Špičkové stroje doplní moderní navigace. Designéři tvoří orientační systém pro české nemocnice

Nový orientační systém si vyzkouší porodnice v Podolí. Na Bulovce se pak tvoří manuál pro všechna zdravotnická zařízení v zemi.

Eliška NováEliška Nová

ustav-pro-peci-o-matku-a-dite

Foto: Czechdesign

Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí poptává nový orientační systém

0Zobrazit komentáře

Porodnice v Podolí se snaží inovovat. V poslední době tak přišla například se zdravými svačinami, které jsou k dispozici celý den, i s takzvanou bondingovou místností, kde se po císařském řezu mohou otcové sbližovat s právě narozeným potomkem. Do budoucna chce ale vylepšit ještě jednu zásadní věc – to, aby příchozí přesně věděli, kam jít.

Když vstoupíte do Ústavu pro péči o matku a dítě, budete si připadat, jako byste cestovali v čase. Kruhová místnost s křišťálovými lustry a buclatými andělíčky napovídá, že porodnice v Podolí rozhodně nevyrostla někdy nedávno. Ve čtvrté pražské městské části stojí už od roku 1914. Výhoda budovy je, že není tak obrovská jako jiné nemocnice, i tak je to ale někdy s hledáním cesty složité. Ústav se proto spojil s odbornou organizací Czechdesign.

„Do nemocnic vstupujeme vždycky tak trochu v nestandardním rozpoložení, býváme ve stresu, něco nás bolí a ideálně bychom se potřebovali dostat ve správný čas na správné místo. Orientační systém by tedy měl být velice funkční a čitelný všem věkovým skupinám a lidem s různými indispozicemi,“ líčí pro CzechCrunch ředitelka Czechdesignu Jana Vinšová.

Odborná organizace, která se snaží dostávat design do běžného života, oslovila několik nemocnic a právě v Ústavu pro péči o matku a dítě tento problém zrovna řešili. „V Podolí se nachází orientační systém v podobném stavu jako v jiných nemocnicích, to znamená, že nemá ucelenou podobu, zahrnuje velké množství ad hoc řešení a nosiče z velmi různých období zpracované celou škálou technik, materiálů, umístění i grafických řešení. Nejednotnost mu škodí stejně jako nesystematičnost. A právě tohle má náš projekt pomoci řešit,“ líčí Vinšová.

Czechdesign proto provedl v podolské porodnici výzkum, který se pak stal součástí zadání soutěže, jejímž výsledkem by měl být návrh nového orientačního systému. Designéři by měli navrhnout řešení pro konkrétní uživatelskou cestu, ohled se přitom bude brát na celou řadu detailů od čitelnosti a přístupnosti přes grafiku a typografii až po rozmístění nosičů.

Výzkumná zpráva má sto stran a kromě samotných soutěžících by měla posloužit i nemocnici. Je v ní totiž uvedeno také to, jak by s navigací měli naložit zaměstnanci ve chvíli, kdy budou designéři pryč. „Třeba na kterých místech je vhodné nechat otevřené dveře a rozsvícené světlo nebo jakým způsobem s pacienty komunikovat urgentní informace. Zkrátka aby šlo o dlouhodobě udržitelné řešení, které nebude klást překážky zaměstnancům ve zdravotnictví, a naopak pomůže jejich práci ulehčit,“ uvádí ředitelka odborné organizace.

Designéři by se měli vypořádat i s tím, že jde o památkově chráněnou budovu a její atmosféra by se měla odrazit i v nových ukazatelích. Do dalšího kola soutěže postoupily dva designérské týmy. Je to Roman Černohous ve spolupráci s Esté architekti a Artbureau. Výsledky soutěže by měly být známé už letos na jaře.

