Vědkyně umí magnetem oddělit zdravé spermie. Aby objev nezapadl, musela se stát podnikatelkou

Poškozenou spermii lze poznat podle bílkoviny, která předčasně vystoupí na její povrch. Kateřina Komrsková se svým týmem vyvinula metodu, jak takové buňky ze vzorku magnetem odtáhnout a nechat v něm jen ty zdravé. Jenže objev, který zůstane v laboratoři, nepomůže nikomu. Mohla dál v klidu bádat, publikovat a učit. Místo toho podepsala několikamilionový úvěr, aby se její spin-off Molecule 46, který přináší technologii vyvinutou na Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, mohl konečně rozjet.

„Úvěry jsou proti mému já. Jenže tady šlo o vyšší poslání. Cítila jsem se zodpovědná za objev, za tým i za roky naší společné práce. Kdybych do rizika nešla, objev by zapadl v propadlišti dějin a patenty by expirovaly,“ říká Komrsková. K rozhodnutí došla pragmaticky. Na jednu misku vah si postavila „Kateřinu, která to nezkusila“ za deset let, na druhou tu, která do toho šla. „Vždycky bych litovala, že jsem to nezkusila. Ale i kdyby se to nepovedlo, budu vědět, že jsem do toho dala úplně všechno,“ vysvětluje.

Její spin-off Molecule 46 tak dnes pracuje na patentované metodě, která má pomoci s řešením jednoho z nejtíživějších problémů moderní doby – klesající mužské plodnosti.

Značka, kterou si spermie nese sama

Objev Kateřiny Komrskové vychází z chování bílkoviny s označením CD46. U zdravé spermie zůstává tento protein schovaný hluboko uvnitř hlavičky a na povrch vystoupí až ve chvíli, kdy buňka při oplození začíná pronikat obaly vajíčka. U poškozené spermie je tato struktura ale narušená a dochází k předčasnému odhalování proteinu. Tím se vadná buňka sama prozradí, akorát to až donedávna nešlo přesně diagnostikovat.

Průlom přinesl až vědecký tým, který Komrsková vedla. Vytvořili protilátky, které se umí navázat na protein CD46, a spojili je s magnetickými částicemi. Vzorek potom stačí vystavit magnetickému poli a vadné spermie tak odtáhnout pryč, zatímco zdravé zůstanou nedotčené ve vzorku. Už tedy není potřeba vybírat buňky za přírodu pod mikroskopem, aniž bychom měli jistotu, že jsou zdravé. „Asistovaná reprodukce by neměla být hrou na boha. Tvoříme život a musíme to dělat, jak nejlépe je možné,“ říká Komrsková. Metoda podle ní jen napodobuje přirozenou selekci, kterou by za normálních okolností provedlo samo vajíčko.

Neplodnost, o které se mlčí

Potíže s početím dnes podle Světové zdravotnické organizace řeší každý šestý člověk v reprodukčním věku na světě. Přestože se pozornost dlouho soustředila na ženy, ve více než polovině případů leží příčina na straně muže – kvalita mužského spermiogramu se za poslední dekády výrazně zhoršila.

„Říká se, že muži nestárnou, ale spermie ano, a to už od třiceti let, jak ukazuje současný výzkum,“ upozorňuje Komrsková. Svůj podíl podle ní mají civilizační vlivy – notebook na klíně, vyhřívaná sedačka, mobil v kapse, stres i odkládání rodičovství.

Metoda Molecule 46 dokáže poškozené spermie nejen diagnostikovat, ale i šetrně oddělit – magnetem, tedy bez mechanického stresu, kterému buňky vystavují různé tradiční metody založené na odstřeďování. Samotný název firmy odkazuje jednak na protein CD46, jednak na 46 chromozomů, které vzniknou spojením zdravé spermie a vajíčka.

Osm let od objevu, tři roky čekání

Papírově vznikla společnost Molecule 46 už na podzim roku 2021. Pak ale přišlo dlouhé období nečinnosti, které trvalo až do roku 2024. „Ty roky byly plné usilovné práce, abychom vůbec mohli začít,“ vzpomíná Komrsková. V létě 2024 se jí podařilo odkoupit práva k duševnímu vlastnictví od původního komerčního partnera a doladit smlouvy – teprve tím se firma reálně rozjela. A právě na odkup práv si musela vzít zmíněný několikamilionový úvěr.

Přerod z vědkyně v zakladatelku jí pomohly odstartovat programy Středočeského inovačního centra (SIC). Prošla akademií, akcelerátorem i závěrečnou inkubační fází, kterou se svým projektem vyhrála – finále absolvovala přes videohovor z Austrálie. Nejvíc ale oceňuje něco jiného než znalosti. „Akcelerátor není jen o akceleraci znalostí. Je to i o akceleraci určité dávky sebevědomí a vize, kam se člověk chce dostat,“ vysvětluje Komrsková.

