Solární závod nabírá na obrátkách. V čele je Čína, Evropa dotahuje a Česko teprve vybíhá

Čína letos poslala do solárních projektů přes 100 miliard. V Česku podobné nadšení nepanuje.

Solární panely jsou i pro Česko šancí, jak dosáhnout energetické soběstačnosti

0Zobrazit komentáře

Čína za první čtyři měsíce letošního roku meziročně ztrojnásobila investice do solárních projektů, přičemž jejich výše přesáhla 100 miliard korun. Peking tak posílil svou celosvětovou pozici lídra v oblasti solárních technologií a jasně míří k cíli stát se do roku 2060 zemí s nulovými emisemi. Pozadu v solárních aktivitách však nezůstává ani řada evropských států, Česká republika ovšem spíše stagnuje. Přitom i zde mohou solární elektrárny zajistit energetickou soběstačnost.

101 miliard korun, přesně taková je výše čínských investic do solárních projektů od ledna do dubna letošního roku. V meziročním srovnání se jedná o téměř 204procentní nárůst investic do solárního parku. Ten ke konci roku 2021 vyrostl na 300 GW solární energie, což dělá z Číny solární velmoc. Tento titul je navíc platný i v případě objemu produkce solárních panelů.

Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, musí Čína aktuálně čelit důsledkům využívání fosilních paliv, jako jsou dusivé exhalace či změny klimatu. Právě to je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč tamní energetika směřuje k bezuhlíkovým řešením.

Současné masivní investice jsou podle něj jen pokračujícím trendem reagujícím na růst cen fosilních paliv. V minulém roce Čína nainstalovala přes 54 GW nových solárních elektráren, což bylo dvakrát více než ve Spojených státech, které platí za druhý největší trh s fotovoltaikou.

Výsledek velkých čínských investic do solárních projektů

Podle Sedláka se solární výkon na území Číny pohybuje mezi 950 až 2 120 kWh/m2 a lze tak říci, že se instalace solárních panelů vyplatí v jakékoliv části země. V některých oblastech navíc fotovoltaika pomáhá ke zlepšování lokálního klima, jak Sedlák vysvětluje na příkladu využívání agrární fotovoltaiky, pro kterou je Čína největším trhem.

„Jedná se o spojení výroby čisté energie ze slunce a pěstování plodin pod panely. Jedno z největších zařízení tohoto druhu s výkonem 640 megawattů se nachází na okraji pouště Gobi. Částečné zastínění zemědělských ploch fotovoltaikou tam má přispět i k jejich revitalizaci. Podle dat uváděných společností Huawei snížila solární elektrárna odpařování půdní vlhkosti o 30 až 40 procent. Celkově tak park pomohl ke zlepšení regionálního klimatu,“ vysvětluje Sedlák.

Bezemisní Čína

V letošním roce má Čína v plánu navýšit energetickou výrobní kapacitu země celkem o 220 GW. Uhlí by však mělo stále hrát hlavní úlohu v energetickém mixu země, a to minimálně několik příštích let. Peking navíc rozšířil plány na úpravu elektráren na uhlí, aby fungovaly jako záloha pro obnovitelné zdroje, které by měly přebírat stále větší úlohu v zásobování země energií.

solary2

Foto: Svaz moderní energetiky

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

Země má totiž v úmyslu do roku 2030 narazit na strop svých emisí oxidu uhličitého a do roku 2060 dosáhnout zcela nulových emisí. Co se může jevit jako velice ambiciózní plán, je však podle Sedláka pro Čínu realizovatelné a dokonce nutné.

„Čína má různé scénáře, které kalkulují možnosti obnovitelných zdrojů a dalších nízkouhlíkových zdrojů, především jaderných elektráren. Impulsem je nejen logický přechod k obnovitelným, tedy nevyčerpatelným zdrojům, které dodávají energii za předvídatelné ceny, ale také fakt, že pokud bude chtít dál vyvážet své výrobky na západní trhy, bude muset naplnit požadavky na snižování emisí,“ vysvětluje Sedlák.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S tím souhlasí i Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, podle kterého je takový plán realizovatelný i v Evropě, pokud budou probíhat investice také do akumulace energie, tedy do baterií, vodíkových technologií i dalších obnovitelných zdrojů energie, například té větrné.