Tříletý výzkum na Bulovce

„V českém zdravotnickém prostředí dobře fungující orientační systémy chybí, je to projekt, který jsme si přáli posledních osmnáct let, loni jsme si jej nadělili k dvacátým narozeninám,“ říká Vinšová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zdaleka totiž nejde jen o problém Podolí. Snad i proto dostal Czechdesign na problematiku orientačních systémů v nemocnicích dva granty a spolupracuje také s Masarykovou univerzitou v Brně. V plánu je téma otevřít i v dalších nemocnicích. Tam si podle Anety Macolové z Czechdesignu většina zaměstnanců i vedení uvědomuje, že navigace není v dobrém stavu. Není to ale priorita, a to z velké části proto, že nevědí, co by s tím měli udělat, ani na koho se obrátit. Ruku v ruce s tím jde problém s penězi, ty jednoduše na podobné projekty ve zdravotnictví nejdou.

Czechdesign chce i proto nabídnout nástroje a postupy, jak dospět k optimálnímu řešení. Chystá proto nyní metodiku pro ministerstvo zdravotnictví, která by zaštítila jednotný přístup k navigaci a orientaci ve všech zdravotnických zařízeních. Na projektu spolupracuje kromě Masarykovy univerzity také s Fakultní nemocnicí Bulovka a v zádech má také Technologickou agenturu ČR.

Na Bulovce se nyní rozbíhá tříletý výzkum, na jehož konci bude zmíněná metodika. „Chceme, aby se toto téma bralo víc vážně a nepanoval takový nepoměr mezi špičkovým přístrojovým vybavením a orientačním značením ještě z dob komunismu,“ dodává Macolová.

Točíme se na tom, že si za to můžou samy, říká o existenčních problémech rodin s dětmi Tereza Maxová

Česko je stále zemí, kde se navzdory verdiktu Nejvyššího soudu odebírají děti z rodin z ekonomických důvodů. Pomoct rodičům má projekt Lighthouse.

Tereza Maxová

Zdroj: Nadace Terezy Maxové

Tereza Maxová

0Zobrazit komentáře

Paní Květě se v roce 2022 obrátil život vzhůru nohama. Po smrti partnera se dostala do finanční tísně, přišla o byt a skončila i s dětmi v azylovém domě. „Tam mi byli celou dobu oporou, cítila jsem zde bezpečí a věřila, že se zvládnu zase postavit na vlastní nohy a začít od začátku,“ říká. Květa v domě navíc potkala personální koučku projektu Lighthouse z Nadace Terezy Maxové. A i díky ní našla nový hnací motor: využila své zkušenosti, začala péct a získala uplatnění jako cukrářka. S pomocí od nadace nyní bydlí s rodinou zase ve svém a nastoupila do nové práce.

Ne všechny příběhy rodin, které se dostaly do problémů, ale končí podobným happyendem jako z filmu. V České republice je aktuálně v náhradní péči kolem 28 tisíc dětí, což je v rámci EU nadprůměrný počet. Ve 48 procentech případů to je (aspoň podle informací Seznam Zpráv) z důvodu nevyhovujícího bydlení. Přitom odebírání dětí z rodin kvůli ekonomickým důvodům kritizoval ve funkci ombudsmana už v roce 2007 Otakar Motejl: „Veřejný ochránce práv považuje tento postup za zcela nepřípustný a v rozporu nejen s právy dítěte, ale lidskými právy vůbec.“

A v roce 2011 dokonce Nejvyšší soud rozhodl, že chudoba rodiny a špatné bydlení nemohou být jediným důvodem pro odebrání dítěte a nařízení ústavní výchovy. Navzdory tomu je i třináct let poté praxe v Česku stále odlišná. Bývalá modelka, filantropka a podnikatelka Tereza Maxová, která se pomoci dětem věnuje přes pětadvacet let, k tomu říká, že i jí samotnou před lety šokovalo, jak snadno lze přijít o děti: „Tehdy jsme pomáhali jedné sociální pracovnici zachránit před odebráním sedm dětí od maminky samoživitelky, které přišel nedoplatek za plyn, který byl nad její rozpočet.“

Jednalo se přibližně o 15 tisíc korun, a kdyby dotyčná žena dluh nezaplatila, musela by opustit byt. „Pokud by k tomu došlo, děti by pravděpodobně skončily v dětském domově, kde stát platí náklady na jedno dítě v ústavu přibližně 30 až 50 tisíc měsíčně. A to nezmiňuju trauma z odebrání a citovou deprivaci,“ popisuje Maxová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Nadaci Terezy Maxové se více než 15 let po pomoci kojeneckým ústavům a pěstounským rodinám zaměřují i na podporu rodičů v tíživé ekonomické situaci, kterým by jinak odebrání dětí hrozilo. „Pro takové maminky máme v projektu Lighthouse jednorázové řešení v případě akutní krize. Nabízíme finanční pomoc pro kauci na bydlení, nedoplatky na energiích, nájemné a dluhy,“ říká Maxová.

