbližší hvězdy od Slunce totiž vypadala spíš jako záblesk světla v temnotě. Bez jakýchkoliv podrobností nebo dokonce jen náznaku tvaru. Zato salám poskytoval i představu tryskajícího žhavého plazmatu, rozumějme kousků tuku.

Photo de Proxima du Centaure, l’étoile la plus proche du Soleil, située à 4,2 année-lumière de nous.
Elle a été prise par le JWST.
Ce niveau de détails… Un nouveau monde se dévoile jour après jour. pic.twitter.com/88UBbHDQ7Z

— Etienne KLEIN (@EtienneKlein) July 31, 2022

Klein podle všeho není salámista. Hoax pocházející přímo od vědce na Twitteru způsobil takový zmatek, že Klein brzy svůj vtípek raději přerušil vlastním přiznáním, že jde o plátek choriza. A že je potřeba nepřijímat zprávy ani od autorit s představou, že jsou nutně pravdivé.

„Pojďme se naučit mít se na pozoru před argumenty autorit stejně tak jako před samotnou výmluvností některých obrazů,“ napsal. A jako vysvětlení dodal i lépe zaostřený plátek salámu.

Vědec si vybral dobu, kdy lidé hltají každou další fotografii pořízenou novým kosmickým zařízením. Vesmírný teleskop Jamese Webba, jak zní jeho celý název, je nejvýkonnějším v historii objevování kosmu. Vědci z celého světa na něm pracovali dekády. NASA zveřejnila první jím pořízené snímky teprve v polovině července. Ty ukazují vzdálené části vesmíru a poskytují tak pohled až třináct miliard let do minulosti.

Podobný vtípek – tentokrát ale od začátku přiznaný – už před několika týdny zveřejnil i Elon Musk, kterému vesmírné fotografie od začátku připomínaly jednoduše věci kolem něj.

pic.twitter.com/ozWk7GxcEu

— Elon Musk (@elonmusk) July 15, 2022

Webbův teleskop má nové snímky na Zemi posílat každých pět dní, vědci tak budou představovat ještě řadu nových záběrů i objevů. Pokud nám Klein něco chtěl naservírovat, tak poznání, že žádným zprávám nemusíme do posledního puntíku věřit.