Spouští se kurz, který může zvýšit potenciál Česka. Elements of AI jednoduše vysvětlí, co je to umělá inteligence

Iva BrejlováIva Brejlová

elementsofai

Na projektu Elements of AI spolupracuje i vědec Tomáš Mikolov

0Zobrazit komentáře

Jediný víkend stačil na to, aby se na Elements of AI – kurz o umělé inteligenci, jenž je dostupný i v češtině – přihlásilo celkem 1 300 zájemců. A přibýt můžou desítky tisíc dalších. Ambice kurzu dostupného zdarma a pro všechny jsou velké: základy umělé inteligence (AI) má přiblížit komukoliv bez nutnosti jakýchkoliv předchozích znalostí a chce pomoci lidem z úplně jiných oborů i profesně.

Podle odborníků by takový kurz o umělé inteligenci dost možná mohl zvýšit potenciál celého Česka. Ostatně když se komunita expertních dobrovolníků Česko.Digital snaží ulehčit životy Čechů díky digitálním technologiím, naráží stále na stejný problém. Prosby o pomoc od organizací, státu a dalších zahrnují často prostě jen jednoduché vytvoření webové stránky nebo aplikace.

„Je velmi těžké pomoci někomu využívat technologie, když nemá vůbec představu o tom, jak by šly využít. Když tedy vlastně neví, co by měl chtít. My máme 4 000 programátorů a dalších odborníků, kteří jsou připraveni pomoci, ale nemáme toho partnera na druhé straně, který by přišel a věděl, co chce,“ vysvětluje Jakub Nešetřil, zakladatel Česko.Digital.

Projekt Elements of AI by tohle mohl změnit. Kurz je k dispozici v češtině, zdarma a pro každého. Kombinuje teorii s praktickými úkoly, jde jím projít vlastním tempem a účastníci se dozví základy strojového učení a neuronových sítí. Odpovídá na to, jak může umělá inteligence ovlivnit jejich práci, a nastíní, jak se bude v následujících letech vyvíjet. Zároveň ale účastníci nepotřebují žádné zvláštní předchozí znalosti matematiky ani programování.

jakub-nesetril2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jakub Nešetřil, zakladatel Česko.Digital

„Vidím v tom příležitost. Protože kurzem projde několik desítek tisíc lidí, kteří budou mít povědomí o tom, jak se dá umělá inteligence nasadit. A potom můžeme využít potenciál, který máme ve společnosti,“ věří Nešetřil. Komu by nestačily vážné ambice, může přijmout náhled popularizátora umělé inteligence a jednoho z největších odborníku v tuzemsku Tomáše Mikolova.

„Je velmi zajímavé vygenerovat si text, obrázky, použít klasifikátory, je s tím hodně zábavy,“ popisuje Mikolov, který patří mezi nejuznávanější kapacity z oboru umělé inteligence v Česku a o svých zkušenostech z Facebooku, Googlu či Microsoftu podrobně hovořil také v našem CzechCrunch Podcastu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Jakmile začnou lidé technologii využívat, zjistí, jak je to zábavné a zajímavé, jak můžeme mít vhled do různých problémů, kde bychom očekávali komplexní řešení, a přitom algoritmy umělé inteligence najdou triviální zkratku. A pak pochopíme, že jsme řešili problém zbytečně velmi komplikovaným způsobem,“ říká Mikolov.

„Je to zajímavý vhled i do našeho myšlenkového pochodu. Umělá inteligence, její pochopení problému a to, jak je počítače řeší, řekne taky něco o nás samotných,“ dodává Mikolov, který je zároveň jedním z odborníků, kteří sérií videí provázejí.

Co cítíte k robotům?

Kurz tak má zbavit lidí strachu z umělé inteligence, ale zároveň poukázat i na její záporné stránky. Ostatně tyto možnosti jako deepfakes nebo masivní šíření dezinformací jsou ve veřejném prostoru diskutované stále častěji. A poznat je není jednoduché. Při uvedení české verze kurzu tak publikum vyzkoušel primátor Prahy Zdeněk Hřib.