Ve spolupráci s OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí pozn. red. ) je pak jejich cílem adresná pomoc rodinám, které se dostaly do těžké sociální či jiné ohrožující situace. I tato finanční podpora je jednorázová a jejím předpokladem je spolupráce rodičů a bezpečné rodinné prostředí pro dítě.

Lighthouse ale neposkytuje jen finanční pomoc, snaží se rodiče také naučit, jak s penězi zacházet. I to je totiž často problém. „Špatná finanční situace a dluhy bývají společným jmenovatelem. Naší snahou je podpořit změnu návyků, jimiž matky řeší svou finanční situaci. Pracujeme s nimi dlouhodobě a pravidelně,“ vysvětluje Maxová.

Tereza Maxová

Zdroj: Nadace Terezy Maxové

Modelka a zakladatelka Nadace Terezy Maxové, Tereza Maxová

V nadaci se zaměřují hlavně na to, jak dostat pod kontrolu domácí rozpočet, jak vyjít s penězi, které jsou k dispozici, a také jak případně vytvářet rezervy. „Společně hledáme cesty jak řešit jejich dluhy a exekuce. Celkově nám jde o to, aby matky po návratu do běžné společnosti zvládly hospodařit, vést domácnost a předcházet finančním potížím,“ dodává.

Kromě toho chce nadace pomáhat i matkám, kterým v návratu do práce brání třeba nedostatek školek: „Pomáháme v rámci našeho CTP fondu, z něhož lze podpořit například úhradu školkovného, kroužků, vzdělání, školních potřeb, dopravy do školy, náklady na psychologa, školní výlety a podobně.“ Lighthousu se podařilo od jeho rozjezdu v roce 2022 pomoci 124 rodinám, roční rozpočet projektu je milion dvě stě tisíc korun.

A co by měli podle Maxové dělat zákonodárci? „Je potřeba systém přenastavit tak, aby se pomoc a podpora k rodinám dostala včas. To je směr, který uplatnily všechny státy, které se rozhodly pro transformaci.“ Je prý potřeba se také odklonit od v Česku stále převládajícího „trestajícího“ přístupu: „Pořád se na rodiny, které mají potíže, díváme tak trochu skrz prsty a točíme se na tom, že si za problémy mohou samy. Byla bych ráda, kdybychom si uvědomili, že když dítěti a rodině pomůžeme včas a prakticky, tak je to investice, která se vyplatí.“

maxovauci

Foto: Nadace Terezy Maxové

Nadace Trezy Maxové pomáhá i s doučováním v dětských domovech

spotify-darkweb

Přečtěte si takéSpotify řeší problém s dealery drog. Využívají platformu k propagaciStalo se Spotify novým dark webem? Platforma musí mazat stovky podcastů nelegálně nabízejících léky

Jednoduše jde tedy o to nasměrovat zdroje a lidské kapacity do terénní sociální práce a sociálních služeb. Podle Maxové příklady dobré praxe u nás už existují. „Řada neziskových organizací se inspirovala právě i v zahraničí a přenesla do České republiky skvělé metody práce, jak posílit rodičovské kompetence. A máme i příklady z vyloučených lokalit, že když spolupracuje dobře škola, lékař a sociální služba, tak se daří rodinu udržet pohromadě,“ říká Maxová.

V zahraničí, zejména na západ od nás, je podle ní samozřejmostí, že se nejvíce energie upíná směrem k prevenci a včasné podpoře. Základem je garantovaná síť terénních a ambulantních služeb, na kterou rodiče narážejí v běžném sociálním prostředí.