Nedávné studie ukazují, že světová produkce potravin je zodpovědná za třetinu skleníkových plynů, které se do ovzduší dostávají kvůli činnosti lidí. A 60 procent z nich připadá na produkci masa. Vedení nizozemského Haarlemu je tímto faktem nejspíš znepokojenější než vedení jiných světových měst, jelikož se jako první z nich rozhodlo k bezprecedentnímu kroku zakázat na veřejných prostranstvích reklamy na maso.

Představitelé masného průmyslu nebudou moci reklamy na své produkty umístit v autobusech, na zastávkách ani na reklamních obrazovkách. Není tak velkým překvapením, že rozhodnutí vedení města kritizují. Podle nich zachází příliš daleko, když lidem říká, co je pro ně nejlepší.

„Nejde nám o to, co si lidé pečou a smaží ve své vlastní kuchyni. Když budou dál chtít jíst maso, je to v pořádku,“ oponuje radní Ziggy Klazesová ze Zelené levice, která návrh vypracovala. Argumentuje také tím, že politici obyvatelům nemohou říkat, že je klimatická krize, a souběžně s tím je nabádat ke konzumaci masa.

Při produkci jednoho kilogramu hovězího vznikne 70 kilogramů skleníkových plynů

Podle Klazesové tím Haarlem o počtu 160 tisíc obyvatel vysílá jasný signál. Politička doufá, že se jejím opatřením inspiruje celá země. „Je tu mnoho skupin ze Zelené levice, které si myslí, že je dobrý nápad to zkusit,“ prohlásila. Vedení radnice přitom netušilo, že je Haarlem vůbec prvním místem na světě, kde se jeho zástupci k této politice uchýlili.

Z výzkumu ekologické organizace Greenpeace vyplývá, že pro splnění cíle Evropské unie, kterým jsou nulové emise do roku 2050, je třeba snížit spotřebu masa na 24 kilogramů na osobu za jeden rok. V současné době je průměr 82 kilogramů. V Nizozemsku je o něco nižší – jedna osoba zde ročně v průměru zkonzumuje 75,8 kilogramu masa za rok. Nizozemsko je však největším vývozcem masa v EU.

Maso je z klimatického hlediska problematické kvůli kácení rozsáhlých ploch lesů, které jsou následně využívány pro chov dobytka nebo pro pěstování plodin sloužících jako krmivo. Hnojiva, která zemědělci používají, zatěžují životní prostředí, zejména vodu a ovzduší. Negativní vliv má rovněž metan – silný skleníkový plyn –, který zvířata během svého života vypouštějí.

Rozdíl mezi emisemi pocházejícími z produkce rostlinných potravin a masa je tak markantní. Při vypěstování jednoho kilogramu obilí vznikne 2,5 kilogramu skleníkových plynů, kdežto v případě stejného množství hovězího je to 70 kilogramů.

Zákaz propagace na veřejných místech se v Haarlemu vztahuje také na rekreační lety, fosilní paliva a automobily, které na ně jezdí. Platit začne až v roce 2024 kvůli stávajícím smlouvám se společnostmi, které tyto výrobky či služby prodávají.

S přispěním ČTK.