Helena Svárovská ví o českých bohatých lidech první i poslední. Jako ředitelka J&T Family Office se denně setkává s klienty, kteří mají majetek v řádu desítek či stovek milionů korun a potřebují mimo jiné vyřešit, jak jej předat dalším generacím. A sleduje hned několik trendů a změn, které její obor ovlivňují.

„Předně je tu generace podnikatelů, kteří vybudovali majetek v devadesátých letech. Ti stárnou a řeší, co bude dál,“ říká absolventka pražské VŠE. V podstatě by se dalo říct, že po letech odkládání začínají čeští milionáři intenzivně řešit další osud svého majetku. Ostatně podle nejnovějšího J&T Family Office Reportu se ztrojnásobil počet těch, kteří už vědí, jak bude předávání jejich jmění probíhat.

Jedním ze zlomových okamžiků byla tragická smrt Petra Kellnera v roce 2021. „Zafungovala jako takové memento mori,“ popisuje Svárovská dopad této události na českou podnikatelskou scénu. A dodává: „Byl to ten moment, kdy si řada lidí uvědomila svou bezprostřední smrtelnost. Stejně tak zapůsobila koronavirová pandemie, která přinesla silnou vlnu introspekce mezi byznysmeny.“

Ostatně věk je klíčovým faktorem. Z průzkumu, který Family Office pod vedením Svárovské nechal vypracovat, vyplývá, že lidé od padesáti let výš začínají nad předáváním majetku uvažovat a v šedesáti pak přecházejí k reálným krokům. „Záleží vždycky na situaci. Svým způsobem je pozdě vždycky, zítra vás může přejet auto, i když vám je pětadvacet,“ zmiňuje pragmaticky Svárovská.

Klíčové pro průběh vypořádávání majetku podle ní je, v jakém stavu je rodina. „Pokud je rodina v pohodě a komunikují spolu, tak je to skvělé. Tam pak nebývají žádné zásadní trable. V momentě, kdy řešíte nějaký spor, přemýšlíte třeba o rozvodu, tak je to výrazně složitější.“ Obratem ale doplňuje, že z její zkušenosti převažují pozitivní příběhy nad těmi smutnými, kdy došlo na hádky a složité rozbroje.

Foto: J&T

Patrik Tkáč

Překvapivě se předávání majetku netýká jen ultra bohatých, ale typicky i lidí, kteří vlastní například rodinný dům. I pro ně může být užitečné včas sepsat alespoň závěť a nespoléhat jen na klasické dědické řízení.

Práce family office specialistů, jako je Helena Svárovská, je překvapivě více o psychologii než o financích. „Někdy jste v situaci, kdy říkáte věci, které jsou klientovi nepříjemné,“ přiznává s tím, že ona ani její kolegové nejsou „armáda kejvačů“.

Jaké nepříjemnosti to jsou? Největší výzvou bývá rodinná dynamika. „Problém bývá to, že nastupující generace to neumí převzít,“ popisuje a připomíná, že hlavně podnikatelé z devadesátých let často mají děti z více vztahů: „Nejlépe se osvědčil způsob, kdy si rodiče dávali pozor, čím zahrnují své potomky, aby je přílišnou materiální podporou nedemotivovali v budoucnu.“

V souvislosti s předáváním majetku se často hovoří o svěřenských fondech. Jejich renomé nepříliš dobře posloužili politici, kteří do nich dočasně umístili své majetky. Zároveň je mnoho lidí – mylně – vnímá jako nástroj daňové optimalizace: „Daňově to vlastně není moc výhodné. Svěřenský fond slouží skutečně k předávání majetku další generaci nebo k jeho ochraně.“

Foto: J&T

Helena Svárovská z J&T Family Office

Zároveň podle ní neplatí, že by svěřenské fondy byly jen pro bohaté, protože se do nich dá umístit například i pouhý byt. Celkové náklady na zřízení fondu včetně notářských a právních služeb se mohou pohybovat v desítkách tisíc korun, takže nejde o extrémní sumy.

J&T Family Office se nicméně zaměřuje na klienty s majetkem od 100 milionů korun výše. Typický klient má jmění v různých aktivech – nemovitosti, akciové portfolio, aktivní firmu, někdy i unikátní sbírky: „Řešíme, jak to uspořádat tak, aby se do toho vtělily představy toho člověka, který to vybudoval, ale zároveň s respektem ke generaci, která je následující.“

Stále více jejích klientů přitom uvažuje o diverzifikaci majetku do zahraničí, velmi často například do Lichtenštejnska. „Hledají pro část majetku jurisdikci, kde je právní i daňové prostředí stabilní,“ vysvětluje.

Svárovská zároveň věří, že osvěta postupně pomůže české společnosti vybudovat si tradici předávání majetku, která na západě funguje i stovky let, ale u nás byla na čtyři dekády přerušena.

A nezamíchá s tím nějak technologická revoluce? Nad tím se Helena Svárovská zasměje: „Přišel k nám klient, jehož majetek se počítá ve stovkách milionů korun, kterému AI namalovala, co s ním má udělat. A po nás chtěl, ať mu ten plán za 10 tisíc zrevidujeme. Odmítli jsme, nepřijde mi zodpovědné se k tomu stavět takto,“ kroutí hlavou.

Současně s tím ale připomíná, že pro správné nastavení správy majetku a jeho předávání je klíčové si udělat jasno v tom, co kdo vlastní: „A to bývá někdy to, do čeho se nikomu nechce. Může s tím být dost práce pozjišťovat, kde a co mají, jakou to má hodnotu. Může to být paradoxně otrava, to roztřídit. Ale je naprosto zásadní si v majetku udělat pořádek.“