„V příštích sněmovních volbách má nejvyšší šanci vládnout hnutí ANO. Důležité je, jak moc se přiblíží některým svým spojencům z evropské politiky, jestli tu nevznikne nová politická síla. Je tu prostor pro novou stranu a poptávka je na obou stranách politického spektra. Otázkou je, kde vezme nové osobnosti, které by do politiky chtěly jít,“ říká sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík v podcastu Crunch. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

Je to takový paradox – Češi jsou dlouhodobě se svým osobním životem až na drobné výkyvy posledních 30 let velmi spokojení (individuálně úspěšný rok prožilo v podstatě vždy mezi 55 a 70 procenty lidí), ale nejsou spokojení s tím, jak funguje naše země a politika. Důvěra ve vládu je ve srovnání OECD jedna z nejnižších.

„V posledních dvou letech je rozdíl mezi vnímáním soukromého a veřejného života ještě výraznější. Naše nejbližší sociální okolí a sociální skupina, ve které žiji, nám připadá rozumná a racionální. Ale cokoliv, co se děje mimo moji zahradu, je divné a podezřelé. Česko je velmi individualisticky založená společnost, vnější svět představuje ohrožení našich jistot,“ říká Buchtík.

Podle sociologa a autora knihy Různá vyprávění o jedné společnosti jsou obavy českých voličů spíš socioekonomického charakteru. „To, jak se dívám na válku na Ukrajině, spíš souvisí s mým majetkem a mými příjmy než s nějakým světonázorem,“ dodává. „Ideologicky jsme spíš ‚zmatení‘ – tři čtvrtiny české veřejnosti nemají pevný politický světonázor, voliči se rozhodují spíše situačně, prakticky. Pluralita názorů je tu v posledních 30 letech značná. Často také nevolíme pro to, co chceme, ale proti něčemu, co nechceme,“ vysvětluje Buchtík. 

Foto: CzechCrunch

Šéf analytického ústavu STEM Martin Buchtík.

To, že jako národ neslyšíme na ideologie, je vidět i na politických stranách, které se vyvíjí. Hnutí ANO v Evropském parlamentu nově usedne v pravicové populistické frakci Patrioti pro Evropu po boku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penové, Fideszu Viktora Orbána nebo Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Mezi hlavní cíle frakce patří boj proti nelegální migraci, ochrana národní suverenity členských států a revize Green Dealu. Obrat ke konzervatismu a zařazení do „rebelující“ opoziční frakce, které ostatní skupiny v Evropském parlamentu minulý týden zablokovaly cestu k vedoucím místech ve výborech, je něco, co může Andrej Babiš podle Buchtíka prodat i doma.

Podle něj není ale na místě označovat hnutí ANO za proruské. „Jestli chcete, aby se ve společnosti dobře žilo a lidé si rozuměli, tak ty zjednodušující nálepky používat moc nebudete. V tuhle chvíli Andrej Babiš prokazatelně proruský není, Ukrajinu vždy v důležitých hlasováních v parlamentu podpořil. Je to zavádějící i proto, že kdyby se v budoucnu hypoteticky stalo, že opravdu proruský bude, tak najednou nebudete mít jaká slova použít,“ dodává.

„Babiš je dobrý taktik, umí vyčíhnout tu nejbližší příležitost a tohle je dobré místo pro výsledek v dalších volbách. Víc symboliky to bude mít pro domácí politiku než na evropské scéně. Na druhou stranu, do politiky šel i pro uznání a respekt osobností, se kterými se baví. Nyní si nebude třást rukou s Macronem, ale s Le Penovou, což může jeho pohled změnit,“ komentuje to Buchtík.

Všechny relevantní volební modely dávají hnutí ANO v dalších sněmovních volbách preference kolem 30 procent. Na to, že bude Andrej Babiš vládnout, by si nyní vsadil i sociolog Buchtík. „Ta šance je teď nejvyšší. Otázkou je, v jaké konstelaci a s kým.  Zajímavé bude sledovat Motoristy – jakým způsobem budou kandidovat, pokud opět v koalici, tak by potřebovali osm procent hlasů. A budou muset vytáhnout více osobností a více témat než jen konec spalovacích aut,“ předvídá analytik.

Hodně se v posledních týdnech mluví o nové politické straně, která by mohla uspokojit poptávku zklamaných voličů na obou stranách politického spektra – mluví o ní politický matador Miroslav Kalousek, nový politický subjekt založili podle Deníku N i lidé kolem bývalého prezidenta Miloše Zemana. „Prostor tu určitě je. Část voličů hledá někoho, kým se ještě nezklamala – a zklamala se všemi, kteří tady jsou, jenže z velmi různých důvodů. Bude dost těžké, aby se nová strana odlišila reálným programem a přivedla na scénu nové, neokoukané osobnosti,“ tvrdí sociolog.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Stoupá v Evropě krajní pravice? Proč se voliči obrací ke konzervatismu?
• Dokáže česká společnost vést vzájemný dialog?
• Stačí vládní koalici téma antibabiš? Uspějí znovu Motoristé? A jaké osobnosti musí nabídnout případné nové politické uskupení?
• A proč budou pro další generaci zásadním tématem majetkové nerovnosti?