Viktor Orbán, Andrej Babiš a Marine Le Penová. Už sami o sobě dokáží budit tito politici vášně, o to víc, když se spojí. Na poli Evropské unie se začalo jejich politické směřování stále více sbližovat, až z toho vzniklo nové uskupení, které se rázem stalo jedním z největších v europarlamentu. Přidali se totiž například i Filip Turek nebo přední představitelé evropské krajní pravice. Nová frakce se jmenuje Patrioti pro Evropu a je výsledkem nedávných unijních voleb. O co přesně jde a proč by nás mělo zajímat?

Jelikož se nová frakce záhy stala třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu a odborníci se shodují na jejím proruském a euroskeptickém směřování, shrnujeme v nejzásadnějších bodech, jak velkou mají Patrioti pro Evropu skutečně moc a zda vyvolávají obavy oprávněně.

Kdo je předseda Patriotů, kterému je 28 let?

Nová frakce vznikla v Bruselu po asi týdenním vyjednávání. Aby bylo nové uskupení v Evropském parlamentu považováno za platné, musí mít vždy nejméně třiadvacet členů z alespoň sedmi členských států. Spojením pravicových a krajně pravicových europoslanců se to Patriotům pro Evropu podařilo a záhy se stali třetím největším seskupením instituce.

Většina jejich členů byla přitom doposud součástí krajně pravicové, euroskeptické a konzervativní skupiny Identita a demokracie (ID) a se stejným ideologickým směřováním se přidala také k nové frakci, kvůli čemuž ji její konkurence považuje za myšlenkové pokračování ID.

Předsedou Patriotů pro Evropu byl na pondělní schůzi v Bruselu zvolen Jordan Bardella, teprve osmadvacetiletý lídr francouzského Národního sdružení Marine Le Penové. To čekalo se svým připojením na výsledky parlamentních voleb ve Francii, ve kterých skončilo překvapivě až na třetím místě, a to poté, co původně vyhrálo první kolo. Ačkoliv měl Bardella za úkol zbavit svou stranu dlouhodobé nálepky krajní pravice, připojením se k Patriotům pro Evropu ji spíše potvrdil.

The composition of Patriots for Europe.

🇫🇷 National Rally: 30
🇭🇺 Fidesz-KDNP: 11
🇮🇹 Lega: 8
🇨🇿 ANO: 7
🇦🇹 FPÖ: 6
🇪🇸 Vox: 6
🇳🇱 PVV: 6
🇧🇪 Vlaams Belang: 3
🇨🇿 Oath and Motorists: 2
🇵🇹 Chega: 2
🇩🇰 Danish People’s Party: 1
🇱🇻 Latvia First: 1
🇬🇷 Voice of Reason: 1

Total: 84 MEPs

— Jorge Liboreiro (@JorgeLiboreiro) July 8, 2024

Jednou z místopředsedkyň parlamentní frakce byla zvolena česká europoslankyně za hnutí ANO Klára Dostálová. Ta funkci zastává spolu s dalšími šesti místopředsedy. Jedním z nich je mimo jiné také Roberto Vannacci, lídr kandidátky italské Ligy Severu a kritik Západu. Vannacci je bývalým vojenským atašé v Moskvě, z pozice byl ale v roce 2022 suspendován kvůli své knize, ve které ostře útočil na liberalismus, queer lidi i černošské italské sportovce.

Andrej Babiš i Filip Turek. Kdo všechno se spojil?

Patrioti pro Evropu mají celkem 84 členů ze dvanácti zemí Evropské unie. Jsou mezi nimi kromě europoslanců Národního sdružení Marine Le Penové také ti z maďarského Fideszu Viktora Orbána, italské Ligy Severu Mattea Salviniho, Svobodné strany Rakouska pod vedením Herberta Kickla nebo nizozemské Strany pro svobodu Geerta Wilderse.

Kromě toho se k uskupení připojilo také devět Čechů. Mezi sedm europoslanců za hnutí ANO patří kromě Kláry Dostálové také Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Ondřej Kovařík. Zbylými dvěma členy nové frakce jsou také zvolení europoslanci z koalice Přísaha a Motoristé, Filip Turek a Nikola Bartůšek. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v souvislosti s tím uvedl, že je sice spojuje s Přísahou a Motoristy pohled na unijní politiku, v domácí politice v Česku se ale jejich názory nesetkávají.

Spojení těchto dvou politických uskupení v krajně pravicové frakci je nicméně už nyní podle expertů jasným signálem pro české voliče. „České strany – hnutí ANO a koalice Přísahy a Motoristů – se oficiálně staly součástí proruské, protiukrajinské a protievropské frakce, která se rozhodně nebude zasazovat o posílení českých zájmů v Bruselu,“ říká pro CzechCrunch analytička projektu České zájmy v EU Hedvika Ruszová.

„Jde o strany, které naopak prosazují především slabou Evropu a tím i Česko. Jde tak o oficiální vstup ANO mezi krajní pravici a proruskou scénu,“ dodává Ruszová.

Obdivovatel Putina i podporovatel Ukrajiny. Jak to jde dohromady?

Podle prozatímních výroků představitelů frakce chtějí Patrioti pro Evropu bojovat za suverenitu Evropy a proti imigraci. V rámci strukturálních změn chtějí omezit hegemonii Evropské komise a naopak obnovit silnou pozici Evropského parlamentu. Zaměřit se chtějí i na revizi Green Dealu, tedy unijní strategie zaměřené na snižování emisí. A ohledně války na Ukrajině údajně usilují o mír a dialog.

