Na Českou republiku se řítí zima, na kterou bude mnoho z nás ještě dlouho vzpomínat, a to zejména koncem jara, kdy dorazí vyúčtování za energie. Mnoho rodin, ale i podniků se snaží na nadcházející období připravit například investicí do fotovoltaiky. Podnikem, který se obrnil solárními panely, je i jihočeský Betonpres, kterému by dle jeho vlastních výpočtů měly pomoci pokrýt až 30 % ze spotřebované energie a investice by se měla vrátit extrémně rychle.

Betonpres je rodinným podnikem, který nedaleko jihočeského Temelína a tamní jaderné elektrárny vyrábí od roku 1993 střešní betonovou krytinu. Zakladatel Miroslav Ponec se pustil do výroby spolu se svým bratrem Eduardem a postupně budovali firmu, která v loňském roce vyrobila množství tašek, jež by stačilo na pokrytí přibližně 4860 průměrných rodinných domů.

Z pohledu hospodářských výsledků se jedná o společnost, která za rok 2021 vykázala tržby ve výši 226 milionů korun a čistý zisk v hodnotě 46,6 milionu korun. Těchto čísel se podařilo dosáhnout i přes rostoucí ceny vstupů do výroby spolu s hrozbou výpadků dodávek některých surovin.

Jenže před společností, podobně jako před tisíci dalšími výrobními podniky v České republice, nyní stojí nová výzva, která může schopnosti řídících orgánů jednotlivých podniků prověřit ještě více než situace z předchozích let.

Tou hrozbou je neustále se zvyšující cena energií, která může reálně položit na lopatky nejeden podnik. Vysoké platby za energie zažehly v České republice extrémní zájem o získávání elektřiny ze solárních panelů. Ty mohou na své střechy instalovat majitelé domů, ale i velké podniky jako je právě Betonpres, jimž legislativa umožňuje instalovat fotovoltaiku na střechy velkých výrobních hal.

Foto: Betonpres

Do procesu výroby v Betonpresu promlouvá automatizace, moderní technologie i ruční práce

Výroba betonových tašek Betonpresu je z velké části automatizovaná, což je dle Michala Ponce, manažera marketingu a rozvoje obchodu, dnes v oboru v podstatě nutností. Betonpres je však tím podnikem, který automatizaci a nové technologie vítá s otevřenou náručí a dává jim prostor, kde je to jen možné.

Naposledy to byla například technologie 3D tisku, kterou zde nevyužívají jen k prototypování a vývoji nových produktů, ale také k výrobě vlastních plastových tvarovek a komponentů pro betonové výrobky. Společnost investovala do hal s nízkoenergetickým tepelným standardem, které již deset let vytápí tepelnými čerpadly.

Časem se nebrání zapojit technologii 3D tisku i do výroby samotné střešní krytiny a budoucností jsou v očích zakladatelů také solární technologie zabudované přímo do střešních krytin, se kterými koketuje například americká Tesla.

„Z našich zkušeností vyplývá, že tato cesta určitě do budoucna smysl dává i v České republice. Ale je třeba ještě trochu technologického pokroku, aby řešení bylo dostupné pro široké spektrum zákazníků,“ vysvětluje Michal Ponec. A dodává, že je třeba dořešit některá slabá místa, aby tyto střechy byly skutečně bezpečné i z požárního hlediska.

Fascinace novými technologiemi přivedla Betonpres před dvěma lety také k myšlence instalovat solární panely na střechy hal. A jak se s přicházející energetickou krizí ukazuje, rozhodnutí to bylo strategické.

Foto: Betonpres

Pohled na výrobní halu společnosti se solárními panely na střeše

Společnost na své střechy nainstalovala elektrárnu tvořenou z 443 kusů fotovoltaických panelů, přičemž maximální výkon každého z nich činí 450 Wp. Za ideálních podmínek tak může výkon celé elektrárny nabízet až 0,2 MWp. Je ovšem jasné, že v České republice je ideálních slunečních dní, kdy panely podávají maximální výkon, spíše méně než více. Proto je v současné době výkon odhadovaný na 190 až 210 MW za rok.

Celková investice do instalace takto velké solární elektrárny činila 5,5 milionu korun s tím, že přibližně polovinu této částky by měla pomoci pokrýt státní dotace, o kterou mohou podniky žádat v rámci Národního plánu obnovy.

Dle propočtů společnosti by jí instalované panely mohly pomoci ušetřit přibližně 30 % nákladů na energie. Firma k tomuto číslu přišla skrze výpočet předpokládaného výkonu elektrárny, který je založen na historických datech v dané lokalitě. S ním bylo následně možné relativně přesně určit roční výkon elektrárny, jenž byl následně porovnán s aktuální roční spotřebou podniku.

Foto: Betonpres

Solární elektrárna Betonpresu obsahuje celkem 443 panelů

Vůbec nejzajímavější čísla se však týkají návratnosti celé investice. Původní propočty počítaly s tím, že budou peníze zpátky v horizontu sedmi až osmi let. „Po aktuálním zdražení energií se návratnost investice zkrátila na neuvěřitelný rok a půl až dva roky,“ říká Michal Ponec. Podle něj by měla spotřeba energie získávané z fosilních zdrojů u společnosti klesnout přibližně o 37 %, zatímco podíl energie z obnovitelných zdrojů ve výrobě stoupne na 35 %.

Betonpres tak ukazuje možnou cestu, kterou se mohou vydat i další podniky v České republice. Nutno však připomenout, že esem v rukávu Betonpresu je náskok, se kterým se zde rozhodli pustit do inovací. Z důvodu vytíženosti realizačních firem, nedostatku materiálů a jiných překážek totiž bude pro ty, kteří „zaspali“, dohánění zpoždění velice náročné. A to především z ekonomického hlediska.