Místo lyžáků jsme zatím mohli na horách, které máme nejblíž, nasadit ve většině případů leda tak pohorky. Aktuální zimní sezona totiž lyžování, běžkování a jízdě na snowboardu příliš nepřeje. Lyžařské areály tak bojují po loňském příznivém roce s dalším náročným obdobím, místo pandemie jim však teď škodí proudění nebývale teplého vzduchu. Blátivá zima ale nebude v nadcházejících letech rarita, naopak bychom si na ni měli zvykat. A i když je to problém pro provozovatele areálů, jejichž živobytí staví na zimních sportech, podle klimatologa a meteorologa Radima Tolasze jde o mnohem horší zprávu především pro přírodu.

Leden bývá po prosincové vánoční oblevě zpravidla nejchladnějším měsícem roku. O to více nás v posledních týdnech šokoval pohled na vrcholky hor, které bělostně nezářily do dálky a naopak příliš nelákaly svým hnědým zbarvením. Na začátku letošního roku nebylo na vrcholcích Šumavy po sněhu ani památky, což je jev, ke kterému v historii měření tamních stanic došlo vůbec poprvé.

Podobně na tom byly také Kašperské hory, Krkonoše, Beskydy i Jeseníky, kde pokrývka sněhu na začátku ledna oscilovala mezi pěti a třiceti centimetry. A není se čemu divit. Teploty se v některých dnech pohybovaly i 15 stupňů nad dlouhodobým průměrem.

„Pro české hory to už je téměř normální situace. V posledních deseti letech zde bývá v prosinci a lednu opravdu málo sněhu. Výšku sněhu nad dva metry jsme v posledním období zaznamenali jen v roce 2019, a to jen v nejvyšších polohách Krkonoš a Beskyd,“ přibližuje přední český klimatolog a meteorolog Radim Tolasz.

I provozovatelé sjezdovek potvrzují, že jde v kontextu posledních let o nový normál. „Myslím, že je to normální. Minulá sezona byla skvělá a nyní je špatná. To se bude pořád opakovat a bude to horší a horší,“ říká majitel lyžařského areálu v Orlických horách Radko Hartman.

V první polovině ledna tak byly mnohé sjezdovky na území Česka bez sněhu, provozovatelům lyžařských středisek nadto teplé počasí rozpouštělo i velkou část zásob umělého sněhu. Teplota se totiž i ve vyšších polohách držela na začátku ledna nad nulou, klesat pod bod mrazu začala až v polovině měsíce. Sjezdovky v Krkonoších hlásí většinou kolem 40 centimetrů sněhu. V Jizerkách, Krušných horách a na Šumavě však není v provozu takřka žádná sjezdařská dráha, v Orlických horách asi polovina.

„My jsme nezasněžovali vůbec a areál je mimo provoz. Nejsou lidé na sezonní práce, k tomu jsou drahé energie. Něčemu takovému se nedá přizpůsobit. Jediné možné řešení je areály do 800 metrů nad mořem uzavřít,“ doplňuje Hartman. Zasněžování totiž v případě, kdy je teplota nad nulou, vážně nemá cenu. Náročný proces navíc vyžaduje tisíce litrů vody, je tak náročný nejen na náklady, ale také na ekologickou udržitelnost.

Nebývalé proudění teplého vzduchu

Extrémní sněžení, které jsme zaznamenali v polovině loňského prosince i v nižších polohách, podle Tolasze jen potvrdilo, že se podobné situace vyskytují pořád častěji. Sněhová pokrývka však ani v takových případech nemá kvůli vysoké teplotě dlouhého trvání.

„Většina nadcházejících zimních sezon se v klimatických modelech ukazuje jako teplejších, s převahou dešťových srážek nad sněhovými – a to i ve výškách kolem 800 metrů nad mořem. Vrcholové části našich hor budou stále oblastmi se sněhovou pokrývkou v zimním období, přičemž se toto trvání bude nadále postupně zkracovat,“ vysvětluje Tolasz.

A i když v Česku nejde o tak vzácný jev, jinak je tomu v Alpách, kde se v lednu naskýtal podobný obrázek jako v našich horách. Teplý vzduch totiž zasáhl celou Evropu, ve švýcarském městě Delémont tak meteorologové 1. ledna naměřili rekordních 20 stupňů Celsia, což je o 16 stupňů více než průměr mezi lety 1991 až 2020. Teplotní rekordy na začátku roku hlásily i další alpské oblasti.

Alpy jsou přitom tradičním dějištěm zimních sportů, pohled na zažloutlé travnaté plochy je tak kvůli našemu evropskému návyku ještě o něco tristnější. Nedostatek sněhu na přelomu roku hlásila lyžařská střediska ve Švýcarsku, ale také ve Francii, Itálii, Rakousku a Německu. Právě tyto lokality se skloňují především kvůli slavným lyžařským závodům, které jsou nyní v ohrožení.