Šance pro Evropu

V Evropě je aktuálně nainstalováno zhruba 170 GW solárních elektráren, tedy přibližně 60 procent čínské kapacity. Loni přibylo na starém kontinentu zhruba 25 GW nových solárních elektráren, což rok 2021 řadí z pohledu investic do solárních projektů mezi rekordní. Podobně jako v Číně je i evropskou snahou investicemi do solárních projektů naplnit závazky vůči životnímu prostředí ukotvené v takzvané Zelené dohodě, která hovoří o evropské uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Solární panely mění klima pouště Gobi

„Solární energie je pro Evropu klíčová. Jde o 100procentně nezávislý zdroj na Putinově režimu. Evropská komise navrhuje růst na zhruba dvojnásobek do roku 2025 a do konce desetiletí na 600 GW. Některé státy EU jako Rakousko, Belgie, Litva, Lucembursko či Španělsko navrhují ještě vyšší růst, až 1 000 GW do roku 2030. V rámci své iniciativy pak tyto státy také uvádí, že by Evropa mohla mít alespoň 70 milionů solárních střech do konce desetiletí,“ říká Sedlák, který připomíná i snahu více šlápnout do produkce solárních panelů na starém kontinentu.

Mimo Španělska patří mezi největší tahouny evropské solární proměny také Německo, Nizozemsko a Polsko, které jen za loňský rok přidalo 3,2 GW solární energie. Jen pro srovnání – kompletní kapacita solárních elektráren v České republice je 2,2 GW.

„V Česku zažíváme sice boom střešních solárních elektráren, stále se u nás ale loni postavilo jen zhruba 63 MWp nových elektráren. V Maďarsku či Rakousku to bylo desetkrát víc, v ‚uhelném‘ Polsku dokonce třicetkrát víc,“ vysvětluje Jan Krčmář s tím, že by se však situace mohla i díky zásahům státu začít obracet k lepšímu.

Soběstačnost na dosah

Jak Krčmář připomíná, vláda během loňského roku výrazně zjednodušila podmínky dotací pro firemní a domácí solární elektrárny. Poptávka po nich rychle roste a jen za první měsíce tohoto roku bylo v rámci programu Nová zelená úsporám podáno přes deset tisíc žádostí. Vláda si dala do svého programového prohlášení závazek vybudovat 100 tisíc solárních střech do roku 2025.

Podle Sedláka je však důležité, aby se Česko soustředilo i na větší projekty. „Pokud se máme zbavit uhlí i ruského plynu, musíme se pustit i do velkých solárních elektráren. V rámci úspěšných projektů oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že úřad v první vlně podpoří 57 projektů za tři miliardy korun. Jde o instalace, které vyrostou převážně na brownfieldech,“ vysvětluje Sedlák.

Fotovoltaika na střeše

Programový ředitel Svazu moderní energetiky zdůrazňuje, že solární elektrárny (coby nejrychleji realizovatelný zdroj energetické svobody) jsou jedním z pilířů, na kterém Česká republika musí postavit svou energetickou soběstačnost. Aby však byl tento pilíř dostatečně silný, je podle něj momentálně nutné odstranit zdlouhavé povolování nových projektů změnou stavebního zákona.

Podle Krčmáře je však vláda aktuálně odhodlaná v reakci na válku na Ukrajině odstranit bariéry v povolovacích procesech, které rychlé a efektivní výstavbě nových zdrojů brání. „Bude ale třeba tyto změny prosadit rychle. Jedná se o zvýšení limitu pro nutnost stavebního povolení pro firemní elektrárny, dále pro možnost stavět pozemní elektrárny mimo zastavitelných území bez změny územního plánu a podporu agrární fotovoltaiky,“ dodává.

To je však jen jeden z kroků, které je potřeba učinit, aby se i u nás mohla stát síla slunce základem energetické soběstačnosti. „Dále je třeba nastavit podmínky pro takzvanou komunitní energetiku, kde si lidé nebo obce budou moc energii prodávat navzájem. Je třeba podpořit také výstavbou projektů na brownfieldech. Nesmíme dopustit, aby byla solární energie dostupná pouze pro majitele rodinných domů a ignorovat zbylou část obyvatelstva či průmysl,“ uzavírá Krčmář s tím, že vůbec nejdůležitějším bude se zaměřit na otázku akumulace i získávání energie z dalších obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren.

