Na západě Čech, v mělkém údolí Pstružného potoka pár kilometrů severně od Sokolova, bývala Lipnice. V dnes již zaniklé obci, která byla postupně likvidována zhruba před padesáti lety, se už ve středověku těžila železná ruda a hornická historie v této oblasti zanechala zásadní stopu. V celém regionu Sokolovska desítky let těží uhlí také Sokolovská uhelná, která teď prochází zásadní transformací a chce mohutně investovat do obnovitelných zdrojů. A právě v Lipnici ukázala svou první vlaštovku v podobě pilotního projektu fotovoltaické elektrárny v hodnotě 63 milionů korun. Následovat mají i další solární projekty.

Sokolovská uhelná se transformuje v energetickou skupinu SUAS Group, pro jejíž budoucnost jsou soláry a další obnovitelné zdroje zásadním článkem, byť na uhlí minimálně v následujících letech určitě nezanevře. U své první samostatné fotovoltaické elektrárny si chce otestovat vlastní schopnosti takové zařízení vůbec vybudovat. Vzniká na pozemcích společnosti, jež nejsou určeny k rekultivacím ani nenabízejí jiné využití. V blízkosti budované solární elektrárny se nachází energetická infrastruktura celé skupiny, takže bude snadné ji napojit do sítě.

„Zaniklá obec Lipnice byla s těžební činností a energetikou v sokolovském regionu dlouhodobě spjata, na jejím okraji fungovaly důl Kateřina a lom Lipnice. Nyní do lokality energetickou výrobu vracíme, ale namísto těžby realizujeme výstavbu svého prvního solárního parku,“ říká místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar.

Nový projekt má mít výkon 2,7 megawatt-peaku a bude tedy patřit k těm menším. V příštím roce už má nicméně SUAS Group v plánu budovat další solární elektrárnu v lokalitě Lítov a Nové Sedlo. Celkem má vytipovaných sedm míst pro výstavbu solárních zdrojů a čtyři pro větrné elektrárny. Projekty mají plánovaný celkový instalovaný výkon 235,4 megawattu a stavět se mají mezi lety 2022 až 2028.

Foto: SUAS Group

Solární elektrárna v Lipnici od SUAS Group

Svou transformací se Sokolovská uhelná připravuje na plánovaný útlum těžby uhlí v celé České republice, přičemž soustředit se bude právě na Karlovarský kraj a Sokolovsko, kde dlouhodobě podniká nejen v rámci těžby uhlí. Aktuálně tato skupina zajišťuje teplo pro 48 tisíc domácností, což je více než třetina celého Karlovarského kraje. Podle předsedy dozorčí rady SUAS Group Pavla Tomka přitom vychází z předpokladu, že konec využívání uhlí pro energetické účely nastane nejpozději ke konci roku 2030. Do celé transformace nicméně promluvila válka na Ukrajině a růst ceny plynu.

„Tato neočekávaná situace a obavy z dalšího cenového nárůstu i z nedostupnosti zemního plynu nás přiměly k pozastavení výstavby dvou plynových kotelen na území města Sokolova a rovněž k rozhodnutí změnit přístup k postupnému omezování těžby skrývky na uhelné zásoby, abychom byli připraveni zastavit plánovaný pokles těžby uhlí a udržet objem těžby na technologických limitech,“ popisuje pro CzechCrunch Tomek.

Podle předsedy dozorčí rady SUAS Group je dnes těžké předvídat, jak se budou vyvíjet například ceny emisních povolenek nebo zda a za jakých podmínek bude dál dostupný zemní plyn či LNG. Podle toho se totiž bude odvíjet také význam uhlí v energetickém mixu. Proto půjde skupina prozatím dvojí cestou.

„V daném okamžiku víme, že souběžně budeme věnovat maximální pozornost těžbě uhlí i jeho využívání v energetice při výrobě tepla a elektřiny i projektům pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie a dalších alternativních zdrojů, kterými bude v budoucnu výroba energií z uhlí nahrazována. S uhlím nyní prostě musíme počítat, protože poskytuje energetickou bezpečnost a stabilitu pro dostatek tepla a elektřiny v sítích na straně jak domácností, tak i průmyslových podniků,“ doplňuje Tomek.

Návratnost do 15 let

Jediným akcionářem Sokolovské uhelné včetně její sesterské společnosti SUAS Group je po letošním odprodeji menšinového podílu Jaroslava Rokose svěřenský fond zesnulého Františka Štěpánka. Jeho správcem je Pavel Tomek, který je zároveň zástupcem Štěpánkových dědiců, jimiž jsou vdova Radoslava Štěpánková se třemi dětmi. Magazín Forbes v novém žebříčku nejbohatších Čechů ohodnotil jejich majetek na 10 miliard korun. Vedle solárních parků se skupina chystá stavět také bateriové úložiště a zkoumá i možnosti výroby vodíku nebo metanolu, které by následně mohly být využívány buď k výrobě elektřiny, nebo v dopravě.

Pilotní fotovoltaickou elektrárnu v Lipnici přitom firma postavila bez dotací, chtěla prý především získat zkušenosti s realizací takového projektu. „Navíc se nám podařilo podstatnou část technologií včetně solárních panelů, střídačů a transformátorů nakoupit ještě před aktuálním zdražováním. Návratnost samotné investice očekáváme v průběhu patnácti let,“ doplňuje k lipnickému solárnímu parku David Najvar. O tom, jak dál naloží SUAS Group s plynem, se bude možná rozhodovat až napřesrok.

V Sokolově prozatím kvůli rostoucím cenám zastavili zmíněnou stavbu dvou plynových kotelen a v následujících měsících či letech budou vyhodnocovat, zda bude projekt dávat vzhledem k cenám plynu smysl. „Nechceme dovolit, aby byl ohrožen tepelný komfort lidí, který jsme v současné době schopni bezpečně zajistit ze dvou na sobě nezávislých bloků v elektrárně Tisová. Například ve Vřesové už alternativu za výrobu tepla z uhlí máme, a to v podobě paroplynové elektrárny. I v případě tohoto zdroje však platí, že v průběhu roku 2022 nemůže být z ekonomických důvodů provozován a výroba tepla je plně závislá na využívání uhlí,“ říká Pavel Tomek.