„V oblasti umělé inteligence a strojového učení mají čeští výzkumní pracovníci poměrně velký náskok před většinou evropských zemí a zejména v oblasti inovací jsme již v popředí. Zde již hovoříme o využití našich znalostí z informatiky v oblastech, kde máme jedinečné postavení, jako je strojové učení pro zdravotnické potřeby, strojové učení pro robotiku a chytrá města,“ zmínil Hřib.

Primátor však nečetl svůj připravený projev, ale předčítal výstup vytvořený umělou inteligencí. Konkrétně pak dílo jazykového modelu GPT-2 od OpenAI, který pro napsání neotřelé divadelní hry nedávno využilo pražské Švandovo divadlo. Na záznam z oficiálního spuštění tuzemské verze projektu Elements of AI se můžete podívat na videu níže.

„Jde nám o to, aby se s umělou inteligencí naučili pracovat lidé, kteří ji nestudovali,“ popisuje Michal Pěchouček, spoluzakladatel vědecké iniciativy prg.ai a technologický ředitel Avastu. Podle něj je umělá inteligence důležitá teď, ale ještě důležitější bude třeba pro generaci aktuálních dětí.

„Účastníci pracovního trhu budoucnosti budou posuzováni podle toho, jakou mají empatii. Lidé empatičtí budou mít velkou šanci na získání práce. Empatie bude dvojího typu: lidí vůči lidem a také lidí vůči strojům. A Elements of AI tu jsou proto, aby lidem zvýšily empatii vůči strojům, které budou vybaveny umělou inteligencí,“ dodává další přední odborník na AI, který před časem v rozhovoru pro CzechCrunch popisoval, proč je třeba i v tomto ohledu chránit mysl lidí.

Právě iniciativa prg.ai pomohla kurzu na veřejnost spolu s ČVUT, Univerzitou Karlovou a Úřadem vlády ČR. Z Česka ale Elements of AI nepochází. Jde o finský projekt, přesněji tamní Helsinské univerzity a společnosti Reaktor. Program za 46 milionů korun měl v severské zemi úspěch, jen během prvního roku se do něj registrovalo přes 55 tisíc lidí, což je zhruba procento populace.

„Máme v Evropě obrovský potenciál, ale to, co chybí, jsou investice do umělé inteligence.“

V rámci svého předsednictví EU pak Finsko darovalo program všem členským zemím, respektive umožnilo jeho překlad do jazyků unie. „Příští rok čeká předsednictví Českou republiku a já bych si moc přál, aby nám Elements of AI posloužily jako inspirace,“ říká k tomu Hřib. Ať už to tak bude, nebo ne, téma umělé inteligence na české i evropské úrovni má být silné.

„Koncem dubna totiž plánuje Evropská komise představit kroky k regulaci umělé inteligence v Evropě, a proto považuji kurz za nejlepší způsob, jak našim občanům vysvětlit příležitosti, ale i hrozby, které s sebou umělá inteligence přináší,“ dodává Jan Míča, vedoucí oddělení evropské digitální agendy na Úřadu vlády ČR.

Vzdělanost v oblasti umělé inteligence je pro každou zemi důležitá. Podle Teemu Roose z katedry počítačové vědy na Helsinské univerzitě stále víc roste vliv digitálních firem z Číny a Spojených států, které se na AI připravují také. „Máme v Evropě obrovský potenciál, ale to, co chybí, jsou investice do umělé inteligence,“ dodal při uveřejňování programu pro Evropu.

Nutná součást základního vzdělávání

Teď už kurzem dostupným po celém světě prošlo přes 650 tisíc studentů ze 170 zemí. Přibližně 40 procent účastníků tvoří ženy, což je víc než dvojnásobek průměrného počtu studentek kurzů zaměřených na počítačové vědy. Česká verze byla oficiálně spuštěna 25. března a jako v jediné zemi bude v Česku kurz podpořen sérií videí, jejichž cílem bude zpřístupnit účastníkům svět umělé inteligence a obsah kurzu.

