Smutný příběh s windfall tax i akviziční mašina Colt. Chystají se na pražské burze konečně nové emise?

Domácí trh je i nadále spolehlivým plátcem dividend svým akcionářům. Chybí mu ale příliv nových firem, který vidíme například v Polsku.

px

Foto: CzechCrunch

Index PX pražské burzy

0Zobrazit komentáře

V rekordních letech se na ní během roku zobchodovaly akcie klidně za bilion korun. Tyto časy jsou ale dávno pryč. Pražská burza se potýká s klesajícími objemy obchodů i nedostatkem nových emisí akcií. Mnoho českých firem dává místo vstupu na burzu přednost jiným způsobům získávání kapitálu, a tak je atraktivita Burzy cenných papírů Praha, kterou ovládají energetické a bankovní tituly, z mnoha pohledů sporadická. Nicméně index pražské burzy zvaný PX má za sebou úspěšný rok.

Od začátku roku do Vánoc vzrostl index PX, který zahrnuje nejlikvidnější akcie obchodované na pražské burze, na hodnotě o více než 24 procent, čímž překonal třeba výkonnost německého benchmarku DAX nebo španělského IBEX 35. A to jak v eurovém, tak i v korunovém vyjádření. Pražské burze se z hlediska výkonnosti v letošním roce zároveň dařilo významně lépe než polskému indexu WIG 20.

Ten obsahuje dvacet největších firem obchodovaných na varšavské burze, avšak na jiných frontách domácí trh zaostával. Řeč je hlavně o IPO, tedy prvních veřejných nabídkách akcií firmy na burze, ve kterém varšavská burza zaznamenala výraznou aktivitu. Velký vstup prožil například řetězec smíšeného zboží Žabka, jehož valuace vzrostla v den prvního obchodování na 23 miliard zlotých (135 miliard korun).

Aktivita na pražské burze byla nižší i ve srovnání s Německem. Na burzu ve Frankfurtu v říjnu vstoupila vydavatelská společnost Springer Nature s valuací přes 600 milionů eur (přes 15 miliard korun). Celková IPO aktivita v Evropě se v prvním pololetí letošního roku meziročně zečtyřnásobila na 11,4 miliardy eur (přes 280 miliard korun). I když na trh v Praze žádná nová firma nevstoupila, z hlediska výkonnosti to nebyl špatný rok.

Hlavně dividendy

Stejně jako loni, tak i letos byl významným přispěvatelem do celkové návratnosti indexu PX příjem z dividend. Index, který reflektuje kapitálový zisk spolu s reinvestovanými dividendami, vyrostl od začátku roku do Vánoc o zhruba třetinu a potvrdil tak významnost dividend pro investory na tuzemské burze.

px

Foto: CzechCrunch / BCCP

Vývoj indexu PX od roku 1993

Letošní rok byl ostatně z hlediska dividend mimořádný. K celkově vyplacené sumě 79,7 miliardy korun z Erste, Komerční banky, ČEZu, Monety, Coltu a Kofoly přispělo ve velké míře vyplacení celého čistého zisku Komerční banky, které bude pravděpodobně následovat i za letošní rok.

Další zvláštností byla mimořádná dividenda vyplacená akcionářům Monety ve výši tří korun na akcii v celkovém objemu 1,53 miliardy korun. S meziročně stabilní dividendou přišla letos Kofola a Colt, zatímco Erste, pod níž patří Česká spořitelna, dividendu za loňský rok navýšila z 1,9 na 2,7 eura na akci, což je v přepočtu zhruba o dvacet korun více. ČEZ pak vyplatil akcionářům méně než za rok 2022, protože vývoj na energetických trzích zatlačil na zisk společnosti.

