S funěním jsem se konečně vydrápal do jednoho z jižních svahů Krušných hor, kde se potkávám s Vítem Musílkem. Energického mladíka, který pomáhal brněnskému prodejci letenek Kiwi.com expandovat na čínský trh a dnes vyvíjí vlastní spolucestovatelskou aplikaci, by člověk na takovém místě nejspíše nehledal. Všude kolem jsou jen stromy, listí, lišky, co dávají dobrou noc, a také jedna lehce přehlédnutelná hromada suti a kamení. Jenže právě v ní je zakletá celá magie místa, které ovlivňovalo i operace Říše během druhé světové války.

Na hromadě suti stojí několik mladíků s krumpáči a lopatami, kterým Vít Musílek udílí pokyny, kde kopat a na co si dát pozor. Člověk by řekl, že zde probíhá archeologický průzkum pod vedením zkušeného archeologa. Ve skutečnosti se však Musílek, který pozemek v lese zakoupil, aniž by tušil, jaký poklad ukrývá, označuje spíše za takzvaného startup foundera.

Je totiž zakladatelem firmy, která vyvíjí aplikaci Skychatters.com. Ta propojuje cestovatele na mezinárodních leteckých trasách, aby si mohli sdělit, kam míří, a pokud si padnou do noty, tak i plánovat další společné zážitky. Právě cestování bylo pro sedmadvacetiletého Musílka vždy velkou vášní a do značné míry ovlivnilo jeho život.

Již od patnácti pravidelně létal do Číny, kde nakupoval zboží, které následně prodával v Čechách. „Když přišlo do Čech eBay, tak jsem tam kupoval sluchátka za dolar a prodával je dál za stovku a pak jsem zboží jezdil do Číny kupovat na vlastní triko. Na střední jsem znal jen Ústí nad Labem a Peking. Taková Praha pro mě byla velké neznámé město,“ říká s úsměvem Musílek, který v Pekingu nakonec vystudoval mandarínskou čínštinu.

Díky jazyku se dostal na čínské velvyslanectví v Praze, kde pomáhal i na prodeji hotelu Hilton, a později ho přivítali v brněnském Kiwi.com. Zde spolupracoval přímo se zakladatelem startupu Oliverem Dlouhým, přičemž měl na starosti expanzi na čínský trh. Následně se pustil do projektu Skychatters.com, ke kterému loni přidal projekt Skyhomes.cz. A právě ten byl důvodem, proč rodák z nedalekého Ústí nad Labem začal pátrat po neobvyklých pozemcích na prodej.

V rámci tohoto projektu buduje po republice takzvané bublinové hotely, tedy velké transparentní kopule, které nabízí maximální spojení s přírodou a možnost pozorovat hvězdy třeba z postele. A lokalita v lesích nad krušnohorskou obcí Liboňov – v absolutním klidu a bez světelného smogu – se zdála být k umístění takové bubliny jako dělaná. Vlastně ještě lepší.

„Našel jsem na internetu nabídku na stavební pozemek v lese, což se jen tak nevidí. A tak jsem se tam vydal podívat,“ vysvětluje Musílek, který na místě našel nejen starý, do svahu zapuštěný sklep obývaný bezdomovcem, ale i nádherné výhledy s perfektní viditelností na noční oblohu.

Nabízený pozemek tedy zakoupil, bezdomovce s místní policií vyprovodili a začal s opravami sklepa a plánováním. Jenže brzy zjistil, že něco nesedí. Stavební parcela, kterou zakoupil, byla špatně zaměřená a daný sklep vůbec nezahrnovala. Musílkův pozemek se nacházel pár metrů pod ním a brzy začalo být jasné, že zde muselo stát něco skutečně zajímavého.

Hvězdný objev

Zahájil proto pátrání, které ho zavedlo do řady archivů a k pamětníkům, kteří mu dávali naprosto jasné indicie. Na pozemku, který zakoupil, totiž dříve stávala velice významná hvězdárna a meteorologická stanice, která rozhodně nebyla malou observatoří s jedním teleskopem.