Finančně tvorbu videí podpořila iniciativa Czechitas a provázet jimi bude popularizátorka umělé inteligence Sara Polak v tandemu se zmíněným Tomášem Mikolovem. S řešením jednotlivých kapitol už teď pomáhají instruktoři z ČVUT a UK, a to na sociální síti Discord. K tomu funguje na Facebooku skupina k diskuzi o nových poznatcích na poli AI a sdílení zdrojů k dalším informací, kterou moderuje prg.ai.

elements-of-ai

Foto: Elements of AI

Pojetí umělé inteligence v Elements of AI

První etapu Elements of AI už si vyzkoušeli studenti Univerzity Karlovy v únoru, kdy si mohli kurz zapsat jako volitelný předmět. Na aktuální letní semestr si ho zapsalo 382 studentů, nejvíc mimochodem z Filozofické fakulty. Ale zájem byl také z Fakulty sociálních věd, Pedagogické fakulty nebo 1. lékařské fakulty.

„Znalost přínosu a rizik umělé inteligence je naprosto nutná součást dnešního základního vzdělávání stejně jako čtení, psaní a počítání,“ věří Ondřej Bojar, docent z Ústavu formální a aplikované lingvistiky UK, člen výkonného výboru prg.ai a spoluautor revize překladů české verze kurzu.

„Jsem přesvědčený, že neexistuje člověk, kterému by tento kurz neprospěl. Získáte porozumění, které nic nestojí, a přitom má nevyčíslitelnou hodnotu,“ dodává Jiří Němeček, student Fakulty informačních technologií ČVUT a jeden z osmi instruktorů.

Sluchátka, která ráno nasadíte a zapomenete na ně. Český startup Sentien vybral na Kickstarteru už přes 13 milionů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

sentien2-minStory

Foto: Sentien

Peter Jensen, Imrich Valach a Darek Zahálka ze startupu Sentien

1Zobrazit komentáře

Uší se jen letmo dotknou, ale vyřídíte s nimi hovory i poslech hudby. Nosit je můžete celý den a ideálně zapomenete, že je máte na sobě. Řeč je o sluchátkách Sentien Audio, která využívají metodu tzv. kostního vedení. Jejich tvůrci sídlí v Praze a na crowdfundingové platformě Kickstarter vybrali za první den 55 tisíc dolarů. Aktuálně jejich kampaň vybrala už 610 tisíc dolarů, v přepočtu 13,5 milionu korun.

Více než 2 500 podporovatelů zaujal záhlavní a bezdrátový design, kde hrají klíčovou roli elegantní a svým způsobem nenápadné kruhové útvary padnoucí do prostoru před ušima – do uší samotných nestrkáte nic. Celá konstrukce je pružná a přitom velikostně nastavitelná jako u náhlavních sluchátek, stejně tak mají sluchátka Sentien dotykové plochy na ovládání.

Základní technologie je známá už léta. Místo toho, aby zvuk putoval běžně přes ušní bubínky, míří přes onen kruhový komponent a lebeční kost rovnou do středního ucha. Používá se v medicíně, armádě nebo při plavání. Mezinárodní tým se základnou v Praze ale věří, že její využití dotáhl na novou úroveň. A zákazníci tomu podle rychlosti přibývajících dolarů v kampani věří také.

sentien

Foto: Sentien

Uši zůstávají volné. Sentien Audio nabízí i pružnou konstrukci

Tak například: oproti AfterShokz, jedné z nejznámějších značek, která využívá stejnou technologii, má Sentien Audio nastavitelnou konstrukci, delší výdrž baterie, nebo vlastní aplikaci, která dovoluje kompletní konfiguraci. Oproti nim se také profilují více jako sluchátka na každodenní nošení, nikoliv jen na sport.

