Krátce poté, co v roce 1989 padl komunistický režim, už Olga Girstlová běžela na úřad s dokumentací na založení své první firmy. Od té doby se vypracovala na úspěšnou podnikatelku, která se věnovala komunikačním technologiím či ekologii, a za svůj přístup k byznysu posbírala mnoho ocenění. Nakonec se ale našla v pomoci těm, kteří nemají start do života lehký, a podnikatelské myšlení a zkušenosti nyní předává dětem z azylových či dětských domovů.

Společností, kterou už květnu 1990 založila se svým otcem a manželem, byla firma GiTy. Vsadila na tehdy zcela nový trend – počítače, respektive komunikační infrastrukturu, po které se postupně začala tvořit poptávka. Dodávali širokou paletu produktů od kabelů přes servery po GPS systémy a další. S heslem „od zásuvky po satelit“ budovali firmu následující téměř dvě dekády.

„V každé době je rozjíždění firmy stejné. Prostě musíte chytit správný vítr. Konkurenci jsme měli i na začátku 90. let v mezinárodních firmách, které před námi měly náskok. Velice rychle nám pak rostla i ta domácí. Musíte mít něco navíc. My jsme dodržovali termíny a stavěli na kvalitě,“ zmiňuje Girstlová poučku, které se drží dodnes. Po prodeji GiTy se před třinácti lety vrhla do ekologie a podobně jako u komunikací zachytila v zárodku nástup šetrnějšího přístupu k podnikání.

Inspirovala se ve Spojených státech, kde se už tehdy razilo heslo „ecology is a good business“, a s manželem založila startup, který se věnoval recyklaci tetrapakových obalů. Na ekologický stavební materiál, který z nich začali vyrábět, získali patent v Evropě i Spojených státech. Takzvaný Packwall byl použit například i americkým partnerem při výstavbě továrny Tesly v Arizoně.

To vše dnes však považuje za uzavřené kapitoly. Neustále plná energie se totiž vrhla do zcela nové výzvy. „Žila jsem šťastný život. Překonala jsem i vážnou nemoc, za což jsem byla ráda. A pak jsem si říkala, co budu dělat dál. Najednou jsem dostala myšlenku, že chci předávat své schopnosti lidem, kteří mají nějaký handicap na startu,“ popisuje Girstlová.

Zaměřila se tak na děti z azylových domů a dětských domovů a spojila se za tím účelem s Nadací ZET českého profesora managementu Milana Zeleného. Ten působí na několika zahraničních vysokých školách a zabývá se třeba produktivitou práce nebo teorií řízení.

„Lidé z dětských domovů nebo azylových domů handicap na začátku prokazatelně mají,“ říká úspěšná podnikatelka, která se před osmi lety rozhodla, že je začne podporovat, a založila ve spolupráci s nadací neziskové Letní podnikatelské kempy. Podnikatelského ducha prý nemá každý, ale jde pomoci těm, kteří ho v sobě mají skrytý.

Každé léto se tak do jihomoravských Nemojan sjede na týden přibližně dvacítka mladých nadějných talentů pocházejících právě ze znevýhodněných podmínek. Cílem kempu je tyto lidi prostřednictvím přednášek a workshopů lídrů českých firem inspirovat a pomocí mentoringu nasměrovat v další profesi, podnikání či projektu.

Minulý rok přijeli na kemp třeba Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy, Martin Vohánka z Eurowagu nebo někdejší manažer Alzy Tomáš Havryluk. Žádná podobná, podnikatelsky zaměřená akce pro mladistvé ze znevýhodněných rodin prý neexistuje. Neznamená to však, že by byli účastníci nutně tlačeni jen do podnikání.

Je jasné, že taková profesní dráha není pro každého, proto Girstlová zdůrazňuje i potřebu dalších cest. „Uvědomujeme si, jaký je podnikatelský ekosystém a že síla je v propojení třech rolí – podnikatelů, odborníků a zaměstnanců. Už Baťa věděl, že zaměstnanec je spolupracovník,“ zmiňuje Girstlová svůj velký podnikatelský vzor, kterým byl Tomáš Baťa, jehož zásady se snaží na kempech šířit.