Nebývalé sněhové podmínky přerušily například závodní premiéru v Zermattu, kde se poprvé v historii měly ve 2900 metrech nad mořem uskutečnit čtyři sjezdy mužů i žen v rámci Světového poháru sjezdařů. Nakonec byly kvůli nedostatku sněhu zrušeny. S problémy se potýkal také druhý slalom lyžařského Světového poháru žen v Záhřebu.

Co se rekreačního lyžování týče, ani tomu zatím nebylo příliš přáno. Podle serveru CNN ve francouzských Alpách nezahájila provoz více než polovina ze 7500 sjezdovek. V Pyrenejích panovala ještě v prosinci obdobná situace. V německém městě Oberwiesenthal, které je známé jako lyžařské středisko, mluví o tom, že budou muset diverzifikovat aktivity pro turisty, aby nebyli tolik orientovaní na sníh.

„Výjimečně málo sněhu v Alpách, což jsme na přelomu roku zaznamenali, je větší extrém. A s ohledem na vodní bilanci na jaře můžeme jen doufat, že výšku sněhu v Evropě příroda ještě dožene. Hlavní příčinu aktuálního stavu hledejme v déle trvajícím teplém proudění, které je dáno změnami teplotního kontrastu mezi Arktidou a mírnými šířkami a změnami radiační bilance,“ upřesňuje Tolasz.

Pozornost si v tomto kontextu získalo také Světové ekonomické fórum, které se každoročně koná v lednu ve švýcarském Davosu. V obklopení zimní horské idyly se sejdou světoví byznysoví a političtí lídři, aby diskutovali o důležitých hospodářských a sociálních otázkách. Mezi letošními tématy se skloňují i klimatické změny. A lidé, kteří rozhodují o globálním směřování, nemohli dostat od reality větší facku, než že přijeli do 1560 metrů a pohledy jim nepadly na sníh, ale na bezútěšné travnaté plochy.

O lyžování vůbec nejde

Ano, pro mnoho lidí je smutné, že nemohou naskočit na lyže a odreagovat se při sjíždění svých oblíbených svahů. Jenže mnohem smutnější než vynucená změna životního stylu je fakt, že klimatické podmínky, na které jsme byly zvyklí, se rychle mění. A podle odborníků se bude oteplování na horách ještě dále zrychlovat. Bílý sníh totiž odráží sluneční paprsky. Naopak tmavě zbarvené stromy a obnažená půda jejich teplo vstřebávají a přispívají tak k dalšímu růstu teploty.

Společně se zvyšováním teploty a mizející sněhovou a ledovou pokrývkou se navíc proměňuje biodiverzita zasažených oblastí. Stromy a rostliny půjdou dříve do květu a s náhlým poklesem teplot mohou utrpět, změny teplot mají vliv také na přirozené cykly hmyzu a dalších živočichů. Sníh na horách je také důležitým zdrojem vody, na kterém závisí miliardy lidí po celém světě. A podle satelitních snímků se jen v Alpách sněhová pokrývka od roku 1984 ztenčila průměrně o 10 procent.

„Zcela upřímně musím konstatovat, že o lyžování až tak moc nejde. Nedostatek sněhu je větším problémem pro přírodu, která určité zimní zpomalení potřebuje, půdní profil by měl promrznout a při tání sněhové pokrývky se dostatečně zavlažit. Málo sněhu a žádné mrazy ve svém důsledku znamenají více škůdců a rychlejší nástupy problémů se suchem v jarním a letním období,“ dodává Tolasz.

Na hodnocení letošní zimy je však v polovině ledna podle klimatologa ještě čas. A zdá se, že počasí se během nadcházejících týdnů trochu umoudří. Teplota by se tak ve vyšších polohách měla delší dobu držet pod bodem mrazu a sněhu se vrcholky našich hor také dočkají. Stejně tak i Alpy naskočily na standardnější lednové počasí.

Nic to ale nemění na tom, že mrazových dní ubývá a v lyžařských střediscích umístěných pod 1000 metrů nad mořem budou zimní sporty časem pravděpodobně nemožné. Alespoň podle vědců z Basilejské univerzity, kteří ve své studii uvedli, že sníh budou moci garantovat jen střediska ve vyšších polohách. Studie zároveň předpokládá velký růst nákladů spojených se zimními sporty. Údržba sjezdovek a jejich umělé zasněžování je totiž stále dražší. Je tak možné, že do konce století si průměrná rodina na zimní lyžovačku už nevyjede.