Špehování je konec. Apple žaluje izraelskou firmu, jejíž spyware měl sledovat novináře i světové lídry

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

iphone-2

Foto: N.Tho.Duc/Unsplash

Telefony iPhone tvoří nadále většinu tržeb Applu, varuje Jan Hájek

0Zobrazit komentáře

Digitální bezpečnost a soukromí je podle Tima Cooka jedním z hlavních témat dneška a Apple má reputaci firmy, která je v tom velice spolehlivá. Ani jeho ochrana ale není zcela dokonalá, což otevírá prostor hackerům, ať už je jejich cílem pomoci bezpečnostním složkám získávat důležité informace nebo morálně problematičtější činnost. V Cupertinu se typicky snaží co nejvíce limitovat obojí, teď ale situace s izraelskou NSO Group dospěla až k žalobě. Apple požaduje, aby firma stojící za špehovacím softwarem Pegasus ztratila přístup k jeho technologiím.

NSO Group teoreticky patří do světa takzvané digitální forenzní vědy, který jsme nedávno přiblížili v článku o české firmě Compelson. Její vedení nás tehdy ujistilo, že své nástroje na extrakci různých typů dat ze zařízení poskytují pouze vybraným vládám zemí, což má znemožnit jejich zneužití. Něco podobného slibovala také izraelská společnost, události posledních měsíců ale ukázaly, že to v jejím případě nejspíš není tak docela pravda.

Letos v září se zjistilo, že její hlavní nástroj pro získávání informací ze zabezpečených zařízení zvaný Pegasus představuje potenciálně velkou hrozbu. Měl být využíván ke sledování novinářů, aktivistů za lidská práva, členů křesťanského duchovenstva nebo dokonce světových lídrů. Deník The Guardian na seznam špehovaných lidí umístil například jihoafrického prezidenta, libanonského premiéra nebo marockého krále, list Le Monde dokonce zmínil francouzského prezidenta.

Pegasus je navržený tak, aby dokázal infikovat mobilní zařízení s operačními systémy iOS a Android. Nevyžaduje přitom akci ze strany uživatele a nezanechává po sobě stopy – proto je také náročné ho vůbec odhalit. Podle tiskové zprávy Applu spyware umožňuje na dálku získat přístup k mikrofonům, kamerám i velkému objemu různých dat.

tim-cook-apple1

Foto: ICDPP

Šéf Applu Tim Cook

Kalifornská společnost v září vydala aktualizaci, která opravila bezpečnostní díry umožňující Pegasu nabourat se do zařízení. Mezi vývojáři operačních systémů a hackery ale probíhá neustálý závod ve zbrojení, takže nalezení dalších zneužitelných mezer v softwaru bývá spíše jen otázkou času. iOS 15 má být vůči izraelskému spywaru imunní. Apple přesto v žalobě požaduje, aby bylo NSO Group soudně zakázáno využívat jakýkoliv jeho software, zařízení nebo služby.

Americké ministerstvo obchodu izraelskou firmu nedávno zařadilo na černou listinu, což pro ni znamená omezení přístupu k americkým technologiím. V Cupertinu ale chtějí jít podle všeho dál. Cookova firma zároveň oznámila, že deseti miliony dolarů (plus případnými penězi získanými jako odškodné) podpoří skupiny pracující na projektech omezujících digitální špehování. Zároveň slíbila technickou asistenci skupině Citizen Lab, která pomohla fungování Pegasu v iOS odhalit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Státem sponzorované subjekty jako NSO Group vynakládají miliony dolarů na sofistikované sledovací technologie bez účinné zodpovědnosti. To se musí změnit,“ uvedl šéf softwarového vývoje Applu Craig Federighi. „Zařízení Applu jsou nejbezpečnějším spotřebním hardwarem na trhu – soukromé společnosti vyvíjející státem sponzorovaný špionážní software se ale staly ještě nebezpečnějšími,“ dodal.

