Solární závod nabírá na obrátkách. V čele je Čína, Evropa dotahuje a Česko teprve vybíhá

Čína letos poslala do solárních projektů přes 100 miliard. V Česku podobné nadšení nepanuje.

Solární panely jsou i pro Česko šancí, jak dosáhnout energetické soběstačnosti

Čína za první čtyři měsíce letošního roku meziročně ztrojnásobila investice do solárních projektů, přičemž jejich výše přesáhla 100 miliard korun. Peking tak posílil svou celosvětovou pozici lídra v oblasti solárních technologií a jasně míří k cíli stát se do roku 2060 zemí s nulovými emisemi. Pozadu v solárních aktivitách však nezůstává ani řada evropských států, Česká republika ovšem spíše stagnuje. Přitom i zde mohou solární elektrárny zajistit energetickou soběstačnost.

101 miliard korun, přesně taková je výše čínských investic do solárních projektů od ledna do dubna letošního roku. V meziročním srovnání se jedná o téměř 204procentní nárůst investic do solárního parku. Ten ke konci roku 2021 vyrostl na 300 GW solární energie, což dělá z Číny solární velmoc. Tento titul je navíc platný i v případě objemu produkce solárních panelů.

Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, musí Čína aktuálně čelit důsledkům využívání fosilních paliv, jako jsou dusivé exhalace či změny klimatu. Právě to je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč tamní energetika směřuje k bezuhlíkovým řešením.

Současné masivní investice jsou podle něj jen pokračujícím trendem reagujícím na růst cen fosilních paliv. V minulém roce Čína nainstalovala přes 54 GW nových solárních elektráren, což bylo dvakrát více než ve Spojených státech, které platí za druhý největší trh s fotovoltaikou.

Výsledek velkých čínských investic do solárních projektů

Podle Sedláka se solární výkon na území Číny pohybuje mezi 950 až 2 120 kWh/m2 a lze tak říci, že se instalace solárních panelů vyplatí v jakékoliv části země. V některých oblastech navíc fotovoltaika pomáhá ke zlepšování lokálního klima, jak Sedlák vysvětluje na příkladu využívání agrární fotovoltaiky, pro kterou je Čína největším trhem.

„Jedná se o spojení výroby čisté energie ze slunce a pěstování plodin pod panely. Jedno z největších zařízení tohoto druhu s výkonem 640 megawattů se nachází na okraji pouště Gobi. Částečné zastínění zemědělských ploch fotovoltaikou tam má přispět i k jejich revitalizaci. Podle dat uváděných společností Huawei snížila solární elektrárna odpařování půdní vlhkosti o 30 až 40 procent. Celkově tak park pomohl ke zlepšení regionálního klimatu,“ vysvětluje Sedlák.

Bezemisní Čína

V letošním roce má Čína v plánu navýšit energetickou výrobní kapacitu země celkem o 220 GW. Uhlí by však mělo stále hrát hlavní úlohu v energetickém mixu země, a to minimálně několik příštích let. Peking navíc rozšířil plány na úpravu elektráren na uhlí, aby fungovaly jako záloha pro obnovitelné zdroje, které by měly přebírat stále větší úlohu v zásobování země energií.

solary2

Foto: Svaz moderní energetiky

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

Země má totiž v úmyslu do roku 2030 narazit na strop svých emisí oxidu uhličitého a do roku 2060 dosáhnout zcela nulových emisí. Co se může jevit jako velice ambiciózní plán, je však podle Sedláka pro Čínu realizovatelné a dokonce nutné.

„Čína má různé scénáře, které kalkulují možnosti obnovitelných zdrojů a dalších nízkouhlíkových zdrojů, především jaderných elektráren. Impulsem je nejen logický přechod k obnovitelným, tedy nevyčerpatelným zdrojům, které dodávají energii za předvídatelné ceny, ale také fakt, že pokud bude chtít dál vyvážet své výrobky na západní trhy, bude muset naplnit požadavky na snižování emisí,“ vysvětluje Sedlák.

S tím souhlasí i Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, podle kterého je takový plán realizovatelný i v Evropě, pokud budou probíhat investice také do akumulace energie, tedy do baterií, vodíkových technologií i dalších obnovitelných zdrojů energie, například té větrné.