V roce 1929 byl na místě Německou univerzitou v Praze zbudován kamenný objekt o rozměrech 9×5 metru. Musílek nalezl původní výkresovou dokumentaci z roku 1929 i další záznamy, díky kterým zná přesnou podobu stavby. Navíc se mu díky pátrání podařilo zjistit, jaké přístroje byly na místě využívány. Šlo o zařízení sloužící nejen k pozorování hvězd, ale také k měření hloubky sněhu, teplot a získávání dalších meteorologických údajů.

Součástí vybavení bylo dokonce i zařízení pro měření magnetické deklinace, která určuje rozdíl mezi magnetickým a zeměpisným severním pólem. Konkrétně tento přístroj měla ve své výbavě rakouská polární expedice, která ho v roce 1882 používala v Grónském moři, respektive na ostrově Jan Mayen. Po převezení do Liboňova byl pro toto zařízení zbudován speciální betonový sklep bez kovových armatur zapuštěný do svahu.

Hvězdy, Luftwaffe a rekreace

Musílek začal postupně odkrývat také samotnou historii hvězdárny, která svému původnímu účelu sloužila až do konce druhé světové války. Během ní měla dokonce poskytovat důležité údaje Říši, podle kterých byly následně koordinovány nebeské zteče německých letek Luftwaffe směrem na západ.

„V roce 1945 měl být podle místních zkazek k hvězdárně přistaven koňský povoz a pod slámou odsud přes hranici odvezeno nejcennější vybavení hvězdárny,“ říká Musílek, který tak ani nedoufal v to, že by se mu původní vybavení hvězdárny podařilo dohledat. Jaké však bylo překvapení, když narazil na dokumenty, které popisují, že pokud odsud přístroje skutečně odvážel koňský povoz, zamířil zcela opačným směrem než k hranicím s Německem.

„V roce 1945 připadly vědecké ústavy Univerzitě Karlově. Na podzim pak byly přístroje převezeny do hvězdárny ve středočeském Ondřejově, kde je mají vystavené dodnes,“ vysvětluje se zápalem Musílek, který se na přístroje okamžitě jel podívat a nyní řeší jejich možné zapůjčení zpět na místo, kde sloužily během první poloviny minulého století.

Vzkříšení vyhaslé hvězdy

Byť se své původní myšlenky postavit na místě bublinový hotel stále nevzdává, přidal daleko odvážnější záměr. Hvězdárnu, která po válce sloužila coby rekreační objekt, jak dokazují i okouzlující dobové kamerové záznamy, by rád zrekonstruoval do původní podoby.

„Za čtyři roky by hvězdárna oslavila 100 let, takže ten cíl je jasný. Ideálně je oslavit s již zrekonstruovanou budovou,“ přibližuje své plány Musílek. Ovšem oživením zbořené hvězdárny by mělo vše teprve začít. Musílkovým cílem je místo otevřít nejen pro veřejnost, které chce přiblížit celou historii místa, ale po 100 letech sem znovu přilákat vědecké kapacity, které by zde mohly provádět výzkum. Stejně tak by rád toto místo nabídnul startupům podnikajícím ve vesmírné oblasti, kterých je v Česku několik.

V řešení je také odkoupení všech okolních pozemků, které původně spadaly pod hvězdárnu, a vykácení části porostu, který brání v pozorování hvězd. Konečným cílem je zde začít nabízet služby spojené s turismem. Hosté by mohli složit hlavu v oněch bublinových hotelech, případně i v dalších objektech glampingového typu.

„Na tomto projektu je krásné to, že jediné, co nám brání k jeho realizaci, jsou jen peníze,“ říká Musílek, který odhaduje náklady na zrekonstruování samotné pískovcové hvězdárny s dřevěnou posuvnou střechou na pět milionů korun. Na rozjetí celého projektu již získal 200 tisíc z fondů Krajského úřadu Ústí nad Labem a také díky sbírce na platformě Donio.

Nyní hledá další cesty, jak peníze na rekonstrukci hvězdárny sehnat a oživit tak dávnou slávu kouzelného místa ve svahu, kterých není v Česku příliš. Na návštěvu však zve již nyní. Po výkopech, které zde minulý víkend proběhly, lze na místě obdivovat část odhalených základů hvězdárny a v nedalekém deklinačním sklípku si prohlédnout získané archivní dokumenty, které souvisí s minulostí hvězdárny. A třeba tu i jednu noc složit hlavu a vychutnat si pohled na hvězdné nebe, nad kterým se zde rozplývali dávní astronomové.