Jak uvádí žaloba Applu, Izraelci prý porušili jeho obchodní podmínky. Heather Greinerová, ředitelka pro obchodní spory americké firmy, pro The New York Times zmínila, že žaloba má být „kůlem v zemi, který vyšle jasný signál, že tento typ zneužívání našich uživatelů nehodláme připustit.“

Je poměrně zajímavé, že se Apple k žalobě uchyluje až nyní, jelikož se o existenci Pegasu a jeho pochybném využití ví už dlouho. WhatsApp, spadající pod Zuckerbergovu společnost Meta s ne zrovna nejlepší reputací kolem ochrany dat uživatelů, na NSO Group kvůli špehování podal žalobu už v roce 2019. Nová žaloba, spolu s omezením ze strany amerického ministerstva obchodu, by izraelskou firmu mohla přivést na pokraj krachu.

Budeme mít přes 10 tisíc klientů, elektřina ale zdraží, hlásí zelení Nano Energies. Vliv měl i krach Bohemia Energy

Luboš KrečLuboš Kreč

stanislav-chvala-nano-min

Foto: Nano Energies

Stanislav Chvála, CEO Nano Energies

0Zobrazit komentáře

V běžném roce přibude české technologické společnosti Nano Energies, která nabízí zelenou elektřinu, několik set nových klientů. Jenže poslední týdny nejsou obyčejné ani náhodou. „Zájem je enormní. Zpracováváme několik tisíc žádostí. Je za tím primárně krach Bohemia Energy, ale nejen to,“ říká šéf šéf společnosti Stanislav Chvála s odkazem na nedávný krach firmy s milionem klientů, kterou ovládala rodina Jiřího Písaříka. „V počtu zákazníků půjdeme nahoru o zhruba 100 procent, budeme jich mít víc než deset tisíc,“ dodává.

Jenže na dvojnásobek nestoupne pouze počet domácností a firem, které odebírají elektřinu vyrobenou ve zdejších fotovoltaických, vodních či větrných elektrárnách, ale i její cena. „Je to tak. Ceny energie z obnovitelných zdrojů kopírují ceny konvenční elektřiny a její zdražení je opravdu razantní,“ vysvětluje Chvála, který v minulosti působil několik let na různých pozicích v polostátním koncernu ČEZ.

Nano Energies zveřejnily svůj ceník na rok 2022 v dvouměsíčním předstihu a vyplývá z něj, že zatímco letos domácnost za jednu megawatthodinu zaplatila necelých 1 700 korun, od ledna to bude 3 390 korun. Řeč ale je o ceně silové elektřiny, která tvoří jen část vyúčtování, ve skutečnosti tak cena klientům Nano Energies stoupne o 40 procent.

To odpovídá dění na trhu, na zdražování se chystají i další dodavatelé energií. Například ředitel ČEZ Daniel Beneš už dříve v Hospodářských novinách uvedl, že společnost ceny elektřiny od ledna zvedne minimálně o třetinu a že u plynu bude zdražení ještě větší, nejspíš dvoutřetinové. Na burze, kde se s elektřinou obchoduje, se v polovině listopadu cena elektřiny pohybovala kolem 160 eur za MWh, na začátku října ale vystoupala až ke dvěma stům eur, tedy přes pět tisíc korun.

„Vyšší ceny kolem sta eur už s námi nejspíš zůstanou.“

A dá se čekat zlevnění v příštím roce? „K určité cenové redukci nejspíš dojde, nyní se do vysokých cen promítá několik vlivů,“ naznačuje prostor pro cenový pokles Chvála, který ve společnosti Nano Energies působí necelé čtyři roky. Jenže obratem dodává: „Rozhodně ale nepřijde dramatický propad pod 100 eur za jednu MWh.“

„Situace, kdy třeba na jaře 2020 elektřina stála 30 eur, se už asi nebude opakovat. Vyšší ceny kolem sta eur už s námi nejspíš zůstanou,“ říká Chvála a současně upozorňuje, že vyšší cena neznamená vyšší marži pro něj a jeho tým: „Je to prostě otázka poptávky a nabídky.“

Nano Energies patří k menším hráčům na českém trhu, odlišují se ale svým zaměřením. Společnost vykupuje elektřinu z výhradně obnovitelných zdrojů, jako jsou solární parky nebo větrníky. „Naši obchodníci prostě sledují trh a oslovují nové a nové producenty. Nemusí jít jen o velké parky, ale i menší výrobce,“ vysvětluje Chvála.

