Soukromí je stejně zásadní jako klimatické změny, říká Tim Cook. Podle šéfa Applu je to téma století

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

tim-cook-apple

Foto: Apple

Tim Cook, výkonný ředitel Applu

0Zobrazit komentáře

Prezentace Applu mají už mnohaletou historii segmentů, které nemluví o atraktivních nových funkcích nebo estetice zařízení. Jejich jediným účelem je zmínit, že představené produkty jsou ekologicky nezávadné a uživatelé se na ně mohou spolehnout s bezpečností svých dat. V poslední době se z podobných segmentů stal tak trochu trend, Apple je ale v mnoha ohledech nejdále.

Samozřejmě není zdaleka dokonalý. Čas od času se objeví bezpečnostní díra nebo podivná praktika jako nahrávání pokynů Siri, ekologická stopa sluchátek AirPods je zneklidňující a uživatel si ve svém zařízení s nakousnutým jablkem v logu prakticky nevymění ani baterii. Přesto si Apple v obou směrech neustále klade nové ambiciózní cíle a z většiny se mu je daří naplňovat.

Není tedy prázdným výrokem, když Tim Cook označí soukromí a klimatické změny za hlavní problémy století, jako to udělal v rozhovoru pro Fast Company. Magazín si s ním povídal krátce poté, co šéf dvoubilionové firmy zahájil proslovem panelovou diskuzi na konferenci Computers, Privacy & Data Protection. Ta se konala 28. ledna, tedy na mezinárodní Den ochrany osobních údajů.

Nezájem o data uživatelů

Cookova společnost je dlouhodobě jediným z technologických gigantů, jehož byznys nestojí na sběru dat o uživatelích. Naopak se mu snaží předcházet nejen u vlastních produktů, ale přichází také s nástroji pro potlačování sledování lidí ze strany jiných firem. Kvůli tomu, že chce dávat uživatelům na výběr, zda chtějí informace o používání sdílet s vývojáři, Apple kritizuje například Facebook, který by kvůli tomu mohl přijít o velkou část svých příjmů. A s ním prý i mnoho dalších byznysů.

tim-cook-mark-zuckerberg-2

Foto: Facebook/ICDPP/CC

Facebooku letos kvůli důrazu Applu na soukromí hrozí ztráta velké části příjmů

Apple na druhou stranu považuje rozhodování uživatelů o jejich datech za zcela zásadní a soukromí označuje za jedno ze základních lidských práv. „Myslím, že soukromí je jedno z hlavních témat století,“ řekl Cook. „Spolu s klimatickými změnami je to obrovská věc. K obojímu by se podle toho mělo přistupovat, měli bychom to hloubkově promýšlet, rozhodnout, jak tyhle věci můžeme zlepšit a jak příští generaci zanechat něco mnohem lepšího, než je současná situace.“ 

Cook dokonce pokračoval přímým srovnáním obou problémů. Narušování soukromí je podle něj blízko katastrofám vycházejícím z globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Velmi se tak obává například některých snah o oslabení end-to-end šifrování, které umožňuje data přečíst jen dvěma stranám, jež si je vyměňují. „Trápí mě, když se to kdokoliv snaží nějakým způsobem omezit nebo prolomit,“ poznamenal.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Problém ovšem stále existuje i na straně samotných uživatelů. Nemají co skrývat, tak proč by jim vadil nějaký sběr dat, říkají mnozí z nich. Podle ředitele Applu si neuvědomují, že přes takové řeči budou mít nejspíš dříve nebo později tendenci k autocenzuře. „Snažím se lidem vnuknout myšlenku světa, kde vědí, že jsou pořád sledování. Jak se změní jejich chování?“ navrhuje Cook.