Windfall tax i příští rok

Energetické společnosti a banky se nakonec letos nedočkaly – takzvaná windfall tax se bude platit i v příštím roce. Dění kolem daně z mimořádných zisků vyvolalo v roce 2024 velký rozruch. Ve středu pozornosti byly výstupy vládních představitelů, kteří nebyli ve shodě, zda-li toto mimořádné opatření zrušit, či nikoliv. Navíc velmi nedůvěryhodně působí i nejasnost postupu při výpočtu rovnosti mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií a mimořádných příjmů do státního rozpočtu z windfall daně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přestože v otázce windfall tax vyvstalo během roku mnoho otázek, jedno je jasné. Banky ani za rok 2024 platnost tohoto opatření nepocítí. Situace se ale liší u energetických společností. Například ČEZ odvede, dle mého názoru, za rok 2024 přes 30 miliard korun, zatímco v příštím roce by to mohlo být o pár jednotek miliard méně.

Investory do polostátního energetického kolosu nemůže těšit ani dividenda ve výši 52 korun na akcii, která byla vyplacena za rok 2023, protože největší část koláče si za každých okolností uzme stát, a to i v příštím roce.

Akviziční mašina Colt

Pražská burza však není jen o smutném příběhu jménem windfall tax. Pozitivní světlo na domácí burzu vrhá Colt CZ, který pokračuje s nákupy a dále se rozrůstá. V letošním květnu došlo k dokončení akvizice celého podílu ve společnosti Sellier & Bellot, která strategicky doplňuje portfolio Coltu v oblasti malorážové munice. Důležitost Sellier & Bellot je navíc silná nejen z hlediska dodávek munice na Ukrajinu, ale i posilování dodavatelského řetězce. Nejnovější akvizice Coltu totiž buduje výrobní závody na Ukrajině, což by mělo posílit nezávislost země na importu munice.

money-maker-podcast-3

Přečtěte si takéChceme být jednička v oboru, letos dáme miliardu eur, říká šéf ColtuČesko není pupek světa. Chceme být jednička v oboru, letos dáme miliardu eur, říká šéf Colt CZ

I díky této akvizici akcie Coltu vzrostly v letošním roce asi o 27 procent, čímž překonaly výkonnost pražského indexu PX. Atraktivitu Coltu zvyšuje i zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, protože lze očekávat tlak na růst výdajů na obranu zemí NATO. Navíc americký komerční trh, který je pro společnost klíčový, se aktuálně potýká s cyklickými problémy, které by měly postupně odeznít, a tento trh by měl opět přispívat k dalšímu růstu tržeb.

Tři oříšky pro pražskou burzu

Na hlavní trh pražské burzy přestoupila v prosinci 2023 z trhu Start slovenská firma Gevorkyan. Poslední první veřejná nabídka akcií (IPO) na trhu Prime pražské burzy nicméně proběhla v roce 2016, tedy před dlouhými osmi lety, kdy své akcie upisovala Moneta. Rok 2025 by nicméně mohl být pro budoucnost pražské burzy velmi důležitý.

V příštím roce by totiž mohly na Prime market vstoupit až tři nové společnosti, čímž by se tento trh rozrostl z deseti na třináct emisí. Na konečný výsledek si budeme muset sice počkat, nicméně rozšíření by mělo domácímu trhu určitě pomoct. „Každý ze zájemců je v nějaké fázi debaty,“ říkal na začátku prosince generální ředitel pražské burzy Petr Koblic. Konkrétní jména však neuvedl.

Je však již de facto jisté, že se o kotaci na trhu Prime nakonec nebude ucházet společnost Seznam.cz Iva Lukačoviče. Na podzim sice zakladatel české internetové jedničky naznačil, že zvažuje část Seznamu na burzu umístit, nicméně riziko nelikvidity a nižších objemů obchodů zvítězilo a IPO se konat nebude. Nehledě na to, že to uvnitř firmy vyvolalo obrovské trable.

Pražská burza zažila turbulentní rok plný očekávání i zklamání. Domácí trh si však zanechal profil spolehlivého plátce dividend svým akcionářům. Tento dlouholetý trend by měl i v roce 2025 pokračovat, což je jedním z největších benefitů pro akcionáře investující na pražské burze.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Americké akcie zakončují rok 2024 vysoko, možná až příliš. Proč nás zřejmě čeká výnosové ochlazení?