Ambice má přitom tato skupina lidí často nemalé. Na loňském ročníku se vyprofilovaly třeba budoucí učitelka v mateřské školce, psycholožka, pekařka nebo nakladatelka knih pro nevidomé. Cílem týdenního setkání je nicméně především vytvořit s účastníky projekt, byť malý, který určí jejich další směřování. Po kempu ho pak obvykle dále rozvíjí.

Od restaurace ke speciálce na řízky

S velkými ambicemi se na Letní podnikatelský kemp dostal v jeho druhém ročníku i Jan Oulehla. Tehdy sedmnáctiletý mladík měl za sebou dva roky v azylovém domě, kam se dostal poté, co se mu rozpadlo rodinné zázemí, a v Brně studoval hotelovou školu. K pohostinství měl blízko, proto Olze Girstlové na podnikatelském kempu přednesl grandiózní vizi otevřít si restauraci na střeše brněnského mrakodrapu AZ Tower. Zkušená manažerka mu ale rychle zbořila vzdušné zámky.

„Řekla mi, ať si sednu, vezmu si tužku a papír a spočítám si fixní náklady. A já na to: ‚Co jsou to fixní náklady?‘“ říká Oulehla s tím, že měl příliš velké sny. Na kempu ale i díky profesoru Zelenému vycizeloval naopak mnohem realističtější projekt, který nazval Honzovy řízky.

Vznikla tak cateringová speciálka, která dodává českou klasiku na několik způsobů. Za dva roky fungování dodala kolem deseti tisíc řízků více než stovce klientů a v obratu překonala milion korun. To vše Oulehla stíhá, zatímco studuje vysokou školu se zaměřením na podnikání a finanční řízení.

„Honza je zářným příkladem toho, že na podnikatelských kempech posouváme lidi k tomu, aby místo toho, že by systém zatěžovali, tak do něj přinášejí,“ popisuje Girstlová. „Kdybych tehdy Olgu nepotkal, je dost možné, že bych dnes pobíral dávky. Takhle už odvádím daně,“ říká Oulehla. Dnes už kromě vlastní podnikatelské aktivity pomáhá dalším generacím nadějných, avšak znevýhodněných mladých na kempu i on.

Jelikož je ale Olga Girstlová energická žena, u jednoho kempu nezůstala. Stále hledá podporovatele z řad podnikatelů i dotačních titulů a loni neziskovou organizaci rozšířila i o takzvané Regionální podnikatelské kempy. Ty vychází programově z původního konceptu Letního podnikatelského tábora, ale jsou strukturované do víkendů po dobu šesti měsíců.

Pilotní projekt se konal na jaře roku 2022 v Moravskoslezském kraji. Na podzim pak zahájil svou činnost ten ve Zlínském kraji, který skončí v dubnu letošního roku. V lednu 2023 začal i v Brně a Jihomoravském kraji.

Přihlásit se do nich mohou mladí lidé z dětských domovů a pěstounských rodin z jednotlivých krajů. Nejlepší absolventi regionálních kempů se pak mohou nominovat na intenzivní letní kemp, jehož další ročník se bude letos konat od 16. do 23. července v Nemojanech.

„Regionální kempy slouží k tomu, aby účastníci především nabrali odvahu a naplánovali si své další kroky. Jednou za měsíc se schází s organizátory osobně a mezitím mají možnost dvakrát i online konzultace. Velký důraz klademe na osobní zodpovědnost. Chceme po nich, aby měli prozákaznické myšlení, aby věděli, co je to být odborníkem ve svém oboru a že jim nikdo nebude říkat, co máte studovat a co ne,“ popisuje Girstlová ideu kempu.

Z původního nápadu pomáhat mladým, kteří neměli začátek života lehký, tak vzniká postupně velká iniciativa. Ročně dokáže aktuálně pomoci do nového života více než sedmdesáti mladým lidem a v šuplíku má i další nápady – třeba na specializované kempy výhradně pro gastronomii nebo na komerční kempy, kterými by se rozšířil jejich záběr i mimo znevýhodněné děti.

A co víc, zájem o projekt je prý i v zahraničí. Není tak vyloučené, že se koncept podnikatelských kempů se rozšíří z Česka. O tom, že je toho zkušená podnikatelka schopná Honza Oulehla nepochybuje: „Olga velmi často vymyslí něco, čemu na začátku někdo málokdo věří. A ono to ale nakonec vždycky nějak vyjde.“