„Myslím, že když se o tom většina lidí takto zamyslí, rychle si začnou říkat ‚Co vlastně hledám? Hledám tohle a tohle. Nechci, aby to někdo věděl, jenom mě zajímá, o co jde a tak‘,“ popisuje jako velký zastánce soukromí. Jelikož si ho lidé budou chtít instinktivně nějak zachovat, budou se neustále více a více omezovat. „Tohle není svět, k jakému by měl kdokoliv z nás směřovat,“ poznamenává ředitel jedné z nevlivnějších společností světa.

t2-chip-apple-encryption-ifixit

Foto: Apple

Šifrovací klíče jsou v novějších zařízeních Applu uloženy v dedikovaném čipu T2

Jak jsme mohli vidět už mnohokrát, v soukromí na internetu navíc zdaleka nejde jen o to, co jsme si zrovna pustili nebo koupili. Dostatečné množství podobných informací o lidech slouží k budování politických kampaní a v horších případech ke zneklidňující míře manipulace. Celý systém přitom nemusí mít nekalé záměry, ale jen uživatelům servírovat více toho, na co jednou reagovali. Třeba konspiračních teorií.

Cook v tomto kontextu poměrně otevřeně zmínil roli velkých sběratelů dat v radikalizaci lidí a nedávných útocích na americký Kongres. Modely pro cílení reklamy mohou stejně efektivně fungovat i při šíření extremismu. „Technologie lze využít k posílení nebo organizaci. Mohou také posloužit k manipulaci myšlení lidí,“ varoval Cook. Vzápětí apeloval na snahu se z proběhlých událostí poučit a zjistit, jak něčemu podobnému do budoucna předejít.

branislav-sotak

Přečtěte si takéProč investoři z Redditu revoltují proti Wall Street a ženou vzhůru akcie GameStopu? Fascinující dění očima analytika z PatrieProč investoři z Redditu revoltují proti Wall Street a ženou vzhůru akcie GameStopu? Fascinující dění očima analytika z Patrie

Musí podle něj vzniknout kategorie etického sběru dat. Totéž platí pro umělou inteligenci, další technologii s velkým vlivem na společnost. Obojí se může snadno stát nástrojem pro špatné cíle, což nezřídka už dávno platí. V příspěvku na konferenci o soukromí proto Cook opět zmínil rozvíjející se nový průmysl sběru dat, před kterým varoval už před lety.

Naneštěstí se od té doby situace spíše zhoršila. Přesto – minimálně podle šéfa Applu – je prostor pro optimismus. Vyzdvihuje například evropské GDPR, které má být skvělým základem a inspirací pro zákonodárce v USA. V obecnějším měřítku pak za relevantní považuje čtyři pilíře soukromí v Applu: minimalizaci dat, jejich zpracování přímo v zařízení, transparentnost a bezpečnost.

apple-tim-cook-boxed

Foto: Apple

Šéf Applu Tim Cook

Stále výrazněji otázku soukromí na internetu vnímá i široká veřejnost. Naposledy se to ukázalo jen před pár týdny, když miliony lidí polekaly změny podmínek WhatsAppu a zahltily servery bezpečnějších komunikačních aplikací. Nedlouho na to pak anonymní vyhledávač DuckDuckGo bořil rekordy ve vyhledávání a dostal se do mainstreamu, byť stále výrazně kulhá za Googlem, který drží dominantní pozici.

V obou případech se jedná o příklady uživatelů hledajících více soukromé alternativy na jinak silně monopolizovaném trhu ovládaném velkými korporacemi. Ačkoliv zde, stejně jako u na počátku zmíněné ekologie, může hrát velmi pozitivní roli decentralizace řešení, bilionové firmy mají stále zásadní slovo. Proto je důležité, že jedním z největších zastánců soukromí je právě ředitel jedné z nich.

Opustil vysoká patra londýnských bank a začal dělat donuty. Franšízy La Donuteria teď prodává od USA po Dubaj

Peter BrejčákPeter Brejčák

00-interier-la-donuteria-1Story

Foto: La Donuteria

Jedna z poboček sítě La Donuteria

0Zobrazit komentáře

Po čtrnácti letech, kdy si Slovák Peter Straňák budoval kariéru v bankách a investičních fondech v Londýně, se rozhodl svět finančnictví opustit. Nechtěl být dále zaměstnancem a výzvu naopak viděl v pokusu o rozběhnutí vlastního podnikání. Společně se svou partnerkou se tedy před pěti lety rozhodli v Bratislavě otevřít kavárnu s vlastními donuty. Pojmenovali ji La Donuteria.

