Československo ve druhé polovině minulého století byl malý mikrosvět sám pro sebe, pevně sevřený rukou tehdejšího režimu. Právě v takových podmínkách se však často rodí něco naprosto neotřelého a unikátního. Rozhodně to platí i o práci tehdejších grafiků, kteří navrhovali mimo jiné i designy obalů spotřebního zboží. Do čeho byly baleny hračky, drogerie, elektronika a další všednosti našich babiček a dědečků, ukazuje kniha Czechoslovakian Ink Vol II., za kterou stojí mimo jiné i Jan Rambousek z projektu Automobilist.

Retro, ale nadčasové – tak by se dal popsat grafický design obalů, který vznikal v Československu v 50., 60. a 70. letech minulého století. Tomuto tématu se začal věnovat také Jiří Kubík spolu s Janem Rambouskem, ke kterým se časem přidal ještě Jan Břicháček. Společně rozjeli projekt Oliver & Parents, ve kterém se začali pod značkou Czechoslovakian Ink věnovat motivům retrodesignu.

Poprvé bylo o značce slyšet díky edici plakátů, které zpracovávaly motivy z původních zápalkových krabiček výrobce Solo Sušice. V té době však nebyla s projektem spojováno trio Rambousek, Kubík a Břicháček, ale jméno Olivera Beneše. „Jako velkým fanouškům Járy Cimrmana nám vytvoření alterega a fiktivní postavy Olivera na začátku projektu přišlo jako skvělý nápad. Časem se to ale bohužel ukázalo jako velmi nepraktická záležitost. Jméno Oliver tak nakonec zůstalo pouze v názvu společnosti, která projekt provozuje,“ popisuje designér Jiří Kubík nápad na vytvoření fiktivní postavy a příběhu mladého chlapce, který nalezl u babičky na půdě krabici plnou zápalkových nálepek.

Ve skutečnosti vše začalo sbírkou zápalkových nálepek designéra Kubíka, který je dražil a sbíral na Aukru. „Při procházení motivů nás zaujal již zmíněný nadčasový design, výrazná barevnost, použitá typografie a hesla. U řady nálepek jsme si říkali, že obrázky známe od babičky z chalupy, některé série pro nás ale byly úplně nové. A naprostá většina našich vrstevníků neznala obrázky vůbec, a to nám přišla škoda,“ vysvětluje Kubík.

Foto: Czechoslovakian Ink

Ze sbírky původně čítající třicet tisíc motivů bylo nakonec vybráno a nafoceno šest stovek nejzajímavějších z nich. Mimo plakátů daly dohromady i obsah pro knihu Czechoslovakian Ink Vol I. – Zápalkové nálepky, která v minulém roce získala prestižní designové ocenění Red Dot Award. Objevily se však i pochybnosti o tom, zda je možné přebírat původní designy Sola Sušice, reprodukovat je a komerčně prodávat.

„Řešením otázky autorských a licenčních práv jsme strávili snad více času, než samotnou přípravou a reprodukcí grafiky. Toto téma jsme diskutovali mimo mnoho dalších také s vedením společnosti Solo, dříve Solo Sušice, nebo pozůstalými původních autorů grafik. Nikdo z nich ale bohužel autorskými právy nedisponuje a nemohl nám tedy poskytnout licenci. Přímého majitele autorských práv k zápalkovým motivům se najít nepodařilo,“ reaguje Kubík na otázky týkající se licencí a autorských práv.

Tuto situaci v Oliver & Parents nakonec vyřešili uzavřením smlouvy s organizací OOA-S, která funguje jako kolektivní správce autorského práva pod záštitou ministerstva kultury. „Té platíme licenční poplatky za každou prodanou reprodukci. Pokud se tedy v budoucnu najde přímý majitel či majitelé autorského práva k dílům, se kterými pracujeme, dojde k vyrovnání právě skrze tuto organizaci,“ vysvětluje Kubík.

Foto: Czechoslovakian Ink

+1

Na knihu Czechoslovakian Ink Vol I. – Zápalkové nálepky nyní navázal druhý svazek, který se tentokráte věnuje obalovému designu v daleko širší perspektivě. Autoři dali dohromady 800 obalů produktů, které „byly“ k dostání na pultech československých prodejen mezi lety 1950 až 1979. Věnovat se tomuto konkrétnímu období podle tvůrců původně nebyl záměr, nicméně při výběru produktů autoři zjistili, že se jim nejvíce líbí designy právě z něj.

„Technologické limitace tisku tehdejší doby částečně určovaly možnosti designu. Konkrétně například velmi omezený počet jednotlivých barev, které bylo na každý obal zároveň možné natisknout, absence barevných přechodů nebo fotografií a složitých mnohobarevných grafik. Toto vše určovalo poměrně minimalistický přístup k tvorbě designu. Dnes je naopak možné vytisknout prakticky cokoliv, což je velmi často bohužel na škodu,“ říká Kubík.

Přitom dnešní i tehdejší obaly měly v podstatě stejnou funkci, a to ochránit produkt a zaujmout zákazníka. „Na rozdíl od dnešní doby se ale pracovalo například s jinými materiály – nebyla například tolik rozšířená vlnitá lepenka a motivy na obalech často přímo komunikovaly, co je v obalu uloženo. Obal naší knížky odkazuje na krabici od pracího prášku Hanka a pro jeho výrobu knížky se nám podařilo domluvit papírnu, která právě podobné obaly před 50 lety vyráběla,“ dodává Kubík.

Produkty jsou zde na 465 stránkách seřazeny do dvanácti jednotlivých kategorií, jako jsou hračky, sport, potraviny, elektronika a fotografie, škola, osobní doklady, drogerie či automoto a další. Při listování knihou a množstvím produktů se okamžitě nabízí otázka, kde autoři nabrali tolik materiálu. Všechny fotografie byly pořízeny v muzeu Na Statku, kde vybírali z neuvěřitelných pětadvaceti tisíc obalů, které tvoří tamní expozici.

„Pan Fajtl, kterému muzeum patří, nejprve shromáždil předměty z rodinné pozůstalosti, postupně ale sbírku rozšiřuje mimo jiné skrze různé aukce, antikvariáty a při vyklízení sklepů a půd,“ vysvětluje Kubík zdroj exponátů, mezi jehož nejoblíbenější patří série obalů od ČSTP (Československý tabákový průmysl) či krabice na horské sluníčko Uvir.