Nápad vznikl už před pár lety v hlavě Imricha Valacha. Slovenský rodák má za sebou studijní a pracovní štace v nizozemském Rotterdamu i Spojených státech. A když se školou skončil, najednou měl více času. Zabředl tak do tématu interakcí mezi člověkem a počítačem.

„Je jasné, že technologie budou v našich životech stále více. Pozoroval jsem všechna rizika, která to s sebou nese, a říkal jsem si, že jediný způsob, jak jim zabránit, bude vytvořit něco, co bude skutečně sloužit,“ říká Valach pro CzechCrunch.

Začal tak studovat všechna témata od sci-fi přes výrobu, design až po programování. Z nově nabytých znalostí ve finále vzešel nápad udělat zařízení, které na sobě bude moci člověk mít celý den a s klidem na něj zapomene. Valach přitom nad celým problémem přemýšlí velmi technologicky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Problém současných zařízení spočívá v tom, že existuje výrazná prodleva mezi tím, kdy něco chceš a kdy to dostaneš. Například když potřebuješ někomu zavolat, musíš najít mobil, vyhledat jméno, stisknout ‚volat‘. To se snažíme změnit. Samozřejmě nejlepší by bylo, abys na danou věc pomyslel, a bylo by hotovo, ale tam ještě nejsme,“ směje se šestadvacetiletý podnikatel.

Poslouchat a zároveň být přítomný v realitě

Protože na použitelné vizuální či myšlenkové technologie ještě nikdo nepřišel, šel o vývojový stupínek níže a začal se zajímat o audio. Po experimentování a rozebírání různých typů sluchátek se dostal právě až k technologii kostního vedení. Fascinoval ho hlavně fakt, že člověk může poslouchat cokoliv, co chce, ale zároveň je plně přítomný v realitě. Nazývá to jakýmsi rozšířením sluchového vjemu.

Čím víc se do existující technologie kostního vedení ponořil, tím více mu docházelo, jak jsou její existující verze nedokonalé. Už celé dekády se kostní vedení používá v ušní medicíně, aby zvuk mohl „obejít“ například poškozené ušní bubínky, a běžně jej používají například plavci nebo vojáci. Komerční řešení takových sluchátek na každodenní použití ale svůj účel prý neplnila.

V mezičase všeho bádání se Valach přestěhoval z Rotterdamu do Prahy. Právě české hlavní město se mu zdálo jako dobrá základna, protože na jednom místě podle něj koncentruje velké množství průmyslu i talentu. Ambice má prý ale „bez debat“ globální a Prahu tak vnímá jako výchozí stanici.

Ve hře přitom původně byla i Kalifornie, Berlín nebo čínský Šen-čen. V Praze ale náhodou potkal i Petera Jensena, který se stal spoluzakladatelem Sentienu. Ve firmě tato dvojice začala pořádat i hackatony, aby byla stále v obrazu.

Zaměřila se přitom na aspekty sluchátek s kostním vedením, které považovala za nedořešené – jeden z hlavních byla kvalita mikrofonů. Do Sentienu proto prý koupili ty nejlepší, co na trhu našli. Po roce a půl testování nabrali od andělských investorů první stovky tisíc eur.

Až teď, dobrou půlhodinu poté, co spolu mluvíme, se od Valacha dozvídám, že se mnou celou dobu mluví právě přes Sentien. Zvuk je skutečně velmi čistý, i přesto, že má dlouhé vlasy, které by mohly průchod zvuku blokovat.

„Sentien děláme od nuly, a tak známe každý jeho komponent.“

Kromě zvuku se zaměřili na co možná nejlepší ergonomii a na inovaci softwaru. Mobilní aplikace Sentien Connect umožní jak konfiguraci například dotykových ploch na sluchátkách, tak jejich kontinuální updatování. Brzy přibude i ekvalizér.