Šance pro Evropu

V Evropě je aktuálně nainstalováno zhruba 170 GW solárních elektráren, tedy přibližně 60 procent čínské kapacity. Loni přibylo na starém kontinentu zhruba 25 GW nových solárních elektráren, což rok 2021 řadí z pohledu investic do solárních projektů mezi rekordní. Podobně jako v Číně je i evropskou snahou investicemi do solárních projektů naplnit závazky vůči životnímu prostředí ukotvené v takzvané Zelené dohodě, která hovoří o evropské uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Solární panely mění klima pouště Gobi

„Solární energie je pro Evropu klíčová. Jde o 100procentně nezávislý zdroj na Putinově režimu. Evropská komise navrhuje růst na zhruba dvojnásobek do roku 2025 a do konce desetiletí na 600 GW. Některé státy EU jako Rakousko, Belgie, Litva, Lucembursko či Španělsko navrhují ještě vyšší růst, až 1 000 GW do roku 2030. V rámci své iniciativy pak tyto státy také uvádí, že by Evropa mohla mít alespoň 70 milionů solárních střech do konce desetiletí,“ říká Sedlák, který připomíná i snahu více šlápnout do produkce solárních panelů na starém kontinentu.

Mimo Španělska patří mezi největší tahouny evropské solární proměny také Německo, Nizozemsko a Polsko, které jen za loňský rok přidalo 3,2 GW solární energie. Jen pro srovnání – kompletní kapacita solárních elektráren v České republice je 2,2 GW.

„V Česku zažíváme sice boom střešních solárních elektráren, stále se u nás ale loni postavilo jen zhruba 63 MWp nových elektráren. V Maďarsku či Rakousku to bylo desetkrát víc, v ‚uhelném‘ Polsku dokonce třicetkrát víc,“ vysvětluje Jan Krčmář s tím, že by se však situace mohla i díky zásahům státu začít obracet k lepšímu.

Soběstačnost na dosah

Jak Krčmář připomíná, vláda během loňského roku výrazně zjednodušila podmínky dotací pro firemní a domácí solární elektrárny. Poptávka po nich rychle roste a jen za první měsíce tohoto roku bylo v rámci programu Nová zelená úsporám podáno přes deset tisíc žádostí. Vláda si dala do svého programového prohlášení závazek vybudovat 100 tisíc solárních střech do roku 2025.

Podle Sedláka je však důležité, aby se Česko soustředilo i na větší projekty. „Pokud se máme zbavit uhlí i ruského plynu, musíme se pustit i do velkých solárních elektráren. V rámci úspěšných projektů oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že úřad v první vlně podpoří 57 projektů za tři miliardy korun. Jde o instalace, které vyrostou převážně na brownfieldech,“ vysvětluje Sedlák.

Fotovoltaika na střeše

Programový ředitel Svazu moderní energetiky zdůrazňuje, že solární elektrárny (coby nejrychleji realizovatelný zdroj energetické svobody) jsou jedním z pilířů, na kterém Česká republika musí postavit svou energetickou soběstačnost. Aby však byl tento pilíř dostatečně silný, je podle něj momentálně nutné odstranit zdlouhavé povolování nových projektů změnou stavebního zákona.

Podle Krčmáře je však vláda aktuálně odhodlaná v reakci na válku na Ukrajině odstranit bariéry v povolovacích procesech, které rychlé a efektivní výstavbě nových zdrojů brání. „Bude ale třeba tyto změny prosadit rychle. Jedná se o zvýšení limitu pro nutnost stavebního povolení pro firemní elektrárny, dále pro možnost stavět pozemní elektrárny mimo zastavitelných území bez změny územního plánu a podporu agrární fotovoltaiky,“ dodává.

To je však jen jeden z kroků, které je potřeba učinit, aby se i u nás mohla stát síla slunce základem energetické soběstačnosti. „Dále je třeba nastavit podmínky pro takzvanou komunitní energetiku, kde si lidé nebo obce budou moc energii prodávat navzájem. Je třeba podpořit také výstavbou projektů na brownfieldech. Nesmíme dopustit, aby byla solární energie dostupná pouze pro majitele rodinných domů a ignorovat zbylou část obyvatelstva či průmysl,“ uzavírá Krčmář s tím, že vůbec nejdůležitějším bude se zaměřit na otázku akumulace i získávání energie z dalších obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren.

S přispěním ČTK.

Vojtěch Sedláček

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.