Strategie, která v lecčems předčila i Command & Conquer a StarCraft. Před 20 lety vyšel zapomenutý hit
Act of War: Direct Action od studia Eugen Systems byla fakt super RTS. Teda co byla, ona stále je, fakt! Však si ji zahrajte.
Command & Conquer. Red Alert. StarCraft. Warcraft. Age of Empires. Company of Heroes. Total Annihilation. Rise of Nations. Dawn of War… Jestli jste stejně jako autor tohoto textu virtuální stratégové a příznivci starších her, tak tahle jména dobře znáte. Ale hráli jste Act of War: Direct Action?
Jestli je odpověď na otázku výše ano, posílám digitální high five. Máte super vkus! Jestli ne, přišli jste o jednu z nejlepších „ertéesek“ – tedy realtimových strategií, zkráceně RTS – tohohle století. Act of War: Direct Action vyšel přesně před dvaceti lety a splnil všechny klukovské/mladické sny o tom, co by měla strategie umět.
Vezměte si třeba takový Command & Conquer nebo StarCraft. Taky vám vždy přišlo divné, že v nich chlápci s kulomety po chvilce rozstřílí tank? Nebo že parta mariňáků sundá z oblohy kosmický křižník? Případně vám moc nedávalo smysl, proč nemůžete někdy postřelené nepřátele zajmout či vaše sestřelené piloty z bojiště zachránit?
Mně to občas divné přišlo. A pak přišel Act of War… a v lecčems předčil i ony právě zmíněné legendy. Může to znít hrozně legračně, ale ta hra – kromě toho, že to byla zábavná, plnokrevná realtimová strategie, v níž stavíte základnu, získáváte suroviny, trénujete vojsko a snažíte se přechytračit soupeře v bitvě – působila navíc realisticky!
Tedy ano, asi tak realisticky jako technothrillery od Toma Clancyho, ve kterých tajuplné teroristické organizace disponují celými armádními divizemi, spolčují se s ruskými ultranacionalisty a bojuje s nimi supertajná ultrajednotka s hypertechnologickými vychytávkami, rozumíme si.
Totiž Act of War razil cestu, která je dnes už dobře prošlapaná, ale tehdy byla stále nevídaná. Když se vaše pěchotní družstvo potkalo s obrněncem, smůla, neustřílelo ho. Stejně tak ale mělo vozidlo problém, když narazilo na dům obsazený vašimi raketometčíky. A běda tomu, kdo svou tankovou kolonu nedoprovází raketami země-vzduch, protože takový hráč si říká o nálet tankobijců A-10 Warthog!
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsAnebo takové zdroje. Ty jste mohli získat těžbou surovin jako v jiných RTS, ano. Ale také tím, že jste obsadili banku. Anebo tak, že jste po přestřelce s nepřátelskými tanky poslali své vojáky zajmout jejich posádky. A pokud to rozstřílení potkalo tanky vaše, tak jste nepokrčili rameny a neodepsali jejich ztrátu. Ale poslali jste transportér nebo vrtulník a své posádky zachránili.
Do tradičního žánru podobné detaily přinášely nádherné oživení. Navíc když jste měli k dispozici tři hratelné frakce, každou opravdu odlišnou. US Army byla, inu, jako tank. Tuhá, ale neobratná. Borci z Task Force Talon mixovali speciální jednotky a nejmodernější vojenskou techniku. No a padouši z Konsorcia operovali ve dvou režimech – buď to byli skrytí sabotéři, nebo se odhalili světu a nasazovali experimentální technologie.
Z mnoha jiných – a mnohem úspěšnějších – her známý recept „postav 30 tanků, všechny je označ a pošli vpřed“ prostě nestačil. Každá jednotka měla svou funkci, spousta z nich měla různé zvláštní schopnosti, jednou jste potřebovali nasadit komando odstřelovačů, jindy si zase pomoci leteckou podporou. Bylo to jak sledovat válečný film. Jen lepší.
A on to vlastně film tak trochu byl. Act of War totiž po svém největším vzoru, sérii Command & Conquer, jednotlivé mise odděloval hranými filmečky. V nich se posouval příběh zhruba z naší současnosti (tehdy blízké budoucnosti) odstartovaný teroristickým útokem v Londýně, který vás dostal přes Rusko až do Washingtonu DC. Bylo to všechno patrioticky a militaristicky patetické? No jasně, ale to od hry hrající si na válku přece chcete.
Studiu Eugen Systems (později stvořilo třeba taktické hry R.U.S.E., Wargame a Steel Division) se prostě povedlo trefit do zlatého času klasických RTS s titulem, který bral to nejlepší z žánru – a přidával k tomu hromadu strašně dobrých drobností. Jenže teď už víme, že ta trefa přišla jen tak tak. Těžení, stavění a válčení ve strategiích už ustupovalo čistému taktizování či RPG prvkům a míchání žánrů.
Ale jestli si tuhle zlatou éru chcete připomenout, případně jestli si chcete vyzkoušet jednoho z jeho nejpovedenějších, byť zapomenutějších zástupců realtimových strategií, není nic snazšího. Act of War: Direct Action pořídíte za pár desítek korun na GOGu i Steamu. Udělejte to, stojí za to. Jo a nezapomeňte na rozšíření High Treason, které už tak skvělé hře přidává doslova nový rozměr – námořní bitvy!