Velké sociální sítě a Mark Zuckerberg zvlášť jsou na tom ve vztahu k Evropě – a speciálně po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA – všelijak. Ovšem minimálně po výzkumné stránce soužití Facebooku, respektive jeho mateřské společnosti Meta, s odborníky ze starého kontinentu funguje velmi dobře. Vždyť se společně naučili číst myšlenky.

Může se to zdát jako přehnané tvrzení, jako sci-fi, jenže co jiného to je – výzkumníci ze španělského institutu Basque Center on Cognition, Brain & Language spolu s pařížskou akademickou divizí Facebook AI Research vyvinuli technologii, která umožňuje diktovat text jen myslí.

Jde samozřejmě jen o první fázi, která má k funkčnímu prototypu ještě daleko, ostatně její přesnost je na úrovni maximálně 80 procent, jenže jak to zhodnotil portál Vox: „Je to, jako byste přiložili sklenku na víno ke zdi a snažili se s její pomocí zaslechnout, co si lidé říkají ve vedlejší místnosti, kde běží čilá zábava u baru.“

Klíčové je – a to je pomyslný game changer –, že neurospecialisté financovaní Metou nikomu neimplantovali žádné čipy do mozku ani neprováděli žádné operace. Vše běží v podstatě na dálku, lidé v experimentu měli maximálně na obličeji nalepené senzory na snímání EEG, tedy elektrické aktivity mozku.

Zároveň ale seděli pod magnetometry, které připomínají future-retro (a ne moc vzhledné) kadeřnické vysoušeče vlasů. Tyto obří turbany slouží ke snímání záznamu magnetických polí vyvolaných elektrickými proudy. Celkem se do experimentu zapojilo 35 dobrovolníků, kteří přepisovali do počítače různé věty a u toho je scannery zkoumaly.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Varun Mayya (@thevarunmayya)

„Následně jsme natrénovali nový AI model, který na základě mozkových signálů zrekonstruuje celou větu. U nových vět dokáže náš AI model dekódovat až 80 % znaků, které účastníci zadali při záznamu pomocí MEG, což je alespoň dvakrát lepší výkon, než jaký lze dosáhnout pomocí klasického EEG systému,“ uvedla Meta.

Velmi zjednodušeně jde o to, že každé písmeno vyvolá určitý elektromagnetický impuls, jehož obraz má více či méně unikátní podobu. A když umělá inteligence dostatečně pochopí, jak tyto vzorce číst, může pak psát za člověka. To může v první fázi zásadně pomoct lidem, kteří ztratili schopnost komunikovat, aniž by bylo potřeba invazivního zákroku, jak to zkouší třeba společnost Neuralink.

Reprofoto: Acquired/YouTube

Mark Zuckerberg v živém podcastu Acquired

Evropští experti na blogu Mety připomínají, že cesta ke klinické aplikaci je ještě relativně dlouhá: „Dekódování je stále nedokonalé. Druhým aspektem je praktičnost, neboť MEG vyžaduje, aby se subjekt nacházel v magneticky stíněné místnosti a zůstal v klidu. Nakonec, ačkoli byl výzkum proveden se zdravými dobrovolníky, bude třeba v budoucnu zjistit, jak by tato metoda mohla prospět lidem trpícím mozkovými poraněními.“

Sestrojení technologie, která s trochou nadsázky dokáže číst myšlenky, ale nebyl jediný průlom, kterého evropští výzkumníci dosáhli. Zdá se, že nakročili k pochopení toho, jak vlastně lidský mozek k formulaci myšlenek přistupuje. S tím jim opět pomohlo snímkování aktivit mozku při psaní, přičemž během jedné vteřiny pořídili tisíc obrázků.

„Pořízením 1 000 snímků mozku za sekundu dokážeme přesně určit okamžik, kdy jsou myšlenky přeměněny na slova, slabiky, a dokonce i jednotlivá písmena. Naše studie ukazuje, že mozek generuje posloupnost reprezentací, které začínají na nejabstraktnější úrovni – význam věty – a postupně se transformují do řady akcí, jako je samotný pohyb prstů na klávesnici,“ prozradili vědci.

Jinými slovy, lidský mozek jde cestou od obecného ke konkrétnímu – nejprve si definuje základní rámec, pak zformuluje význam, pak celou větu, pak jednotlivá slova atd. To vše v řádu setin sekundy.

Jenže pro správný přepis myšlenek je naprosto zásadní pochopit, jak mozek funguje a co která elektromagnetická aktivita znamená, který signál znamená písmenko a který zase pokyn mozku prstům, že mají psát.

Samozřejmě je ještě relativně daleko, než se toto dostane do běžného života, byť i toho pouze nemocničního. Ovšem většina průkopnických technologií se dříve či později objeví v praxi v mnohem užitečnější podobě a pak povstane zajímavá otázka – třeba jak strážit vlastní myšlenky a komu ve skutečnosti náleží to, nač myslíme.