Během posledních dvou let přitom celou síť poboček předělali na franšízový model a celkový počet prodaných licencí koncem roku 2020 přesáhl hranici 40. Slovenský koncept stylových „donut shopů“, které denně přímo na místě pečou vlastní donuty a zaručují vysokou kvalitu i čerstvost, tak zákazníci brzy najdou například v Chicagu, na Floridě, v Bahrajnu, Dubaji a dalších, zejména evropských zemích včetně Česka.

Tím se přitom dvaačtyřicetiletý podnikatel jen rozbíhá. Navzdory nepříznivé situaci v celém gastronomickém segmentu jeho firma loni dosáhla tržeb na úrovni 2 milionů eur, tedy něco přes 50 milionů korun, s úctyhodným meziročním růstem kolem 300 %. Celá skupina navíc dosáhla zisku ve výši 160 tisíc eur (4 miliony korun), který teď může využít na posílení celé expanze. Ale o tom až za chvíli.

V Evropě pravé donuty neexistovaly

Svou kariéru začal Straňák budovat po dokončení studia na bratislavské Ekonomické univerzitě. Nastoupil do globální agentury Reuters, kde pracoval na pozici obchodního ředitele pokrývající oblast bank a finančních trhů. Po několika letech se z Bratislavy přesunul přímo do centrály firmy v Londýně, kde časem získal i další pracovní nabídky v bankách a investičních fondech, což vyžadovalo časté cestování po celém světě.

foto-ps

Foto: La Donuteria

Peter Straňák, zakladatel a šéf sítě donut shopů La Donuteria

„Díky tomu jsem se dostal i k donutům. V Americe je donut shop téměř na každé jedné ulici a lidé na ně ráno čekají v řadě. Zjistil jsem, že donuty jsou celosvětově nejprodávanějším typem sladkého dezertu, v Evropě se přitom téměř žádné neprodávali,“ popisuje Straňák v rozhovoru pro CzechCrunch.

Když se pak rozhodl opustit manažerské pozice velkých finančních institucích v Londýně, kde pod sebou vedl i tým o stovce lidí, hledal možnosti, jaký vlastní byznys si může založit. „Rozhodli jsme se pro donuty. Ve světě to hezky funguje, u nás začínala být populární jiná street food jídla jako burgery nebo hranolky. Tak jsme to zkusili,“ vzpomíná na období před pěti lety.

Prvním úkolem pochopitelně bylo připravit co nejlepší recepturu donutů. Během jednoho roku společně s dalšími oborovými odborníky v Londýně testovali více než stovku různých receptů, až nakonec vyladili ten nejdokonalejší. Staví přitom na kvalitě – vše se vyrábí z čerstvých a lokálních surovin, bez polotovarů a jiné „chemie“.

Pro La Donuterii tak jde o jeden z odlišovacích znaků od konkurenčních a globálně působících sítí jako například Dunkin‘ Donuts nebo Krispy Kream, které proslulý typ amerických koblih zmrazují a následně posílají na prodejny, kde se opět rozmrazí.

První pobočku La Donuteria otevírala na Šafárikově náměstí v bratislavském Starém městě, jen ulici vedle od jedné z fakult Univerzity Komenského. Zatímco Straňák se postaral o výrobu donutů a další byznysových záležitosti, jeho přítelkyně převzala kontrolu nad designem interiéru celé kavárny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Otevírali jsme to jako hobby byznys. Kdyby mi tehdy před lety někdo řekl, že budeme mít světovou síť franšíz, vůbec bych mu nedokázal věřit,“ usmívá se Straňák a přiznává, že se svým týmem byl ohromně překvapen, jaký zájem lidé o donuty projevili, když už po několika měsících provozu tvořili před kavárnou fronty.