Foto: Molecule 46

Kateřina Komrsková, reprodukční bioložka a zakladatelka Molecule 46

V průběhu se musela naučit věci, na které v laboratoři nenarazila. Jak postavit prezentaci pro investory, jak nastavit obchodní a finanční strategii i to, jak o svém objevu přestat mluvit jazykem molekulární biologie. V závěrečné inkubační fázi jí SIC přidělil i externí poradkyni, se kterou zmíněné oblasti ladila. „Ze začátku jsem byla hodně opatrná. Naučit se nebát prezentovat ten nejambicióznější scénář budoucí hodnoty firmy, věřit, že se může stát realitou a hlavně věřit sama sobě – to byla asi největší výzva,“ popisuje.

Granty místo hokejek

Zásadní obrat v uvažování o byznysu jí nepřinesl jen samotný akcelerátor, ale i osobní zkušenost se sháněním financování pro vznikající firmu. Komrsková totiž rychle zjistila, že honba za rizikovým kapitálem jí bere čas, který nemá. „Fundraising zabere strašně moc času, navíc je to vysoce neproduktivní činnost. Kdybych se místo toho soustředila na dokončení zdravotní certifikace naší metody, tak už ji pravděpodobně máme,“ říká.

Cestou z téhle pasti se pro ni staly granty. Ty jsou podle ní násobně svobodnější než investorské peníze, zejména pak pro komercializaci vědeckých objevů. „Grantové prostředky jsou závazné, ale svobodné. Máte vizi, dobře si ji napíšete, ostatní ji ocení, dostanete peníze a tu vizi naplníte – obejdete se tak bez snění o hokejkách v růstových grafech,“ vysvětluje Komrsková princip, na kterém dnes firmu staví. Vedle podpory od SIC a CzechInvestu dnes proto Molecule 46 sbírá prostředky i skrze evropské granty.

Ne všechno bylo ale na cestě k podnikání nové. Věda ji na jedno klíčové rozhodnutí připravila lépe než jakýkoliv kurz – časování, kdy produkt pustit ven. „Ve vědě musíte pečlivě rozhodovat, kdy svůj objev odpublikujete. Snaha o dokonalost, kdy zvažuji, jestli nepotřebuji ještě tenhle experiment, ještě lepší článek. Ano, vždycky by to mohlo být ještě lepší. Anebo taky nemuselo,“ varuje Komrsková, která se aktuálně pokouší skloubit tři role naráz. Dál vede laboratoř, přednáší na přírodovědecké fakultě a řídí firmu: „Strategické plánování tak často řeším za volantem, u oběda z krabičky nebo v nočních hodinách a o víkendech. Jako správná podnikatelka.“

Dál zůstává v první řadě vědkyní. „Pořád dělám vědu, pořád jsem vedoucí laboratoře, i když nejsem za mikroskopem tak často, jak bych si přála,“ přiznává. O objevných momentech se dnes dozvídá zprostředkovaně od svého šestnáctičlenného týmu. „Nemám ten luxus vidět zázraky v mikroskopu jako první. Ale můj tým je tak úžasný, že když něco objeví, hned mi volají,“ popisuje s tím, že ji vždy co nejdřív pustí k mikroskopu. Právě takhle poprvé viděla spermii obarvenou „jako rozsvícenou lampičku“ díky vazbě protilátky na molekulu CD46.

Od hospodářských zvířat k testu do domácnosti

Molecule 46 se aktuálně soustředí na tři byznysové směry. Prvním je linie produktů pro lidi – diagnostika a separace spermií pro kliniky asistované reprodukce. Druhá míří do chovů hospodářských zvířat, kde je regulace mírnější, respektive není u některých aplikací potřeba vůbec. „Už máme první platící zákazníky a prodané sety na diagnostiku kvality spermií býků a připravujeme prodej diagnostických sad pro prasata,“ říká Komrsková. Právě odtud plynou první peníze, ze kterých plánuje financovat vývoj dalších sad a získávání potřebné zdravotní certifikace.

Třetí větev je zatím vizí, ale právě její přínos zakladatelkou rezonuje nejvíc – domácí samotestovací sada pro muže. Cílem je přesunout téma z ordinací, kterým se muži kvůli ostychu vyhýbají, přímo do soukromí domova a zajistit preventivní a pravidelnou kontrolu reprodukčního zdraví. „Ideálně podobně dostupnou jako těhotenský test,“ říká Komrsková, která aktuálně prošlapává cestu k náročné certifikaci, o kterou firma usiluje jak pro evropský, tak americký trh.

Na pozadí se rýsují i další zásadní kroky, o kterých Komrsková mluvit nechce, dokud nebude vše smluvně zpečetěné. Je ale jisté, že hlavní motivace, která ji skrz veškerou nejistotu žene kupředu, není vidina rychlého zisku. „Spousta byznysmenů vidí hlavně peníze, ale větší cíl pro ně není prioritou,“ shrnuje zásadní rozdíl. „Já cítím vyšší poslání a zodpovědnost za naše objevy, které mají sloužit všem. A to mě posouvá dál.“