„Sentien děláme od nuly, a tak známe každý jeho komponent. Dodavatele máme různé, ale třeba by bylo nemyslitelné řešit cokoliv s výrobci plastů na dálku. Měli jsme i měsíce, kdy jsme u nich byli každý den,“ popisuje CEO Sentienu. Jejich headset je prý jediný ve své kategorii na světě, který je zároveň nastavitelný.

Tým Sentienu si velmi dává záležet i na testování, každý vyrobený kus projde přes 300 různých zkoušek. Na první pohled se to může zdát jako hodně, ale na druhou stranu to dává skutečnou záruku, že vše funguje, jak má. Ostatně na své kickstarterové stránce mají tvůrci napsané motto „What’s not tested doesn’t work“ (Co není otestováno, nefunguje).

Kvalitní komponenty i délka testování se zároveň samozřejmě projeví v ceně. Za normální situace se bude Sentien Audio prodávat za 300 dolarů (v přepočtu zhruba 6 600 korun), zatímco nejlevnější headsety s kostním vedením lze na trhu najít i za polovinu.

sentien4-min

Foto: Sentien

Propracovaný design dělá ze Sentienu docela nenápadný doplněk

Valach však věří, že lidé si budou ochotni za kvalitu připlatit. „Jiní výrobci museli udělat kompromisy a my se rozhodli, že je dělat nebudeme. Chceme, aby si zákazníci Sentien opravdu ráno nasadili a zapomněli na něj,“ vysvětluje mladý podnikatel.

Že na headset lze skutečně dokonale zapomenout, dokazují i historky, které Valach zažil během více než půlročního každodenního testování. „Jednou mi do mého headsetu designér pustil ptačí zpěv, já jsem se díval z okna a říkal jsem si, jak ty ptáčci krásně zpívají a jak je venku krásně. Vůbec jsem si to neuvědomil, nejde to rozeznat. Jiný kolega se s tím dokonce vysprchoval,“ směje se.

Vyšší cena je opodstatněná i dalšími vychytávkami, které na první pohled mohou znít banálně, ale i na nich strávili tvůrci množství času. Mají třeba možnost připojení na dvě zařízení podobně jako AirPods, na které ale připojíte jen dva produkty od Applu, nikoliv dvě zcela nezávislá zařízení jako u Sentienu. Potřebná je na celodenní používání také dlouhá výdrž baterie. Ačkoliv Sentien uvádí 24 hodin, Valach se prý se svým prototypem dostává i na více.

„Zvuk doslova zní v hlavě.“

„Sentien Audio ocení třeba lidé, kteří hodně telefonují. Nemusí řešit, jestli mají sluchátka v uších, jestli jsou nabitá, jestli je na druhé straně slyší či jestli je náhodou nemají připojená na laptop a ne na mobil. Prostě si je ráno nasadí a mohou s nimi fungovat celý den,“ říká zakladatel Sentienu.

V balíčku dodává Sentien i špunty do uší. Ke sluchátkům netypické příslušenství vzhledem k technologii dává smysl. Díky kostnímu vedení stále bezezbytku slyšíte běžnou cestou, ať už vám ve sluchátkách hraje cokoliv, což může být napoprvé velmi zvláštní.

„Zvuk doslova zní v hlavě, vlastně ani nevíte, odkud přichází. Třeba když si přes Sentien pustím techno, rozvibruje mi to celou hlavou a je to intenzivnější,“ popisuje Valach zážitek s tím, že Sentien samozřejmě má automaticky zastropovanou maximální hlasitost kvůli bezpečnosti.

Zakladatel často přirovnává Sentien k chytrým brýlím, které před pár lety představil Google, ale technologie ještě nebyla připravená na masový prodej. Lidé si u nich často stěžovali na nepříjemnost pro oči, a tak nastává otázka, zda Sentien nemůže podobným problémům čelit díky niternému přenosu zvuku.

