Srdce pod dohledem umělé inteligence. Český startup nabírá miliony na domácí měření EKG

Kardi AI hlídá srdce pomocí speciálního pásu a umělé neuronové sítě. Ta umí říct, kdy je čas zajít za lékařem a kdy volat sanitku.

Peter BrejčákPeter Brejčák

tomas-stephen-photo-min

Foto: Kardi AI

Zakladatelé Kardi AI Tomáš Skála a Stephen Burke

0Zobrazit komentáře

Pro případ, že je potřeba monitorovat srdce pacienta, existují na výběr dvě základní varianty. Buď se může využít takzvaný holter, který ale funguje maximálně několik dnů, nebo implementovaný EKG přístroj s cenou v desítkách tisíc korun. Alternativu, jež by byla levnější a zároveň vhodná na dlouhodobé i domácí sledování, chce trhu nabídnout český startup Kardi AI. A jak napovídá název, jde o přístroj založený na umělé inteligenci. Na jeho uvedení do praxe nyní firma nabírá miliony korun od investorů.

Kardi AI srdce měří pomocí monitorovacího pásu od společnosti Polar, která na jeho vývoji se startupem spolupracovala. Data v přístroji denně vyhodnocuje umělá neuronová síť a v případě nutnosti pacienta upozorní, aby vyhledal lékařskou pomoc, případně si rovnou zavolal rychlou záchrannou službu.

„Cílíme především na využití moderních technologií, jako je například integrace umělé inteligence či podpora cloudu. Tím se podstatně zjednoduší nejen práce pro lékaře, ale také se zvýší duševní klid pacientů, kteří se mohou o své zdraví konečně postarat i sami doma,“ vysvětluje zakladatel a ředitel Kardi AI Stephen Burke.

Američan Burke dlouhodobě žije v Olomouci, odkud pochází jeho manželka, a původně se věnoval budování zdejší pobočky bulharské IT firmy Sciant, jež koncem loňska za stovky milionů korun změnila majitele. Letos se Burke pustil do nového podnikání, které vzešlo z jeho přátelství s lékařem Tomášem Skálou.

stephen-burke-1-min

Foto: Kardi AI

Spoluzakladatel Kardi AI Stephen Burke

Ten si mu stěžoval na zdlouhavý proces monitoringu srdce, který trvá tři dny a plánuje se i na několik měsíců dopředu. Společně proto vytvořili plán na řešení a pustili se do vývoje. Ve spolupráci se společností Polar vyvinuli zmíněný monitorovací pás a nyní už dokončili pacientské studie, založili distribuční síť kardiologů a finalizují mobilní aplikaci s očekávaným spuštěním v polovině léta.

Zařízení Kardi AI na oddělení kardiologie doposud otestovalo celkem 160 pacientů, a to pod vedením doktora Skály. Ten osmnáct let působí jako arytmolog v olomoucké fakultní nemocnici a je docentem na I. interní katedře v oboru kardiologie Univerzity Palackého v Olomouci. „Všechny výsledky jsou manuálně kontrolovány expertem v oboru a následně ověřeny kardiologem,“ komentuje Skála, jenž také založil a řídí lékařské a výzkumné oddělení v Kardi AI. Na kontrole dat se zároveň podílel i profesor Miloš Táborský.

„Je velmi důležité, aby bylo zařízení jednoduše ovladatelné, aby zaznamenané EKG křivky byly kvalitní a dobře interpretovatelné. Jsem rád, že jedna z velmi progresivních aktivit v této oblasti – startup Kardi AI – vznikla právě v olomouckém regionu,“ říká Táborský, který je bývalým prezidentem a výkonným ředitelem České kardiologické společnosti a přednostou I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V dalším rozvoji startup podpořili také investoři částkou 8,5 milionu korun, z čehož dvěma miliony korun přispěla česká investiční skupina Depo Ventures. Fond přichází do Kardi AI jako první investor společně s bulharským VC fondem Brightcap.

„Telemedicína byla jednou z oblastí, které pandemie covidu-19 výrazně akcelerovala, a to jak z hlediska přijetí na trhu, tak z hlediska investiční aktivity. Zařízení Kardi AI výrazně zpřístupňuje domácí monitorování srdce. Řešení tohoto problému má významný celospolečenský dopad s globálním potenciálem,“ říká Michal Ciffra, partner Depo Ventures.

Cílem zakladatelů nyní je, aby sada Kardi AI byla k dispozici u každého kardiologa a obsahovala vše, co pacient potřebuje. „Depo Ventures nás přinutili kriticky přemýšlet o našem modelu, o tom, jak by se dostal na trh. A povzbudili nás, abychom se zamysleli nad novými způsoby. Plánujeme využít jejich síť kontaktů k uvedení na trh,“ říká Stephen Burke.

Po plánovaném spuštění aplikace v létě má dojít také k oficiálnímu vstupu startupu na trh. Začít se má v České republice a v příštím roce má následovat expanze do dalších evropských zemí.

Každý měsíc vám představíme zásadní investice nejen v českých startupech.