S přispěním ČTK.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Poháněný sluncem, navržený legendami. Na moře se chystá katamarán od studia Zahy Hadid

Díky solárním panelům by loď měla brázdit mořské vody celý den, aniž by znečišťovala své okolí.

katamaran-zha6

Foto: Rossinavi

Solární katamarán s tvary navrženými architekty Zahy Hadid

0Zobrazit komentáře

Italská loděnice Rossinavi a architektonické studio Zaha Hadid Architects spojily své síly a navrhly futuristický katamarán, který ke svému pohonu využívá sluneční sílu. Ta by mu měla postačit na jednodenní zelený a naprosto tichý výlet, během kterého za sebou plavidlo nezanechá žádnou uhlíkovou stopu.

Zaha Hadid byla vždy oceňována pro svůj neotřelý styl, s nímž dokázala dostat do pohybu masu skla železa a betonu. Slavná architektka sice v roce 2016 zemřela, její nezaměnitelný rukopis však stále žije díky práci architektů studia, které založila. Ti nyní spustili její odkaz na vodu a poslali jej vstříc vlnám i slunečním paprskům.

Zaha Hadid Architects totiž nepřijímají výhradně architektonické zakázky, ale občas si odskočí i k designu. Stalo se tak i v případě spolupráce s italskou loděnicí Rossinavi, se kterou navrhli 42 metrů dlouhý katamarán, tedy jachtu se dvěma trupy, kterému nechybí klikaté tvary tolik typické právě pro práci Zahy Hadid.

Plavidlo dostalo jméno Oneiric a mělo by se stát vlajkovým plavidlem italské společnosti. Hned na třech úrovních má nainstalované solární panely, které by měly generovat dostatek energie na jednodenní plavbu. Pokud je loď zakotvena, lze ji navíc zapojit do sítě a napájet s její pomocí například rodinnou vilu majitelů.

katamaran-zha3

Foto: Rossinavi

Katamarán ma dva trupy nahoře spojené palubou

V případě transatlantických plaveb by měla být loď schopna plout v čistě elektrickém režimu až 70 procent času, což podle architektonického studia ušetří až 40 tun oxidu uhličitého ve srovnání s konvenčními plavidly.

Oneiric je vybavená umělou inteligencí, která reguluje spotřebu elektrické energie a taktéž sleduje dopad provozu lodi na životní prostředí. Na základě dat přináší doporučení týkající se navigace, aby byl provoz co nejšetrnější.

Přestože jde plavidlo vstříc udržitelnosti, tento fakt nic neubírá na komfortu cestujících. Těm je na hlavní palubě k dispozici salonek s barem a pohovkami. Na ně navazuje vířivka, od které se loď postupně svažuje směrem k vodní hladině. Za salonkem se nachází apartmá pro majitele lodi, které je obloženo zakřiveným prosklením nabízejícím výhledy do moře.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nad hlavní palubou se nachází solární panely, zastřešená paluba určená ke stolování a ovládání lodi. Naopak kajuty pro posádku a hosty jsou umístěny pod hlavní palubou.

Podle studia, které stojí taktéž za podobou interiérů, je celý design jachty ovlivněn plynulostí a dynamikou oceánských vln. Díky reflexnímu povrchu a vlnitým liniím prolínajícím se až do interiéru by měl stírat rozdíly mezi plavidlem a samotnou vodní hladinou, po které pluje.

katamaran-zha5

Foto: Rossinavi

Hlavní kajuta majitelů lodi

K tomu má pomáhat také absolutně neslyšný chod lodi v momentě, kdy využívá solární energii. Tento efekt ještě více umocňuje technologie Rossinavi Zero Noise, která se stará o odizolování hluku motorů od zbytku plavidla.

Loď se snovým designem by se měla poprvé představit během příštího týdne na Milano Design Week, svátku všech milovníků vytříbeného designu. Mezi nimi by plavidlo mohlo nalézt i své první šťastné majitele. Na kolik je ale vyjde, loděnice Rossinavi neuvedla.

startup-academy-1

Přečtěte si takéStartup Academy ukončila další běh. Vítěz pomáhá s napájenímPomáhají s nabíjením během vojenských operací. S produktem teď vyhráli Startup Academy od CzechCrunche

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.