Valach však věří, že to problém nebude. „Nepříjemné to není, naopak je to naprosto přirozené. Sentien totiž přenáší všechny zvuky stejným způsobem, jako slyšíme vlastní hlas, tedy přes střední ucho. Což je ostatně důvod, proč nám může vlastní hlas znít na audio nahrávce jinak, než ho sami slyšíme.“

Na cestě k digitálnímu wellbeingu

Po celou dobu našeho rozhovoru je nadmíru jasné, že ačkoliv je Valach velký technooptimista, uvědomuje si plně rizika svého počínání. „Od začátku jsme si kladli otázku: ,Dáváme lidem na hlavu na celý den headset. Není to špatně?‘“

Nejdříve proto řešili zdravotní rizika. V duchu svého smyslu pro detail si Valach udělal dvojdimenzionální tabulku s každou částí hlavy a každým komponentem sluchátek, aby prozkoumal všechny možné interakce. Nenašel žádná rizika. Ba naopak, použití sluchátek je při volání ještě bezpečnější než mobil, protože Bluetooth nevysílá do hlavy tak silné vlnění jako telefonní signál.

Velmi se ale věnovali také otázkám digitálního wellbeingu. Za naprosto klíčové považovali, aby lidé nebyli sluchátky rušeni. Například tak prozatím opustili původní možnost si pouštět do Sentienu notifikace, protože při vlastním testování se ukázaly jako zásadní rušivý prvek.

sentien3-min

Foto: Sentien

Sentien Audio je jen začátek. Jejich tvůrci se brzo pustí do dalších zařízení

„Jednou jsem byl na poradě, přišla mi notifikace a moje oči doslova vypnuly. Kolegové to na mně hned poznali. Často to také lidé přirovnávají k dystopickému seriálu Black Mirror. Tam se přesně dostat nechceme,“ říká Valach. Klíčová je v tomto směru zmíněná vlastní mobilní aplikace. Díky ní mohou výrobci zcela kontrolovat zážitek, kteří jejich uživatelé budou mít. Nejsou tak závislí na hardwaru ani softwaru třetích stran.

Aktuálně už kampaň Sentienu na Kickstarteru vysoce převyšuje své cíle a po skončení bude odesílat nižší tisíce kusů svých sluchátek. Výrobci jsou podle Valacha připraveni a první zákazníci mohou očekávat dodávky v září. „Na celém Sentienu pracujeme už dva roky a od začátku jsme v kontaktu s výrobci komponentů. Aktuální design je proto optimalizovaný na výrobu. Není to jako i jiných kampaní, že bychom nabrali peníze a až pak vymýšleli, jak danou věc vyrobíme,“ říká.

janatikalova-boxed

Přečtěte si takéJana Tikalová v OPIM spojuje firmy a znevýhodněné uchazeče o práciMenšiny se bojí odhalit své potřeby a firmy je neznají. Pomáháme s hledáním práce i diverzitou, říká Jana Tikalová z OPIM

V následujících měsících se proto mohou zaměřit na testování, vylepšování a vychytání všech nedostatků. Každý ze stovek připravovaných headsetů chtějí otestovat stejně, jako to udělali v případě prototypů, které sami dlouhodobě používají.

Imrich Valach však hlásí, že Sentien Audio je jen začátek a budou následovat i další produkty na pomezí lidských smyslů a počítačů. Aktuálně se plně soustředí na distribuci headsetu, ale další kroky jsou otevřené. Z hackatonů, které Sentien pořádá, například vyšel nadějně launcher pro operační systém Android.

„Máme asi pět ‚á čtyřek‘ nápadů, co bychom mohli tvořit dál. A upřímně, pak je to limitované jen technickými možnostmi, které budeme moct využít. Až budou opravdu možné smart brýle, můžeme je udělat, ale zatím tam nejsme,“ uzavírá Valach.

Aktualizace 5. 4. (12:20): Na základě četných dotazů jsme doplnili srovnání se sluchátky AfterShokz.