Startupy ještě dobojováno nemají. Zaměstnanecké akcie neprošly senátem, vrací se do sněmovny

Odborníci ze startupového prostředí věří, že se podaří novou legislativu znovu schválit a bude podle plánů platit od nového roku.

Peter BrejčákPeter Brejčák

ezgif-3-de9339c3e3-1
Foto: archiv Martina Jiránka
Martin Jiránek, předseda České startupové asociace
0Zobrazit komentáře

Když koncem června prošel sněmovnou návrh zákona, který do české legislativy na druhý pokus zavedl režim zaměstnaneckých akciových opčních programů (tzv. ESOP), zástupci startupového prostředí oslavovali. Doteď totiž byly startupy při získávání a udržení talentovaných zaměstnanců v porovnání s okolními státy v nevýhodě, nový režim má ale podmínky srovnat se zahraniční praxí. Ve středu však přišel překvapivý zvrat, když tento návrh neprošel senátem a míří zpátky do sněmovny. Boj tak ještě pokračuje, experti ale optimisticky očekávají, že změny od nového roku platné budou.

„Startupový ESOP od roku 2026 je ale pořád ve hře. Jen na potvrzení si ještě chvíli počkáme,“ věří Lukáš Konečný z Y Soft Ventures, jenž se dlouhodobě na prosazení změn podílí. Podle jeho slov se totiž k samotnému režimu kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí senátoři nevyjadřovali. „Zamítnutí se týkalo jiných částí zákonné ‚bramboračky‘, jak to označily některé senátorky, která se v tomto balíčku vytvořila,“ doplňuje Konečný s tím, že návrh nového ESOP rámce tím nepadá, ale celý zákonný balík se musí projednat znovu po prázdninách nejspíš na mimořádné schůzi.

Že žádné návrhy úprav přímo k ESOPům ze senátu nevzešly, jako dobrou zprávu označuje i Martin Jiránek, předseda České startupové asociace. „Nebyli jsme si jistí, zda je někdo nebude chtít víc sešněrovat,“ komentuje. Jak dodal, nyní je to již na poslanecké sněmovně: „Pevně doufám, že mimořádná schůze v září nebude zablokovaná předvolebním bojem, ESOPy se finálně schválí a startupy budou moci nový režim již od ledna používat.“

Podle Konečného je současné dění výsledkem toho, jakým způsobem se dnes často tvoří legislativa, kdy se k hlavnímu „nosiči“ lepí formou poslaneckých pozměňovacích návrhů další a další dílčí úpravy, a kolikrát i na poslední chvíli – což byl případ ESOPů. „Paragrafy pak často nejsou dotažené a nedostatky malých částí, nebo jiný postoj horní komory k nim, pak můžou shodit celý balík i s ‚nevinnými oběťmi‘. Uvidíme, jak se s tím poperou poslanci,“ uzavírá.