Ze soboty na neděli 13. března se ve Spojených státech posouval čas ze zimního na letní. A nejspíš to, že spali o hodinu méně, tamější politiky tak rozčílilo, že se tomu rozhodli učinit přítrž – protože hned v úterý senátoři Kongresu ve Washingtonu odhlasovali, že od roku 2023 by v Americe měl platit už jen jeden čas, a to ten letní.

Deník The New York Times poznamenal, že hlasování proběhlo nečekaně, narychlo a bez jakékoli diskuze. Podpora šla napříč stranami, pro hlasovali tedy jak republikáni, tak demokraté. Autorem návrhu zákona, který se jmenuje příznačně Sunshine Protection Act (česky zhruba zákon na ochranu slunečního svitu), je floridský senátor Marco Rubio.

„Je potřeba se na chvíli zastavit a říct, proč to ještě děláme. Vždyť většina lidí v Americe dává přednost tomu, aby tohle neustále upravování skončilo,“ nechal se slyšet Rubio, který patří k nejvýraznějším tvářím republikánů, za něž se pokoušel v minulosti kandidovat i na prezidenta.

To, že návrh prošel Senátem, ještě neznamená, že začne platit. Podobně jako v Česku jej totiž musí schválit také Sněmovna reprezentantů a pak podepsat prezident Joe Biden. Pokud tyto dva kroky vyjdou, USA by se přepínání z letního na zimní čas zbavily od podzimu 2023.

Debata o tom, zda střídání času nezrušit, už několik let jede i v Evropě. V Česku jsou jejími podporovateli například lidovci a obecně se zdůrazňuje, že ke střídání už nejsou důvody a že to dokonce není zdravé ani pro lidský organismus. A přestože střídání času mělo v Evropské unii už skončit, na opuštění zajetého pravidla není mezi zeměmi shoda.

Česko jej bude používat minimálně do roku 2025, jak schválila loni na podzim vláda. Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.