„Krnováci jsou neuvěřitelně odolní. Zažili jsme už jedny povodně, vysokou nezaměstnanost i exekuce, přesto tvoří silnou komunitu, která se s výzvami dokáže poprat,“ říká v podcastu Crunch Tomáš Hradil, starosta města, které se stále vzpamatovává ze zářijových povodní. Celý díl si můžete pustit ve videu níže, na YouTube nebo Spotify.

Kdybyste se v Krnově prošli dnes, bezprostřední následky záplav byste na první pohled neviděli. Základní školy fungují, sportoviště i kina se vrací do provozu. Přesto uvnitř budov a v životech lidí zůstává obrovská spoušť. „Já jsem měl doma jen deset centimetrů vody, ale někteří sousedé i metr a půl. Pokud to jejich domy ustály, budou se do nich budou vracet až v létě,“ vysvětluje Hradil náročný proces.

Solidarita z celé země v prvních týdnech záplav pomohla, ale nyní by měl podle starosty převzít iniciativu stát. „Kurzarbeit byl vyhlášený, ale firmy stále čekají na peníze. Stát je pomalý a byrokratický. To v chudém regionu, jako je náš, způsobuje ještě větší problémy,“ varuje.

Krnov však za poslední roky ukázal, že dokáže růst i přes nepřízeň osudu. Po ničivých povodních v roce 1997 odešly z města tisíce lidí, ale trend se začal obracet.

„Nicméně demografická struktura chudých regionů v pohraničí je dost narušená. Pokud se zahraniční či český investor rozhoduje, tak samozřejmě půjde zase do středních Čech, půjde k Brnu, protože chytří lidé se odstěhovali tam. Pak se divíme, že v Praze nemůžete sehnat školku, že tady kolabuje doprava,“ vysvětluje starosta, který se v posledních šesti letech ve městě věnoval rozvoji sdílené mobility, urbanismu, transparentnímu financování nebo desegregaci škol.

Inspirace z Krnova: Úspěch ve školství

Jedním z největších úspěchů města je právě školství, které dokáže vzdorovat nepříznivým sociálním podmínkám. Podle organizace PAQ Research patří Krnov mezi místa, kde se daří předcházet vzdělávacímu neúspěchu dětí.

„Před deseti lety jsme zrušili segregovanou školu. Děti z vyloučených lokalit jsme rozptýlili do více škol a nastavili podporu nejen pro ně, ale i pro učitele a rodiny,“ popisuje starosta. Tento systém se podle něj dlouhodobě vyplácí: „Máme už první generaci rodičů, kteří vzdělání svých dětí vnímají jako klíč k lepšímu životu. To je obrovská změna.“

Za úspěchem stojí i osobnosti jako Karel Handlíř, ředitel místní základní školy, který před dvanácti lety začal sám navštěvovat rodiny v sociálně vyloučených lokalitách a pomáhal jim zajistit lepší podmínky pro jejich děti.

Být starostou v pohraničí není podle Hradila jednoduché, ale zároveň je to práce plná smyslu. „Je to krásná, ale tvrdá práce. Je potřeba velké pochopení pro lidi, kteří mají jiné názory, a schopnost budovat komunitu i přes náročné podmínky,“ dodává.

Proč ještě Tomáš Hradil nerozdýchal kritiku od některých státních představitelů? Jak se Krnov dokáže vyrovnat s následky povodní? Jak udržet mladé lidi v Sudetech a jaké řešení nabízí inspiraci pro další regiony?

Poslechněte si celý podcast Crunch a zjistěte víc!