Souboj gadgetů. Vyhraje vysavač, co sčítá mikročástice a svítí laserem, nebo robot, který dře za vás?
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
To máte chytrou ledničku, chytrý kávovar, chytré kolo, chytré hračky… Jaké to ale je uklízet s chytrým vysavačem? Povznášející, nebo stejně otravné jako s tím obyčejným, který jen hlučí, luxuje a o ničem nedumá? Nejlepší cesta, jak to zjistit, je jednoho takového koumáka vyzkoušet. A když už, tak v přímé konfrontaci s robotickým vysavačem, protože, ruku na srdce, není nad to, když luxovat vůbec nemusíte.
Pojďme si to říct rovnou: přistál nám v redakci vysavač Dyson V15 Detect. Pár dní tam ležel v krabici, my chodili kolem, nikdo si ho moc nevšímal. U kafe na něj ale jednou přišla řeč – že prý top model ikonické značky, kterou založil, dal jí jméno a pořád ji vede jeden z nejúspěšnějších vynálezců moderní doby James Dyson (mimochodem má celkem čerstvě venku pozoruhodnou autobiografii).
Když jsme stáli nad krabicí, znělo to nějak takhle: „Hele, ono to má laser! A barevný digitální displej! A prý to měří počet mikročástic!“ Když jsme ji rozbalili, takhle: „Foť to, vypadá to jak bouchačka, co měli Muži v černém!“ A protože jsme v CzechCrunchi duší pořád trochu děti, funny challenge byla na světě – ultimátní zápas s léty prověřeným robotickým vysavačem LG Home-bot VR.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
A taky jsme se rozhodli sbírat data. Když je na těle dysonu displej, který ukazuje, kolik a jak velkých mikročástic se nasálo, spočítáme si, kolik má jedna hromádka špíny vlastně dílků. Jak to vysavač měří? Prý je vybavený piezo senzorem, a jak praví oficiální prezentace: „LCD displej ukazuje, co bylo vysáto, v reálném čase zobrazuje vědecký důkaz o důkladném úklidu.“
Jestli tomu tak opravdu je a do jaké míry jsou data spolehlivá, ví jen Bůh a sir Dyson, my jsme kupičky bláta nepřepočítávali. Ale když se podíváte třeba na snímky níže s římskými číslicemi II a IV, jaký byste si mezi nimi tipli rozdíl?
A počítají se částice o velikosti několika mikrometrů (čidlo rozpozná nečistoty od velikosti 10 µm, lidský vlas má pro srovnání tloušťku asi 30 µm) v desítkách nebo stovkách tisíc či snad milionech? Pokud se ptáte, k čemu taková informace je, upřímně říkáme, že nemáme potuchy. Asi to vypadá víc cool, nicméně na konci článku najdete datové rozluštění naší hádanky.
Když hromádky zmizely nenávratně v bezsáčkových útrobách vysavače, který je vcucnul s pomocí čtrnáctky cyklonů, přistoupili jsme ke druhé fázi testu. Hermeticky jsme uzavřeli jednu zasedačku, jejíž podlahu jsme systematicky a s použitím unikátního výpočetního algoritmu zaneřádili jehličím, suchým blátem, prachem, kousky papíru i psích chlupů.
Dovnitř jsme pustili kolegyni s dysonem v ruce a zapnutými Apple Watch na ruce. Ty měřily jednak čas, který bude potřebovat na dokonalé vycídění místnosti, jednak kolik u toho spálí kalorií a nachodí metrů. Místnost o rozměrech čtyři krát tři metry s plovoucí podlahou a kruhovým stolkem uprostřed uklízela standardním tempem po dobu čtyř minut, nachodila u toho 70 kroků a spálila podle svých hodinek dvě kalorie.
„Kdybych seděla, asi bych spálila to samé,“ rozmáchla rukama, když skončila. A první dojmy? „Neluxuje špatně, ale je na mě těžký a u některých větších nečistot už protestoval.“ A co laser, který snímá podlahu a podle jejího zašpinění optimalizuje výkon? „Tak proto to občas trochu víc hučelo…“
Pak znovu nastoupila přirozená zašpiňovací inteligence a chirurgicky přesné, rovnoměrné bordelení. Tady jehličí, tamhle prach, tu bláto, sem chlup. Nabitý robůtek LG se dal hned do práce. Redakce ho pobaveně sledovala, jak kris-kros mašíroval zasedačkou nebo když připomínaje depresivního robota (Marvin po vzoru Stopařova průvodce po Galaxii jsme mu ale neříkali) trucoval v rohu.
Výsledek – po deseti minutách vítězoslavně zapípal, že je hotov. Kolegyně během té doby spálila za počítačem (oficiálně v režimu jóga) 24 kalorií, další dvě ale shořely, když musela vzít do ruky dysona a vyrazit po robůtkovi místnost dočistit. Je to tak, jeho práce nebyla zdaleka perfektní, naše špína na něj byla moc.
Závěr našeho testu pro volný čas, v němž se utkaly dva gadgety, které každý potřebuje, ale málokoho – snad s výjimkou kompulzivně obsedantních pacientů – rozněžní, tedy dopadl tak, že… Někdy je fajn robotický vysavač a někdy ten klasický.
Že to není moc užitečný výstup? Tak se podívejte na hodnoty posbíraných mikročástic a přiznejte si, že něco má hlubší smysl a něco je zase jen na efekt.
Hromádka I.
µm>10 – 91 907
µm>60 – cca 1 tisíc
µm>500 – cca 0
Hromádka II.
µm>10 – 860 396
µm>60 – cca 5 tisíc
µm>500 – cca 1 tisíc
Hromádka III.
µm>10 – 549 751
µm>60 – cca 4 tisíce
µm>500 – cca 1,2 tisíce
Hromádka IV.
µm>10 – 727 619
µm>60 – cca 8 tisíc
µm>500 – cca 0,9 tisíce
Hromádka V.
µm>10 – 41 652
µm>60 – cca 1 tisíc
µm>500 – cca 0















