Ještě na konci loňského roku byl Peter Steinberger mimo vývojářskou komunitu poměrně neznámým člověkem, letos se však jeho jméno stalo jedním z nejskloňovanějších v debatách o budoucnosti umělé inteligence. Jeho situace dokonce připomínala vrcholné přestupové období ve fotbale: zkušený hráč bez smlouvy, o kterého se přetahují nejbohatší kluby planety. Poté, co si Steinberger promluvil se Satyou Nadellou z Microsoftu a ustál osobní námluvy Marka Zuckerberga, oznámil teď v únoru svůj definitivní verdikt. Nastupuje do OpenAI, aby v týmu Sama Altmana vedl vývoj příští generace osobních asistentů.

O rakouského programátora se strhla taková bitva díky softwaru OpenClaw, který Steinberger vypustil do světa v závěru roku 2025. Projekt přitom vystřídal několik jmen, známý byl třeba jako Clawdbot, ale po námitkách firmy Anthropic kvůli podobnosti se jménem jejich modelu Claude dostal dnešní název.

Nejde ale o dalšího chatbota, který srozumitelně shrne článek nebo napíše e-mail. OpenClaw, jehož první prototyp Steinberger stvořil během jediné hodiny, je základem pro takzvané AI agenty, programy schopné samostatně operovat v digitálním prostředí. Zatímco běžná generativní umělá inteligence o věcech mluví, Steinbergerovi agenti je dělají: vyřizují korespondenci, plánují v kalendářích nebo autonomně rezervují restaurace skrze propojení se službami jako WhatsApp či Slack. Do začátku února už uživatelé vytvořili přibližně 1,5 milionu těchto agentů.

Úspěch přišel tak náhle, že Steinbergera v podstatě finančně zahltil. Ne, že by sám zbankrotoval – už v minulosti vybudoval a za více než sto milionů dolarů prodal jednu firmu jménem PSPDFKit, která pomáhala se zpracováním PDF souborů. Provoz projektu OpenClaw se ale vyšplhal na až dvacet tisíc dolarů měsíčně (přes 400 tisíc korun) a Steinberger otevřeně přiznal, že je zatím prodělečný.

„Úplně vidím, jak by se OpenClaw mohl stát obrovskou společností. Ale to mě moc nezajímá. Jsem od přírody stavitel,“ napsal ve svém blogu. „Chci změnit svět, ne vybudovat velkou společnost. Spolupráce s OpenAI je nejrychlejším způsobem, jak toho dosáhnout,“ dodal ke své nové štaci.

Samotný proces námluv navíc odhalil, jak vysoko je v současnosti nastavená laťka v boji o talenty. Mark Zuckerberg projekt OpenClaw osobně testoval a Steinbergerovi posílal přímou zpětnou vazbu, ale nakonec zvítězila vize Sama Altmana.

Ten po oznámení přestupu nešetřil superlativy a označil Steinbergera za génia s úžasnými nápady. „Přidává se k OpenAI, aby pomohl rozvíjet novou generaci osobních agentů,“ uvedl Altman na síti X a zdůraznil, že tato technologie se rychle stane jádrem produktové nabídky OpenAI.

Podstatnou součástí dohody je však i zachování „krabího“ softwaru, který nezanikne v uzavřeném ekosystému korporace, ale bude dál žít jako open-source projekt, což je pro Steinbergera zásadní. Věří totiž, že budoucnost AI nebude stát na jednom univerzálním systému, ale na obrovském množství spolupracujících a specializovaných agentů, kteří se učí jeden od druhého.

Současně ale odborníci upozorňují i na potenciální problémy: výzkumníci našli v ekosystému jeho AI agentů více než 300 škodlivých rozšíření a jeden bezpečnostní expert označil přístup k citlivým datům, komunikaci navenek a práci s nedůvěryhodným obsahem za smrtící trojkombinaci. V jednom případě například agent po udělení přístupu k iMessage rozeslal stovky nežádoucích zpráv, ale rizik může být mnohem víc.