Startupy a švarcsystém. Kdy se vyplatí živnostníci místo zaměstnanců a co na to investoři, popisuje Jaroslav Menčík
Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks
V posledních dnech se v Česku rozpoutala diskuze o zaměstnávání lidí na živnostenské oprávnění a zvlášť ve startupové komunitě je to žhavé téma. Postaral se o to nechtěně online supermarket Rohlík.cz. Část kurýrů, kteří rozváží zásilky, se totiž veřejně postavila proti nově nastaveným pravidlům odměňování. Jde ovšem o mnohem složitější a vrstevnatější téma. Jaroslav Menčík z právní kanceláře Mavericks, která s tuzemskými startupy úzce spolupracuje, proto pro CzechCrunch zformuloval, na co si obecně dát při najímání lidí na IČO pozor.
Ve svém textu mimo jiné upozorňuje, že ve chvíli, kdy se nějaký startup chystá přijmout investici především od zahraničních fondů nebo firmu dokonce zakladatelé plánují prodat, může pro ně příliš velký počet najímaných živnostníků představovat nepříjemnou komplikaci.
***
V porovnání se zahraničím je česká legislativa v oblasti najímání pracovníků specifická a zejména pro začínající podnikatele může být nepřehledná. V současné době existují dvě základní možnosti, jak startup může zaměstnat lidi: buď s nimi vstoupí do pracovněprávního vztahu, který se řídí zákoníkem práce, nebo si od nich nechá poskytovat služby na IČO v režimu živnostenského podnikání. Obě možnosti jsou obecně přípustné, nicméně zatímco zaměstnání je v podstatě možné vždy, využitelnost služeb živnostníků je ze zákona limitovaná.
Kdy se jedná o nepřípustnou práci na IČO označovanou jako švarcsystém? Jde o situaci, kdy živnostník fakticky vykonává závislou práci, ale neřídí se pracovněprávním vztahem. To je tehdy, když je živnostník ekonomicky závislý na svém klientovi, poskytuje mu své služby osobně, je ve vztahu podřízenosti vůči klientovi, vystupuje jménem klienta a na odpovědnost klienta a řídí se jeho pokyny. Zákoník práce výslovně uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, takže buď v pracovním poměru nebo na základě dohod o provedení práce nebo provedení činnosti.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
V praxi někdy bývá obtížné určit, jestli se jedná o švarcsystém. Řada činností, jako jsou například IT služby, konzultace nebo technické poradenství, totiž reálně může probíhat v závislém pracovněprávním i nezávislém obchodním vztahu. Hranice mezi výkonem závislé a nezávislé činnosti není jasně definovaná, a proto je každý případ nutné posuzovat individuálně jak na základě uzavřené smlouvy, tak podle skutečných okolností výkonu činnosti pro daného klienta.
Mezi hlavní faktory nasvědčující tomu, že se může jednat o výkon závislé práce, patří následující:
- Mezi poskytovatelem služeb a klientem není rovnocenný obchodní vztah, ale vztah nadřízenosti a podřízenosti.
- Živnostník si spolupráci na IČO nezvolil dobrovolně.
- Poskytovatel služeb vystupuje jménem klienta.
- Živnostník poskytuje služby jednomu klientovi, který mu platí pravidelnou shodnou odměnu.
- Živnostník má pevně stanovenou pracovní dobu.
- Poskytovatel služeb využívá pracovní pomůcky a pracoviště klienta.
- Poskytované služby se shodují s pracovní náplní zaměstnanců klienta.
- Živnostník nese jen omezenou odpovědnost za jím poskytované služby.
Naplnění některého či některých z uvedených znaků však ještě nemusí nutně znamenat, že se o zakázaný švarcsystém jedná. Posuzovat se totiž musí každý případ samostatně jako celek a ve všech souvislostech. Soudy navíc v minulosti opakovaně zdůraznily volnost stran navázat takovou formu spolupráce, která je pro ně výhodnější.
Otázka správného nastavení vztahu se zaměstnanci či dodavateli je velkým tématem i v souvislosti s externím financováním společnosti či jejím prodejem, což je v případě startupů mimořádně důležitá problematika. S ohledem na nejasnou hranici mezi výkonem závislé a nezávislé činnosti v české legislativě totiž mohou někteří investoři vnímat jako rizikový případ, kdy společnost využívá v rámci svého podnikání větší množství živnostníků místo zaměstnanců.
Takové riziko investoři v některých případech eliminují tím, že svůj vstup do společnosti podmiňují přenastavením vztahů se živnostníky na zaměstnanecký poměr, případně tím, že zakladatelé startupu vezmou odpovědnost za případné daňové doměrky a související sankce na sebe.