Jak by měly vypadat kanceláře budoucnosti? To je otázka, která v poslední době padá stále častěji. V době pandemie firmy řeší otázku, zda mají klasická pracoviště stále smysl. Implementace home officů na začátku března akcelerovala a ti, kteří do této chvíle možnost pracovat z domova neměli, se radovali. Přibyl čas, který jindy trávíme ranní přípravou a transportem do práce.

Když home office funguje v době sociálního distancování, proč by ho firmy nemohly zavést napořád? Může se zdát, že díky práci z domova máme mnohem více volného času na naše záliby. Opak je ale pravdou. O tom píše ve svém komentáři pro CzechCrunch Martin Stára, spoluzakladatel architektonického studia Perspektiv, které bylo loni vidět díky coworkingu Base, novému sídlu GoPay či oceňovaným kancelářím EOH.

***

V minulosti vznikaly nejrůznější studie, které demonstrovaly, jak home office snižuje fluktuaci zaměstnanců, zvyšuje spokojenost a produktivitu. Praktická stránka práce z domova v době pandemie přinesla ale jiné výsledky.

Dle univerzitní studie (v PDF zde) otištěné v deníku New Technology, Work and Employment, v níž vědci zkoumali 259 organizací, 869 týmů a 10 011 zaměstnanců, se potvrdilo, že i v případě méně než jednoho dne stráveného na home office se negativně ovlivňuje zaměstnancova výkonnost.

Náhodné rozhovory v kuchyňce

Zaměstnanci samotní si práci doma mohou pochvalovat a tvrdit, že jsou produktivnější. Jejich produktivita je ale často zaměňovaná za delší dobu strávenou prací. Nerozlišují totiž pracovní dobu, díky tomu se kupí více stresu, protože práci nestíhají či si nedokáží stanovovat priority.

Zbytečně se organizují konferenční hovory, které by jindy nahradily dvě minuty rychlého shrnutí u přípravy kávy v kuchyňce. Vědomi si toho jsou giganti jako IBM nebo Yahoo, kteří jako první umožnili tisícům zaměstnanců práci z domova. Před třemi lety ji vzhledem k neuspokojivým výsledkům zase kompletně zrušili.

Důvodem je to, že velká část znalostí a informací, na nichž jsou lidé závislí, se kultivuje díky spontánním a neformálním rozhovorům s kolegy v komunitních prostorách. Jedná se o faktory, které je téměř nemožné replikovat v digitálním prostředí na Zoom callech. Sám Steve Jobs hovořil o tom, že „kreativita vychází ze spontánních setkání a náhodných rozhovorů“.

Jak se těmto potřebám přizpůsobí design kanceláří? V minulosti, kdy práce na dálku nebyla tak obvyklá, bylo trendem zprostředkovat „domácí atmosféru“ na pracovišti. Chill zóny, pohodlné gauče, herní konzole. Nyní každý moc dobře ví, jaké je střídat místa a pozice ve svém bytě a že sezení na gauči dlouhodobě nevyhovuje našemu tělu.

Kanceláře budoucnosti budou muset nabídnout zaměstnancům víc. Budou to muset být zejména pracoviště, která podporují interakci mezi lidmi. Jde o vytvoření různorodého pracovního prostředí, kam se zaměstnanci budou chtít vracet, jelikož uspokojuje požadavky na soustředěnou práci, kreativní brainstorming či komunitní zóny.

Výhledy počítají také s tím, že se poměry pracovních míst a společných zón začnou přelévat. Díky flexibilnímu rozvržení práce z domova a z kanceláře nebude každý zaměstnanec potřebovat mít své dedikované místo, což usnadňuje rotaci v týmu.

Konec velkých open spaců

Od velkých open spaců se začíná opouštět a kanceláře budou koncipované pro menší počet zaměstnanců. Díky tomu se eliminuje riziko přenosu nákazy napříč celou firmou a místo se tak stává bezpečnějším. Pracovníci také nejsou tak často rušeni, jako tomu je v případě velkých open spaců.

Firmy by měly věnovat pozornost i dalším detailům, které mohou přispět k budování inspirativního a inovativního pracoviště. Dostatek zeleně nebo možnost práce z venkovní terasy pozitivně ovlivňuje náladu.

Efektivní technologie, které mají pozitivní vliv na pobyt v kancelářích, jsou dalším z aspektů zpříjemnění pobytu na pracovišti. Inteligentní měřiče oxidu uhličitého, true tone osvětlení, které mění svou teplotu dle aktuálního světla, nebo přítomnostní systémy dbají na udržitelnost a úsporu energie.

Díky snížení počtu dedikovaných míst je možné investovat do vyšší kvality materiálů a nábytku, které nebude potřeba po pár letech obměňovat. Firmy by měly brát ohled na vytváření ekologického pracovního prostředí s důrazem na udržitelnost a snižování uhlíkové stopy.

Některé výzkumy totiž potvrzují, že až 91 % mileniálů by dalo přednost práci ve společnosti, která se zavazuje k environmentální a sociální prospěšnosti. Například Facebook i v době pandemie paradoxně nepřestal investovat do nových kancelářských prostor.

Důvod k akvizici kancelářských prostor je jednoduchý. Pracoviště byly, jsou a budou pro firemní kulturu nezbytnou součástí a i nadále místem, kde se lidé budou setkávat a socializovat. Žádný z konferenčních hovorů totiž nedokáže kompenzovat lidskou potřebu interakce s dalšími.

Kreativní, flexibilní a propojené – tato slova budou určovat kanceláře budoucnosti. Důraz na wellbeing, produktivitu a podněcování kreativity zaměstnanců se stanou klíčem k úspěchu organizací na pracovním trhu a kancelářské prostory ještě více zdůrazní aspekty práce v moderním světě.

Jaké budou hlavní aspekty kanceláří budoucnosti?

1. Kanceláře se budou transformovat, samotný home office není řešení.
2. Vytvoření různorodého pracovního prostředí, které podporuje interakci zaměstnanců.
3. Kanceláře pro menší týmy místo velkých open spaců.
4. Flexibilní pracovní místa inspirovaná coworkingem.
5. Jednoduché propojení v digitálním světě je základ práce na dálku.
6. Poměr pracovních míst a společných zón se bude přelévat ve prospěch zaměstnanců.
7. Využití technologií pro zvýšení kvality prostředí.
8. Ohleduplnost vůči životnímu prostředí, větší důraz na kvalitu.