„Chceme změnit podobu Evropské unie, chceme zajistit, aby azyl nebyl zneužíván, a chceme mír na našem prahu,“ uvedl krajně pravicový Rakušan Harald Vilimsky během pondělní tiskové konference a zároveň vyzdvihl cestu Viktora Orbána do Moskvy. Ta se uskutečnila minulý týden pod štítkem jakési mírové mise a byla ostře kritizována představiteli Evropské unie i Severoatlantické aliance.

Otázkou nyní je, do jaké míry budou členové frakce v klíčových problémech jednotní. „Tématy, která Patrioti pro Evropu zvolili, jsou zejména boj proti nelegální migraci, proti evropským klimatickým politikám a protiunijní rétorika jako taková. Strany ale nejsou jednotné například v klíčovém tématu podpory Ukrajiny,“ vysvětluje pro CzechCrunch projektová manažerka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas.

Jací podporovatelé a koho se tedy v Patriotech pro Evropu sešli? „Například Matteo Salvini z italské Ligy patří mezi obdivovatele Putina, podobně rakouští Svobodní vystupovali pro zrušení sankcí proti Rusku. Další strany ale naopak patří mezi podporovatele Ukrajiny, například sama Marine Le Penová svůj původně proruský postoj změnila po začátku války,“ doplňuje Kazlauskas.

Mají Patrioti pro Evropu reálnou moc?

I přesto, že jsou Patrioti pro Evropu v současné chvíli třetím největším uskupením v Evropském parlamentu, který má celkem 720 členů, většinu mít v Bruselu nejspíš nebudou – tu stále drží lidovci se socialisty a liberály, kteří mají europoslanců přes čtyři stovky. Nová frakce se tak dostane do opozice, což značně omezí její pravomoci.

„Pro konkrétní politickou práci je potřeba, aby získali významné funkce ve vedení Parlamentu a jeho jednotlivých pracovních výborů. I když Patrioti pro Evropu už oznámili, že by vzhledem ke své velikosti rádi získali předsednickou pozici ve dvou výborech, s největší pravděpodobností to ostatní politické strany při formálním hlasování za dva týdny neumožní,“ říká Vendula Kazlauskas.

Stejně tak podle analytičky AMO nemůžeme očekávat, že by poslanci a poslankyně za tuto frakci získali vysoké posty ve vedení Parlamentu. „Pro ANO to tedy znamená, že nezopakuje politický úspěch z předchozího mandátu, kdy Dita Charanzová byla jednou z místopředsedkyň Evropského parlamentu,“ dodává Kazlauskas.

Způsob, jakým bude nové uskupení měnit politiku Green Dealu, bojovat proti imigraci a naopak za národní suverenitu, bude tedy podle všeho výrazně omezený, a to především kvůli jeho politické izolaci. „V EU totiž o vašem vlivu nerozhoduje vaše velikost, ale hlavně vaše schopnost sehnat spojence. To platí jak na úrovni členských zemí (ani Německo nebo Francie samy nic neprosadí, musí sehnat spojence), tak na úrovni jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu,“ připomíná Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin a spoluautor podcastu Bruselský diktát.

O co se tedy budou Patrioti zřejmě snažit? „Vystupování Patriotů přitom nasvědčuje tomu, že nemají o získání vlivu zájem, jde jim o dopad jejich slov a činů na domácí politiku v jejich členských zemích,“ hodnotí ambice členů nové frakce Houska.

A Babiš? Ten chce být premiérem

Členové nové frakce se možná neshodnou na klíčových otázkách, cíl mají ale společný: všichni usilují o své vlastní zájmy na poli domácí politiky v členských zemích. I přesto, že nebudou v Bruselu úspěšní, mohou své snahy prezentovat domácímu publiku jako odboj proti Evropské unii. A na tom záleží nejvíce, jejich voliči nemusí dění v Evropském parlamentu ani sledovat.

„Dobře to je vidět na příkladu Andreje Babiše – vědomě šel do frakce bez vlivu, protože mu o něj nejde, jde mu o to, aby se za rok opět stal českým premiérem. V rámci toho vsadil na ostrou kritiku prakticky všeho, co má svůj původ v EU, a to i opatření, která sám, když Česko v EU jako premiér zastupoval, schválil (právě on podpořil jménem ČR cíle Green Dealu, stejně jako Viktor Orbán za Maďarsko). Z tohoto pohledu se tedy spojil s ostrými kritiky EU, protože na tuto kartu sám chce vsadit v domácí české politice,“ vysvětluje Houska.

Plníme, co jsme vám slíbili. Váš hlas bude slyšet 🇨🇿🇪🇺 pic.twitter.com/eybQIuLxi9

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) July 8, 2024

To se však Babišovi ani dalším, kteří jsou v Patriotech pro Evropu zainteresovaní, nemusí vyplatit. Ačkoliv si své diplomatické dveře k některým hráčům evropské politiky otevřeli, k těm mnohdy významnějším si je svou angažovaností v krajně pravicové frakci naopak zavřeli.

„Pokud bude Babiš premiér, uvidí, že jeho současní spojenci jsou ve skutečnosti politici, jejichž program je ve velkém nesouladu s českými zájmy (jimiž se přitom on sám neustále ohání). Pokud by ve Francii vládla Le Penová a v Rakousku Kickl, jeho nynější partneři v Patriotech, jde o strany, které prosazují například faktický konec jednotného evropského trhu, který je přitom základem české prosperity, jde na něj přes 80 procent českého exportu. Chtějí taky fakticky zničit Schengen. Podobné cíle mají i další strany sdružené v Patriotech,“ říká Houska.

Co z toho podle spoluatora Bruselského diktátu plyne? „ANO se tedy spojilo se stranami, jejichž program jde proti základním českým zájmům,“ dodává.