Dva po sobě jdoucí roky s tak vysokým růstem jsou poměrně neobvyklé, komentuje uplynulý rok na akciových trzích analytik XTB Tomáš Vranka.

stock

Foto: Canva Pro

Americké akcie zakončují rok 2024 vysoko

0Zobrazit komentáře

Jelikož se letošní rok rychle blíží ke svému konci, můžeme bilancovat, jaký byl z hlediska investic. Jednoduše řečeno lze konstatovat, že pro většinu lidí byl úspěšný – téměř všechny hlavní světové akciové indexy vykázaly solidní růst a výrazně se dařilo i trhu s kryptoměnami. Co se ale dělo takzvaně pod pokličkou a na co si dát pozor v roce příštím? Takřka nekonečné růsty totiž nemohou trvat donekonečna, jak jsme se o tom už tolikrát na kapitálových trzích přesvědčili…

Nejznámější akciový index, americký S&P 500, sdružuje akcie pěti set největších amerických společností, které musí vykazovat zisk alespoň čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí před vstupem do indexu. Od začátku roku přidal tento index 24 %, což je výrazně nadprůměrná hodnota (dlouhodobý průměr činí přibližně 10 % ročně) a zhruba stejným tempem rostl i v loňském roce. Za poslední dva roky tedy index přidal přes 45 %, což znamená, že každý, kdo začal investovat v posledních dvou letech, zažil na trhu pěkný růst.

Převážně technologický index Nasdaq 100, zahrnující sto největších nefinančních společností obchodovaných na americké burze Nasdaq, vzrostl dokonce ještě o něco více, konkrétně o 26 %. Docela dobře si vedly i některé evropské indexy, a to navzdory horší ekonomické situaci.

Německý DAX vzrostl o 20 %, britský FTSE o 6 %, naopak francouzský CAC kvůli několika domácím i zahraničním makroekonomickým problémům poklesl o 2 %. Japonský Nikkei vzrostl o 16 %, stejně jako některé čínské indexy. Globální akciový index, v němž má americký trh přibližně dvoutřetinovou váhu, vzrostl o 17 %.

Výrazně lepší rok má ale za sebou bitcoin, jehož cena vzrostla o 140 %. Mezi důvody tohoto růstu patří mimo jiné půlení (halving), schválení spotových ETF na bitcoin a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, který je kryptoměnám příznivě nakloněný.

Jde v USA dál růst?

Na první pohled se zdá, že vše vypadá ideálně, avšak současná situace přináší z historického hlediska několik zajímavých postřehů. Klíčovým ukazatelem, zda je akcie drahá, je takzvaný poměr P/E, který porovnává cenu akcie se ziskem. Čím je tento ukazatel vyšší, tím více investor zaplatí za jeden dolar zisku, a naopak.

V současnosti činí hodnota P/E pro index S&P 500 26násobek ročního zisku. Pokud nepočítáme krátkodobé výkyvy ziskovosti způsobené mimořádnými událostmi, byla tato hodnota naposledy takto vysoká přibližně před pětadvaceti lety, v době takzvané dotcom bubliny, kdy prudce rostly ceny akcií technologických a internetových firem, aby následně po roce 2000 dramaticky propadly. Jinými slovy, americké akcie jsou aktuálně nejdražší za posledních pětadvacet let.

Tato situace je ještě zajímavější v kontextu zbytku světa, kde akcie nejsou zdaleka tak drahé. Pokud se podíváme na světový akciový index bez zahrnutí amerických akcií, dostaneme se k hodnotě 15násobku ročních zisků, což odpovídá zhruba průměru za poslední dekádu. Zatímco akcie ve zbytku světa se pohybují na dlouhodobém průměru, ocenění amerických akcií dosáhlo historického maxima.

Proč je ale americký trh tak drahý a co to znamená pro investory? Dlouhodobý růst akcií je obvykle tažen především růstem ziskovosti podniků nebo očekáváním budoucího růstu zisků. Zisky v indexu S&P 500 letos vzrostly přibližně o 9,5 % oproti 8,5 % v loňském roce, což znamená, že ziskovost sice roste, ale pomaleji než ceny akcií.