Postupně tak v rámci stejné firmy Straňák začal otevírat i další pobočky. Kromě Bratislavy se dočkala i další slovenská města a také Brno, k tomu naplno využívali dva food trucky, s nimiž objížděli různé akce a hudební festivaly. S osmi lokalitami však už začali narážet na limity managementu.

Z tohoto důvodu se La Donuteria v průběhu roku 2019 proměnila z rodinné sítě na franšízový byznys model a Straňák všechny pobočky – kromě historicky první na Šafarikově náměstí, kde je otevřená dodnes – prodal dalším zájemcům. A tím se začala rychlá jízda prodeje licencí.

Dobývání České republiky

„Určili jsme si, že na Slovensku má ekonomický význam být asi v pětadvaceti městech. Za půl roku jsme všechny licence vyprodali,“ pochvaluje si. O franšízy La Donuterie však začali projevovat zájem také podnikatelé v zahraničí, proto se bývalý bankéř začal zaměřovat i na další trhy.

90066277_1050177998687623_6273285311925583872_o-2

Foto: La Donuteria

Donuty z dílny sítě La Donuteria

V tuzemsku má aktuálně firma fungující pobočku v Brně, další licence prodala v Praze či Hradci Králové, které s otevřením čekají na uklidnění situace kolem koronaviru. Po celé České republice by však skupina chtěla prodat licence minimálně ve všech městech s více než 50 tisíc obyvateli.

Co se týče další expanze, aktuálně má La Donuteria prodaných celkově čtyřicet licencí ve dvanácti zemích, dalších několik desítek zájemců s podpisem smlouvy vyčkává na zlepšení situace související s koronavirem.

„Našim původním plánem bylo mít ke konci loňského roku více než padesát prodaných licencí, i tak jsme ale dosáhli na hezké číslo,“ hodnotí Straňák a vyjmenovává nové lokality čekající na otevření jako Vídeň, Salzburg, Budapešť, Mnichov, Stockholm, Málaga nebo Lisabon.

Stovky poboček do jednoho roku

„Jako skupina jsme loni rostli hlavně díky prodaným licencím, na samotné lokality samozřejmě covid nějaký dopad měl a obecně klesly, zejména kvůli úbytku turistů a studentů. Hodně jsme ale posílili donáškové služby a marketing,“ doplňuje šéf La Donuteria.

Pro letošní rok přitom očekává ještě větší rozběh byznysu a zájmu o prodeje licencí, který Straňák vysvětluje zejména popularitou donutů mezi mladými lidmi i relativně nízkými cenami franšíz, kdy si podnikatel dokáže vlastní pobočku otevřít s investicí na úrovni 30 až 40 tisíc eur, tedy kolem jednoho milionu korun.

anna-maresova

Přečtěte si takéZ intimity, o které se moc nemluví, vykouzlila byznys. Vibrátory i kalíšky Anny Marešové vynesly desetimilionový obratZ intimity, o které se moc nemluví, vykouzlila byznys. Vibrátory i kalíšky Anny Marešové vynesly desetimilionový obrat

„Máme velké plány, zaregistrovali jsme ochranné známky pro další země. Výhodou franšízového modelu je, že se dá rychle a jednoduše škálovat,“ hodnotí závěrem Straňák. „Covid sice ještě může hodně zamíchat kartami, zájem o licence je ale velký. Do roka bychom chtěli mít tři až čtyři stovky poboček,“ dodává ambiciózní plány.

„Chceme umožnit i dalším lidem, aby mohli zopakovat úspěch, kterého jsme dosáhli my. Nabídnout jim příležitost vybudovat si vlastní podnikání a pomoct jim posouvat se. Mnoho lidí má sen mít svou vlastní pěknou kavárnu nebo cukrárnu a nás naplňuje, že jim tyto sny pomáháme splnit,“ uzavírá Straňák.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený La Donuteria® CZ (@la_donuteria_cz)