Už nyní je prý jasné, že v závěru roku budou v Nano Energies muset zájemce odmítat, protože pro ně nebudou mít nasmlouváno dost elektřiny pro rok 2022. A z toho důvodu vyrostou jen na něco málo přes deset tisíc zákazníků. „Ale podepisujeme smlouvy s výrobci v průběhu celého roku, takže když zasmluvníme třeba novou velkou fotovoltaiku, automaticky se ozveme zákazníkům, které máme na seznamu zájemců, že už pro ně máme místo,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Firma, kterou Chvála vede, vznikla už v roce 2008. Stojí za ní Petr Rokůsek, český podnikatel částečně žijící v Lichtenštejnsku, který v Česku vybudoval a následně za stovky milionů korun prodal americké firmě Sign-Zone výrobce podnikových reklamních displejů Jansen Display. Navíc je velkým milovníkem ekologie a také blockchainu.

Podíly ve firmě, která sídlí na pražské Národní třídě v moderní budově Drn, mají také developer Petr Němec (ostatně on Drn postavil), matematik Petr Zahradník nebo Tomáš Janeček, spoluzakladatel finanční skupiny RSJ a majitel sítě škol Duhovka Group.

Pro skupinu Nano Energies je ovšem dodávání zelené elektřiny a plynu domácnostem či firmám jen jednou z několika byznysových noh. Kromě toho se věnuje obchodování se spotovou elektřinou. Tato divize tvoří zhruba 90 procent obratu skupiny, který loni překonal 1,3 miliardy korun.

Celá společnost sice za loňský rok vykázala ztrátu v řádu desítek milionů korun, podle Chvály je to ale způsobené investicemi do technologií a plánované expanze jednotlivých divizí. Letos už by ovšem firma měla skončit v mírném plusu.

petrrokusek_nanoenergies-min

Foto: Nano Energies

Petr Rokůsek, zakladatel Nano Energies

„S tradingem máme velké plány. Je to ziskový byznys, ale na rozdíl od burzovního obchodování je pořád hodně závislý na lidech, obchodování je automatizované jen částečně. A to je něco, co bychom rádi změnili, naznačuje Chvála, že pracují na systému algoritmického obchodování.

Kromě toho se ale nyní věnují ještě jedné perspektivní oblasti – pomáhají vyrovnávat nestabilitu v síti jejímu správci, státní společnosti ČEPS, které patří dráty. Jde o něco, co se stále větší rolí obnovitelných zdrojů bude čím dál důležitější, protože fotovoltaiky nebo vítr jsou sice čisté, ale tak trochu nevyzpytatelné zdroje. „Stává se, že někdy je elektřiny moc a někdy málo podle toho, jak fouká či svítí. To vytváří tlak na přenosovou síť. My ho pomáháme mírnit,“ říká Chvála.

Jak? ČEPS si u nich objedná, že v ten a ten čas by potřeboval snížit spotřebu nebo zvýšit výrobu o určité množství MWh. Nano Energies se dohodnou se svými zákazníky, třeba velkými administrativními centry nebo kogenerační jednotkou, že v danou dobu opravdu o něco sníží svou spotřebu, a pak se podělí o finanční odměnu.

„Naše role je vymyslet a nastavit, jak spotřebu či výrobu buď snížit, nebo zvýšit, aniž by se to poznalo na fungování objektu,“ dodává Chvála. Tuto službu Nano Energies zatím nabízí v Česku a na Slovensku, mají nasmlouvaných několik desítek klientů a chystají se s ní i do dalších zemí včetně Maďarska a Chorvatska. „Cítíme tam velký potenciál, řeší to a bude to řešit celá Evropa,“ uzavírá CEO společnosti.