Poslední dva roky byly na trhu ve znamení mánie kolem umělé inteligence, která se stala hlavním motorem růstu amerického trhu. Akcie technologických společností, jako jsou Nvidia, Alphabet, Microsoft, Amazon a Tesla, zaznamenaly výrazný růst. Očekává se, že tyto společnosti budou v příštích letech vykazovat výrazný nárůst tržeb i ziskovosti. Jinými slovy, investoři, kteří dnes nakupují americké akcie, sázejí na to, že zejména technologické firmy budou v budoucnu vydělávat ještě více.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zda se tato očekávání naplní, samozřejmě nikdo neví. Velké technologické firmy však prezentují AI jako příležitost, která se naskytne jednou za generaci, a mnozí ji přirovnávají ke vzniku internetu. Do AI infrastruktury, jako jsou servery a čipy, investují ročně stovky miliard dolarů. Pokud umělá inteligence splní očekávání a přinese výrazné zvýšení ziskovosti firem, pak současné vysoké ocenění dává smysl. Pokud se však cesta zkomplikuje, mohou být akcie prostě jen předražené.

Co lze vyčíst z historického dění?

Co však drahé trhy znamenají v praxi pro investory? Nemá smysl pokoušet se předvídat budoucí vývoj pouze na základě pocitů. Existuje několik čísel a údajů, které mohou nabídnout určitý pohled.

Historie například ukazuje, že dva po sobě jdoucí roky s tak vysokým růstem jsou poměrně neobvyklé a často po nich následují slabší, nebo dokonce záporné roky. Něco nám může napovědět i samotné ocenění akcií. Ačkoli máme údaje o ocenění indexů jen za několik desetiletí, v minulosti se ukázalo, že při takto vysokém ocenění byl reálný výnos akcií v následujících pěti nebo deseti letech často mírně záporný.

Je však důležité dodat, že takto vysoké ocenění akcií nebylo v historii příliš časté, takže vzorek dat není příliš velký. Podobnou analýzu provedla i společnost JP Morgan, která se zaměřila na očekávané výnosy. Závěr byl podobný – při drahém trhu bývají výnosy v následujících letech slabší, v průměru nulové v horizontu jednoho roku a přibližně jeden až dvě procenta v horizontu pěti let.

zabza

Přečtěte si takéKlíčové investiční predikce se nevyplnily. Co si z roku 2024 vzít?Klíčové investiční predikce se nevyplnily. Co si z roku 2024 vzít, aby vám poděkovala peněženka?

Hlavní americké banky, jako jsou Goldman Sachs a JP Morgan, ve svých pravidelných výhledech rovněž očekávají, že výnosy v příštím desetiletí budou slabší než v tom předchozím. Goldman Sachs například předpokládá průměrný roční výnos tři procenta pro příštích deset let, zatímco JP Morgan odhaduje šest procent ročně.

Samozřejmě ani tyto banky nemohou s jistotou předpovědět vývoj akciového trhu ani úspěšnost velkých technologických společností a jejich podnikání v oblasti umělé inteligence. Přesto jejich odhady naznačují, že výnosy, jaké jsme zažili v posledních letech, nebudou v příštím desetiletí běžné. Velké instituce s tímto scénářem minimálně nepočítají.

Každopádně skutečnost se ukáže až časem. Krásou dlouhodobého investování je, že pokud má člověk investiční horizont dvacet až třicet let, existuje vysoká pravděpodobnost (alespoň na základě více než 100 let historických dat), že i při aktuálně vysokém ocenění akcií dosáhne solidního výnosu.

Pro většinu lidí s dlouhodobým horizontem zůstává ideální strategií pravidelný nákup nízkonákladových ETF a důvěra v to, že se jako společnost technologicky i ekonomicky posouváme kupředu. Osobně právě tuto strategii nadále prosazuji.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb