Křišťálová stuha o délce 228 metrů, zavěšená na stovkách téměř neviditelných čtyřmilimetrových lanek, se vine nad návštěvníky jednoho z nejluxusnějších obchodních center v Saúdské Arábii. Za aspirantem na titul nejdelšího lustru světa, který je spíše monumentální světelnou instalací než klasickým osvětlením, stojí český umělec Jaroslav Prošek. Jeho dílo přesahuje hranice tradičního sklářství. „Instalace byla inspirována kmenem palmy, ale zároveň ji můžeme vnímat i jako nejdelší šperk na světě,“ říká Marek Landa, který se svou společností Crystal Caviar propojuje české skláře se zájemci třeba z Blízkého východu či Hollywoodu.

Zadání od klienta bylo v tomto případě jednoduché a zároveň ambiciózní – vytvořit nejdelší lustr na světě. Výsledkem je technologická i umělecká zajímavost složená z nerezového rámu, na kterém je umístěno přes 44 tisíc fasetovaných křišťálových kamenů a 215 tisíc LED diod. Lustr je delší než dvě fotbalová hřiště, visí v obchodním komplexu Solitaire v Rijádu, je programovatelný a podle Landy skutečně i rekordní. Proto nyní usiluje o zapsání mezi Guinessovy rekordy.

„Prošek dobývá svět úplně neskutečným stylem,“ říká Landa o umělci, jehož skleněné plastiky často kombinují tradiční řemeslo a netradiční materiály. Mimo skla vznikají například i ze vzácného subfosilního dřeva starého 6 500 let, které má díky konzervaci v bažině specifické vlastnosti a netradiční vzhled.

„Umí dělat věci, které zajímají investory s vyvinutým šestým smyslem pro přidanou hodnotu v umění,“ dodává Landa ještě byznysovou rovinu s odkazem na zahraniční sběratele. Proškova díla zaujala nejen soukromé zájemce, ale podle něj i muzea Louvre nebo Guggenheim.

Sám Jaroslav Prošek přitom nemá formální umělecké vzdělání, čímž ale může vybočovat i ve své tvorbě. Využívá tak například inovativní techniky, jako je pokovování titanem a hliníkem, což vytváří metalické efekty. Proškovy plastiky vyrábí společnost Crystal Caviar na severu Čech, konkrétně v České Lípě a ve Šluknově. Mimo nich tu vznikají i díla dalších umělců.

Český Leonardo da Vinci

Crystal Caviar tak třeba spolupracuje i s Proškovým učitelem a mentorem Vlastimilem Beránkem, kterého Landa označuje za českého Leonarda da Vinciho. Beránek ovšem už formální umělecké vzdělání má. Je akademický malíř a sochař, který na UMPRUM studoval pod vedením legendárního profesora Stanislava Libenského. Jeho know-how nyní Beránek předává právě Proškovi a tradice tak zůstává zachována.

„Beránek je neuvěřitelný sochař, velmi dobrý architekt, skvělý fotograf, malíř a píše překrásné básně. Je to renesanční člověk, kterému jde, na co sáhne. Vše dělá s absolutním perfekcionismem,“ říká Marek Landa.

Beránkovy práce zahrnují širokou škálu materiálů od skla až po dřevo. „Tahle plastika je například z pažeb kalašnikovů,“ vysvětluje u jedné ze soch Landa. Některá díla obsahují i tak luxusní prvky, jako jsou diamanty. I z toho důvodu je jejich cena vysoká, běžně kolem 600 tisíc eur, tedy 15 milionů korun. Dostávají se do prestižních soukromých sbírek po celém světě, narazit na ně však bylo možné i na EXPO v Dubaji v roce 2020 či v prostorách istanbulského vodního rezervoáru Basilica Cistern, kde výstavu za čtyři měsíce navštívilo 1,5 milionu návštěvníků. Svá díla ukázal ale i na mořském dně během unikátní výstavy u pobřeží Mallorky.

Právě moře je pro Beránkovu tvorbu velkou inspirací. Mezi jeho díla patří například socha Mola Mola (pojmenovaná podle měsíčníka, mohutné kostnaté ryby). Vypadá jako skleněný oblázek s dírou uprostřed, skrze niž lze sledovat obrys ryby.

Jachty a sklo

Ke spolupráci s renomovanými českými umělci se ale Landa dostal až postupem času. Svou kariéru začínal v úplně jiném oboru. Původně pracoval jako inženýr na jachtách, ačkoliv sám přiznává, že na začátku ani pořádně nevěděl, jak funguje spalovací motor.

Právě jachty se staly v roce 2010 inspirací pro založení firmy Crystal Caviar, kterou rozběhl se svou ženou. „Viděl jsem sedmihvězdičkové hotely na moři, kde bylo všechno dokonalé, od nábytku přes umělecká díla až po celkové zpracování, ale na stropě byly jen nějaké bodovky. Tehdy jsem si uvědomil, že symbolem skutečného luxusu by měl být pořádný křišťálový lustr,“ vysvětluje s tím, že se však jedná o náročnou disciplínu. „Klíčovou je u takových instalací nejen estetická hodnota, ale především bezpečnost. Lustr musí vydržet neustálý pohyb lodi a nesmí představovat riziko pro pasažéry.“

Díky práci pro majitele bezmála 130 luxusních plavidel, kdy dvanáct z nich patří mezi 25 nejdelších jachet na světě, si Landa začal vytvářet renomé. Po palácích na vodě tak přicházely i zakázky do paláců na souši. V portfoliu Crystal Caviar je tak dnes řada jmen včetně příslušníků královských rodin ze Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů.

„Tohle je ministr z Dubaje, tohle je poradce krále ze Saúdské Arábie, tady je návrhář katarského emíra a tady je sestra vládce Kataru,“ ukazuje Landa své klienty na fotografiích vystavených v showroomu společnosti v České Lípě.

Mezi dalšími zmiňuje herce Johnnyho Deppa, někdejšího šéfa Formule 1 Bernieho Ecclestonea nebo CEO aerolinek Emirates. „Existuje takové pořekadlo, že nejhloupějšímu sedlákovi roste největší brambor. A já jsem toho důkazem. V životě jsem měl především obrovské štěstí na lidi, které jsem potkal,“ říká Landa, jedním dechem však dodává, že k úspěchu jej dovedla i tvrdá práce.

Se zakázkami pro známé osobnosti však souvisí i určitá anonymita Crystal Caviar. Jména sklářských společností, jako je Lasvit, Precioza, Bomma nebo Rückel, jsou u nás notoricky známá. O Landově firmě však donedávna psala místo českých převážně zahraniční periodika. „Vlastně k tomu nebyl žádný důvod,“ vysvětluje Landa.

Sklo vnímá jako materiál budoucnosti, speciálně o křišťálu hovoří jako o bronzu 21. století, který přitahuje řadu umělců. Upozorňuje však, že problémem pro ně může být určité škatulkování: „Jakmile dostane umělec nálepku designér skla nebo sklářský umělec, nemá šanci se ve světě prosadit. Umělci se prosazují jako sochaři, malíři nebo konceptualisté.“ Proto se Landa tento materiál snaží prezentovat v rovině vysokého umění, podobně jako to dělají Jeff Koons či Damien Hirst, kteří se sklem také pracují.

Česko je v otázce zpracování skla podle Landy ve světě stále vnímáno jako jednička. „Tento status ale ztrácíme velmi rychle na úkor výroby probíhající například v Itálii. České sklo se málo propaguje a málo se do něj investuje. Přitom je to naše rodinné stříbro,“ míní.

S Crystal Caviar spolupracují kromě Beránka a Proška i umělci jako Tony Cragg, Mahi Binebine, Havajec Avi Kiriaty nebo Ela Smrček, která také pochází z České Lípy. Nyní je Landovou vizí ještě více proslavit jména Čechů.

Některé z plastik, které Crystal Caviar vyrobil, tak zamířily i na filmová plátna. Proškova díla se objevila například ve snímku Prometheus a HBO zase použilo sochy Proška, Beránka a Ely Smrček při natáčení seriálu ze světa Duny. „Pořád jsme ale na začátku. Potenciál těchto umělců se teprve začíná rozvíjet,“ uzavírá majitel sklárny.