Newsletter Startup | Poslední vydání

Ujasněte si, kdo má právo veta a jak se dělí zisk aneb Jak vyzrát na vztahy mezi spoluzakladateli

Víte, co je ruská ruleta či texaský rozstřel? Nejen o tom píše Jana Sedláková z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

jana-sedlakova_1Speciál

Foto: Archiv Jany Sedlákové

Jana Sedláková, zakladatelka advokátní kanceláře Sedlakova Legal

0Zobrazit komentáře

Vstupovat s někým do společného podnikání může být atraktivní představa (přece jen nebudete na budování byznysu sami), ale i tady musíte nastavit jasné podmínky. A nejde jen o dělení zisku. Proto jsme se na tuto oblast zaměřili v rámci našeho speciálu Právo ve světě startupů s Janou Sedlákovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

Kreativní myšlení je skvělá vlastnost. Právě z něj vznikají ty nejzajímavější nápady. A z nich pak rostou i ty nejzajímavější startupy. Ne nadarmo se však říká, že ve dvou se to lépe táhne (respektive ve dvou a více). Proto je naprosto běžné, že na začátku každého startupu stojí parta kamarádů, kteří mají skvělý nápad. Všechno klape, nikdo s ničím nemá problém. Než přijde první problém. Nebo první investice. Anebo zásadní otázka, která má posunout váš startup dál.

Je dobré být na tyto situace připraven a dopředu si nachystat, jak má vztah mezi spoluzakladateli fungovat. Jak na to? Ideálně písemně, protože jen tak předejdete klasickým frázím: „Ale když jsme to řešili tehdy, říkal jsi něco jiného!“

Na co tedy při vstupu do společného podnikání myslet? Nejprve na to dobré! Kdo z vás má jaký podíl na společnosti a co to s sebou přináší. Tedy třeba to, kdo má kolik hlasovacích práv, jestli má někdo z vás větší právo něco si prosadit nebo vetovat, případně kdo má jaký podíl na zisku. Například u práva veta je typické vymezit si konkrétní rozhodnutí, kterého se bude týkat, třeba odvolání a jmenování jednatele nebo rozhodnutí o rozdělení zisku.

Tag-along? Drag-along?

Další ujednání bývají spojená se situacemi, kdy chce někdo ze společníků svůj podíl prodat. Jako první se většinou řeší předkupní právo ostatních. Tedy zda mají přednost podíl koupit před prodejem někomu třetímu. A za jakých podmínek. Smyslem je především to, aby nedocházelo ke vstupu jiných, třeba i nežádoucích osob do společnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V souvislosti s nastavením vztahu mezi společníky je potřeba myslet na situace, kdy dojde na prodej a nikdo neuplatní předkupní práva, případně vůbec nejsou upravena. Situaci lze řešit například ujednáním takzvaného práva tag-along. Toto právo má většinou za úkol chránit minoritní společníky. Slouží k tomu, aby nezůstali ve společnosti s někým, s kým nechtějí. Tedy tag-along je právo připojit se k prodeji někoho dalšího.

Naopak majoritní společníci chtějí mít v dohodě upraveno právo drag-along, tedy ujednání, které umožňuje společníkovi požadovat po ostatních společnících, aby společně s prodejem jeho podílu prodali i ten svůj. Pro kupující totiž může být atraktivnější stoprocentní podíl.

Jak se rozejít

A nakonec je potřeba se zamyslet i nad tím, když společné podnikání nefunguje. A to do té míry, že nepřichází v úvahu prodej třetí osobě. Nebo se společníci nemohou shodnout na směřování společnosti. V takovém případě je možné do smlouvy nastavit principy, podle kterých se společníci navzájem ze společnosti vyplatí.

Prvním z nich je například takzvaná ruská ruleta. Při ní společník nabídne svůj podíl jinému společníkovi za zvolenou cenu. Adresát má možnost podíl koupit nebo nabídku odmítnout s tím, že naopak za tutéž cenu prodá vyzyvateli svůj podíl. Smyslem je, že pokud společník při nastavení ceny částku přestřelí, vystavuje se riziku, že bude muset koupit podíl od dalšího společníka právě v takové výši, případně svůj podíl výrazně podhodnotí. Proto by měla cena být stanovena spravedlivě.

Je třeba myslet i na to, že společné podnikání nebude fungovat a nastavit principy, podle nichž se zakladatelé vyplatí.

Existují však i další varianty. Například texaský rozstřel (odkup podílu tím společníkem, který nabídl lepší podmínky pro odkup) nebo mexický rozstřel (odkup dle toho, za jakou nejnižší cenu by společníci svůj podíl prodali). Variantám se však meze nekladou a lze si nastavit prakticky cokoliv, co bude dostatečně určité, v mezích dobrých mravů a veřejného pořádku.

Zásadní otázka závěrem: Musí být výše uvedené zveřejněno v obchodním nebo jiném rejstříku? U různých druhů podílu, se kterými jsou spojena různá práva, je určitě žádoucí, aby byly upraveny přímo ve společenské smlouvě. A ta je založena v obchodním rejstříku. Ostatní ujednání je možné uvést také do společenské smlouvy, ale i samostatně jako vedlejší dohodu mezi společníky. Důvodů může být více, například abyste nezveřejňovali, jaké jsou vaše plány v určitých situacích.

***

Všechna témata z našeho speciálu Právo ve světě startupů naleznete zde.

Právo ve světě startupů